Filozofické otázky o kterých se dá mluvit donekonečna. Dá se o tom spekulovat do vydření morku kostí, ale také až do té doby než se únavou unavíte a s těžkou hlavou zjistíte, že většina věcí o kterých tak důležitě uvažujete se nemusí vůbec stát.
A proč si tak zbytečně lámat hlavu nad tím, co by kdyby?
Pro některé lidi jsou tyto otázky smysl života, někdo má potřebu toto neustále řešit, být potopen ve svých myšlenkách a hloubat nad situacemi v životě, které se můžou i nemusí stát. Někoho to vážně baví a já ho za to nezatracuji.
Někteří lidé jsou neskuteční analytici. Nic proti nim, bývala jsem jednou z nich a možná i nadále jsem :). Je to dobrá vlastnost, nutí to člověka vnímat život víc do hloubky a ne jen povrchně a přelétavě.
Člověka to nutí myslet do budoucna, rozebírat situace v životě, které se staly a z jakého důvodu se staly. Je to tak. Však dle mého názoru i zkušeností by se nic nemělo přehánět.
Můžete totiž propřemýšlet a prodiskutovat o něčem co může být i nemůže být hodiny a několik dní, ale popravdě budete na ten den či strávený čas hledět jako na nejúžasnější den ve svém životě?
Na den kdy jste jen přemýšleli a diskutovali o tom co může být i nemusí? Nevím, jak Vy, ale já bych si na takový den ani nevzpomněla v budoucnu a když už tak jen matně a neurčitě co se týče času v minulosti.
Analytika je super, může nás leccos naučit a donutit nás myslet, není to vůbec špatně, ale také bychom neměli zapomínat žít.
Dostala jsem otázku od jednoho člověka, co bych dělala kdyby se stala jistá a nejmenovaná situace. Zpočátku jsem na to nechtěla odpovídat, protože proč budu odpovídat na něco, co ještě není anebo se také nestane. Avšak pak jsem se zamyslela a odpověděla jsem, že nevím. Jak mohu vědět, co budu v dané situaci dělat, když jsem ji nikdy před tím neprožila a ani nevím zda nastane a momentálně v té situace se nenacházím. Přijde mi to trochu scestné :), ale dobrá budiž. Respektuji to a těm lidem to neberu. Ale nejsem zvyklá a ani nechci řešit dopředu nějaké situace o kterých nevím jistě zda nastanou, nebo když se v nich momentálně nenacházím. Žiji v přítomnosti a o tom co může být se může spekulovat stále. Může nastat opravdu cokoliv, já to nevím, co vše může nastat. Ale když se to má stát, tak se to prostě stane a úvaha o tom, co budu dělat si myslím, že mi moc nepomůže. Koneckonců můžu v tu danou chvíli, kdyby se to vážně stalo změnit názor a můžu jednat jinak, než jsem si předurčila a předvymyslela z minulosti.
Nevím, jak to máte Vy? Nechám to na Vás :). Avšak mě osobně přijde zbytečné něco řešit zbytečně moc dopředu, když taková situace, ani nenastala. Avšak, když to tak někdo řeší dopředu, proč ne :), neberu mu to, je to dobrá a spolehlivá vlastnost do budoucna, třeba ten člověk bude do budoucnosti víc připraven než já. A rozhodně to nikomu nezazlívám :). Vše v pořádku.
Zdroj obrázku: AUTOR REDAKCE RD. Readers Digest [online]. [cit. 3.7.2015]. Dostupný na WWW: http://www.readersdigest.cz/magazin/spolecnost/proc-proc-proc-aneb-opet-jsou-tu-otazniky
[…] to souvisí s myšlenkou Co by kdyby?. Podobná báze, podobná […]