A co jako za risk mi to stojí

Ten se baví s tím a ta se baví taky s tou a dohromady se vy všichni bavíte spolu, ale on se nebaví s vámi, avšak přeci jen je těm a tamtěm stále na očích a všechno vidí.

Já se znám se všemi účastněnými, ale chci si vytyčit jen toho jednoho a chci aby to bylo diskrétní, jen pro nás dva.

Nedivím se, že vám z toho jde rozum kolem, mně také a je to hustý, protože v překladu všichni o všech ví, ať už se přímo, či nepřímo znají a mohou si tak všechno říct. Ale já doufám, že ve prospěch mi hraje pár aspektů. Ten, že já si umím získat člověka a rozpovídat si ho tak, jak potřebuji. A že ten člověk i když je všem na očích tak ty oči přeci nemusí všechno zjistit, když nemá zájem jim to říkat. Jeho uzavřenost mi hraje do karet a i jsem tak radši, protože můžeme být víc v klidu a známe oba místa, kde nás nikdo hledat nebude a utečeme před tím vším zájmem. A ono jasný, může to kdykoliv prasknout a ty oči to ukážou uším a uši to přenesou do úst a ústa to poví dál. Je to bruslení na tenkém ledě, ale kdo řekl, že se propadnout musíme hned?

Dospělost a diskrétnost mi hraje do karet, však si může každý dělat co chce a každý si žije dle svého. Věřím, že by to mohlo projít i když někdo nade mnou asi zlomí hůl a bude mi říkat, ať to nedělám, že jsem nenasytná a nevím co dřív, nebo že toho mám nechat. Avšak každý má své hříchy, já i všichni ostatní, každý má svoje a kdybych měla každému rozmlouvat jejich hříchy tak nedělám nic jiného.

Možná pod rouškou lidskosti by mi to mohlo projít, když zavřou všichni oči a nechají to jen na nás.

Budu ráda a budu nejšťastnější, když mi tohle vyjde. Stojí mi to za to, stojí mi to za to i když bych se pak měla v konečné finální verzi omluvit a odejít, tak to udělám, ale do té doby chci zkusit co vše stihneme vybudovat a co můžeme zažít.

Doživotně bych si to vyčítala, když bych to nezkusila a měla jeho jméno přehlížet, nebo slyšet na rodinných oslavách o něm jak žije, vyčítala bych si, že jsem to někdy nezkusila víc a znatelněji, že jsem nezkusila svou druhou šanci. Protože první tu mi negoval kdysi a já toho nechala. Nyní cítím, že to musím zkusit i za cenu omluvy a mého odchodu i za cenu toho, že by se mnou už nikdy nepromluvil. Nechci vzpomínat někdy za desítek let na to, že jsem měla příležitost od které jsem se nechala zpočátku odradit a nic z toho. Proto to beru do svých rukou a dávám stranou strach z toho, co by kdo mohl říct. No a? Ať si říkají, zkusím to, zda mi to projde, mohlo by. Nikdo nejsme svatí a zrovna jedna osoba z tohoto kocourkova taky není svatá a taky to neomlacuji o hřbet nikomu. Ať si žije každý jak chce.

Tak snad, za ten risk mi to stojí, je to příliš hodnotný poklad na to, abych to vzdala, tak snad to vybuduji, snad toho dosáhnu, snad takhle najdu to, co hledám. A když ne tak se vrátím, tam kam patřím a budu si toho vážit.

Uvidím, dělám akce, něco to hodí za reakce. Druhé případné negování budu respektovat a odejdu, nikdy to už pak nezkusím.

Ale nyní prostě musím, moje duše, srdce a celé mé svědomí by mi to nedalo na klidném spaní.

Zdroj obrázku: PROFIMEDIA.CZ. expres.cz [online]. [cit. 19.11.2020]. Dostupný na WWW: https://www.expres.cz/celebrity/jan-rosak-moderator-riskuj-rodina-manzelka-vanoce.A191107_000123_dx-celebrity_sal

O Sára Lhotáková

Jsem zrzavá slečinka trochu spisovatelka a trochu víc hudebnice, píšu a tvořím o čem chci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *