Čím větší břemeno dostaneme, tím silnější se staneme

Každý dostává lekce od života. Vybíráme si své lekce života, ať už vědomky či nevědomky, každý si odžijeme to co jsme si zvolili, či tak přijímáme důsledky za své činy a rozhodnutí.

Tak to chodí v životě a nikdo se této spravedlnosti nevyhne.

Když jsem vždy v životě dostala nějakou tvrdší lekci, tak jsem v první moment začala být rozhořčená, čím jsem si to zasloužila a proč se to děje, proč zrovna tato lekce, proč si ji musím projít, za co to bylo. Avšak uvědomila jsem si, že každý nějaké lekce od života dostane a tak to je, já dostala tuto lekci a někdo jiný zase jinou lekci. Život je spravedlivý a proto je nesmysl nadávat na nespravedlnost života.

Život vám dá takové lekce, které potřebuje a které vlastně chce.

Chcete být silnější? Dostanete lekci, kdy budete muset být silní. A nic jiného Vám tak nezbyde.

Chcete být odvážnější? Dostanete lekci, kdy budete muset svou odvahu projevit.

Chcete být hodnější, laskavější, milující? Dostanete lekci, kdy tu svou laskavost a milující srdce budete moci projevit, však neočekávala bych situace vystřiženou z romantického filmu.

Chcete na svém životě něco změnit? Dostanete lekci, kdy budete muset tu změnit nutně udělat a změníte tak svůj život.

Lekce života jsou od toho, abyste se z nich naučili a odnesli si z toho něco. Od toho ta lekce vznikla, aby Vás posunula dál. Pokud lekci přijmete, poučíte se z ní a naučíte se něco pak není důvod, aby dál existovala. Pomine a Vás to naučí až do konce života, jelikož si to budete pamatovat.

Pokud však si z lekce nic neodnesete a jen ji přežijete, nebo to učení z lekci rychle zapomenete, budete nuceni svou lekci opakovat a tolikrát, kolikrát bude třeba, abyste pochopili a naučili se z ní.

A proto je tolik lidí, kteří zažívají v životě ty stejné, či podobné situace, jelikož se jim jejich lekce opakují, jelikož se z té první, či té předešlé nedostatečně naučili, či si neodnesli z toho to uvědomění, které měli.

Vesměs každý máme nějakou lekci, kterou si momentálně procházíme. Vesměs směřujeme ke stejnému cíli a k tomu pochopit a naučit se žít život.

Nemá smysl od lekcí utíkat, doženou Vás tak či onak. Před životem a lekcemi nikdo neunikne, i kdybyste byli na druhém konci světa.

Když jsem procházela jednou z tvrdých lekcí života. Pamatuji si, jak moc jsem chtěla se od toho distancovat a utéct, hodně daleko. Však čím víc jsem od toho chtěla pryč a nepřijímala tu lekci tím hůře jsem se cítila a tím hůře mi bylo.

Pochopila jsem, že té lekci se nevyhnu a tak jsem ji přijmula, ale ne proto, že bych chtěla, ale chtěla jsem to už mít za sebou a chtěla jsem, aby to už pominulo. Tudíž jsem to přijmula, byť to nebylo lehké. Byla mi ta lekce silně proti srsti, stála jsem v situaci, která se mi nikdy nelíbila a nikdy jsem v ní nechtěla být, avšak jistý člověk mě do toho tak namočil, že jsem se cítila pošpiněně, jak na těle tak i duši.

Přijmula jsem tedy tu lekci a brala to tak, že se s tím naučím žít. Nejhorší souboj, který může člověk svádět je souboj sám se sebou. Bouří se ve Vás veškerá síla, jak větrná bouře. Emoce se ve Vás perou jak rozbouřený oceán. Pálí Vás tělo a hrdost, protože víte, že jste si nechali ublížit vlastní nerozvážností. A roste ve Vás síla vůle se s tím poprat a mít to již za sebou. Teď to tak vypadá, jako kdyby se v člověku probouzely všechny živelné síly :). Avšak lepší přirovnání pro to v tuto chvíli nemám.

Když toto pociťujete už víte, že není cesty zpět a musíte tomu čelit. Nemá smysl se schovávat, nemá smysl utíkat, ale hrdě vystoupit, vzít svou hrdost, sílu, odhodlání a podsoupit to. Nevěřit a nechat plynout pryč všechny démoni, kteří se ve Vaší hlavě perou a našeptávají Vám co máte a nemáte dělat.

Hrdost radí ustoupit a odfouknout se co nejdál od takové situace. Emoce radí vše usmířit a smýt veškeré ošklivé věci pryč a být v klidu. Pálivá bolest na hrudi radí konat spravedlnost. A v duši ve Vás roste silná a pevná vůle, která se nechce zlomit a nechce podlehnout a nechce lekci opakovat.

Tudíž nejlepší možná varianta jak projít těžkou lekcí? Sebrat se, zvednout se, postavit se tváří tvář lekci, podívat se upřeně a střízlivě na to jak to je a přijmout to a jednat tak jak káže Vaše srdce, jednat tak jak bude třeba i když to bude tvrdé a spravedlivé, ale nelámejte svou vůli, té se držte, je to vaše pevná větev pod nohama.

A nevzdávejte se, máte dost sil na to to zvládnout. Život nám naloží jen tolik, kolik zvládneme.