Jak se lidi snaží urobit dojem

Dlouhou dobu jsem přemýšlela nad tím proč vlastně už postrádá nějaký smysl se někoho na něco ptát, když stejně mi ti lidé buď lžou, přimýšlejí si, anebo tají to na co se ptám.

Řešila jsem to tak, že jsem také neříkala všechno to na co se mě ptali, anebo jsem to podala tak, že mi na to neměli už nic jiného co říct, či nevěděli jak se zeptat a tak mě nechali být s dalšími otázkami, za což jsem byla ráda a splnilo to účel.

Však stále mi vrtá hlavou, proč lidi, kteří se usilovně ptají mě na otázky ohledně mé existence, mých financí, mé nějaké kariéry a toho jak vůbec žiji a z čeho. Tak proč zrovna tito lidé, když se jich zeptám na oplátku na to samé, jelikož když to oni chtějí vědět po mě tak já taky se zeptám. Tak mi odpoví tak přikrášleně. Buď se to snaží nějak okecat, nebo si vymýšlejí úplně, anebo odpoví neurčitě, že mi ta odpověď nic nedá. A já se ptám proč ti lidé se mě ptají na tyto věci, když sami na ty samé otázky nejsou připraveni?

To je snad logické, že když se člověk na něco zeptá toho druhého, například otázka „Jak se máš?“ tak je logické a předpokládatelné, že ten druhý se Vás zeptá také „A jak se máš Ty?“.

Kor otázky typu:

  • Jak se máš?
  • Co nového? Nějaké drby?
  • Co máš práci?
  • Co děláš celé dni?
  • Z čeho žiješ?
  • Máš někoho?
  • Budete se brát?
  • Plánujete se sestěhovat?
  • Plánujete ……. (cokoliv zde si doplňte) ?
  • A co pořád bydlíš tam a tam (doplňte si své rodné město)?
  • A kolik si vyděláváš?
  • Kolik Ti vynáší knížky?

Nic proti těm otázkám nemám a nemám s nimi problém, však někdy mám problém s lidmi, kteří se mé maličkosti na to ptají a když se jich zeptám nazpátek na to samé, protože mě to zajímá, anebo protože mi to prostě přijde fér vyvážit konverzaci tím, že se též zeptám, tak proč nedostávám upřímnou odpověď, nebo prostě solidní odpověď.

Solidní odpověď myslím taková, že ten člověk mi odpoví stejně otevřeně jako já jemu/jí a lidsky se o tom dokážeme pobavit, případně si vzájemně postěžovat na tom, co je na tom dobré a co zas ne a vzájemně o tom upřímně poklábosit. Avšak nelíbí se mi jednostranný výslech typu, že jsem zpovídaná jen já a řeší se jen moje problematika v mém životě a to co v mém životě není dokonalé.

Mám za to, že ničí život není dokonalý, každý má ve svém životě něco, co by si přál změnit, anebo něco co není dokonalé, což je normální. Protože kdyby bylo všechno dokonalé, lidi by se nikam neposouvali a nic by na životě neměnili, což je taky špatné, protože pak by se jim ta dokonalost omrzela a trápil by je zas stereotyp, nuda a zažívání toho istého stále dokola.

Jenže proč ti lidé mi odpovídají tak, že zrovna oni mají všechno tak dokonalé a super a na nic si nestěžují, když logicky je vidím že to tak prostě není.

To je jako kdyby mi člověk v depresi tvrdil, že je šťastný, přitom na něm vidíte přesný opak a nemůžete mu to věřit.

Dlouho jsem přemýšlela proč. Nejdříve jsem myslela, že si lidi hrají na tajemné a nechtějí o sobě nic prozrazovat, to je jedna verze. Pak jsem si myslela, že si říkají jen něco, co se jim hodí do diskuze – to hezké co se daří a to negativní už ne, to se totiž od nich nikdy nemám dozvědět. A pak jsem došla k další verzi a to k té, že nejspíše ti lidé se přede mnou snaží machrovat tzn. Udělat na mě dojem.

Nějaký ten pozitivní dojem ze kterého bych se usadila na zadek a byla z nich uchvácená. Každopádně toto dělají, jak muži tak i ženy stejně, vůbec nezáleží na pohlaví, ale na charakteru.

Upřímně abych řekla, nechápu proč se na mě někdo snaží dělat dojem? Je to totiž úplně zbytečné, stejně tahle póza tomu člověku nebo těm lidem jednoho dne spadne a já stejně dojdu k pravdě a dozvím se, jak to celou dobu bylo. A robení toho, že je něco dokonalé a když není tak to radši nebudu ani zmiňovat, nebo neurčitě odpovídat, tak to je snad rovnou lepší mi odpovědět „Promiň, ale nechce se mi o tom mluvit, nechci to rozebírat.“ Pochopím tuto odpověď mnohem víc a budu ji respektovat, než když předemnou bude někdo slovně kličkovat a bude se z toho snažit vykličkovat, anebo mi napovídá nějakou hovadinu, která v praktickém životě vůbec nedává smysl a když si to pak prověřím tak dojdu k tomu, že to fakt byla hovadina.

Pak konverzace s takovými lidmi celkem ztrácí smysl, protože o čem se pak bavit, když místo normální a přirozené odpovědi a super popovídání a konverzaci dostanete jen snůšku keců o tom, jak je něco super, přitom to tak není.

Hodně lidí se přede mnou jen tak naparuje a povídá, jak mají skvělý život, jak chytili skvělou vlnu v životě a jak jejich bydlení, partner, práce a bůh ví co ještě je super. Ale upřímně, pak ty lidi vidím, jak jsou věčně ve svém rodném městě a tam stejně tráví nejvíce času, takže to bydlení a žití s tím dokonalým partnerem/partnerkou asi není tak horký když to tak vidím. Ono leckdy jen k tomu, abyste procitli v tom, co Vám kdo říká, nebo píše tak stačí osobní kontakt s tím člověkem, umět vypnout sociální síť, kde se každý přibarvuje tak, jak potřebuje, anebo setkání s lidmi, kteří se stejně setkávají s Vámi za tím účelem, aby jen něco zjistili, avšak na oplátku tak otevření k Vám nejsou. Osobní kontakt v tom smyslu – vyjít ven mezi lidi a občas se na někoho podívat, usmát a tak trochu si i všímat. Stačí aspoň trochu všímavosti a sem tam zavítat na místa, kde se vyskytují lidi a leckdy se můžete i podivit koho tam potkáte a zrovna tam můžete potkat i toho, kdo o sobě tvrdil, jak už dávno žije v hlavním městě ČR a jak už se posunul jinam a jak pracuje v úspěšné firmě a nemá čas vůbec jezdit za rodiči a jak vlastně žije úplně jinak a pak stejně takového člověka můžete potkat, jak venčí psa u domů jeho/jejích rodičů. Paradoxní, že?

Lidi se prostě snaží přibarvit jinak než jsou. Přitom upřímně konkrétně mě postačí to, že si se mnou normálně lidi popovídají a normálně se lidsky můžeme bavit o čemkoliv. Nemám problém s žádným tématem, ale bez žádných her, lží a přibarvování. Přede mnou si nemusíte na nic hrát, stejně to jednoho dne vyjde najevo. A to, že lidem věřím a mám lidi ráda neznamená, že jsem hloupá a že si leccos neumím prověřit. Stačí fakt chodit ven mezi lidi a dozví se člověk víc, než ze sociálních sítí.

A co Vy, také se snažíte přibarvovat? Anebo jste stejného názoru jako já, že stojíte o férový a přátelsky pokec?

 

Zdroj obrázku: MEDIAWIKI. Wikihow [online]. [cit. 9.6.2017]. Dostupný na WWW: http://www.wikihow.cz/Jak-se-seznamovat-s-lidmi-a-d%C4%9Blat-dobr%C3%BD-dojem

O Sára Lhotáková

Jsem zrzavá slečinka trochu spisovatelka a trochu víc hudebnice, píšu a tvořím o čem chci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *