Jak Vás dokáže někdo vykolejit přímo mířenou otázkou?

Zkuste si vybavit situaci, kdy jste se svým životem spokojeni a šťastni ve svém životě. Cítíte se, že i přesto, že Váš život není perfektní a dokonalý tak, že jste vděční za to, jak to je a jste spokojeni.

A tak klábosíte si jen tak s někým jen tak a o ničem a ten člověk Vám položí prostou otázku na Váš život, zacílenou na konkrétní oblast.

Sice odpovídáte na tu otázku, ale dokáže Vás to tak rozhodit, že Vám to pokazí zbytek dne náladu.

Je to tak dobře mířená otázka, že dokáže Vás vyhodit z tej rovnováhy o které jste byli přesvědčeni předtím.

Ano, ve své podstatě je to Vaše chyba, že jste se nechali rozhodit jednou otázkou. Vlastně je to chyba proto, že jste to dopustili, aby Vás to rozhodilo. Však, kdo mohl čekat, že ten člověk se takhle zeptá a že Vám tak naruší Vaši dosavadní spokojenost?

Nikdo to nemohl tušit, možná tak ten dotyčný/á, avšak proč zrovna takhle se ptát? Proč zrovna Vás přivodit na jiné myšlenky, které Vás akorát tak podněcují k tomu, abyste začali pochybovat o své spokojenosti v životě.

A po takovém rozhovoru jako kdyby člověk viděl vše jinak a o tom, co Vás činilo spokojeným je najednou něco, zda nevíte zda je skutečné a zda je skutečně pro Vás dobré. Začnete nad tím přemýšlet a to je ten průšvih, jelikož když se moc přemýšlí tak to pak bolí mysl a hlavu.

Pak následující hodiny, dni Vám to šrotuje i přes to, že nechcete na to myslete a začnete si říkat to, zda vůbec Váš dosavadní život za to stál, zda měl smysl a proč jste na tom něco nezměnili již dříve.

Prostě hlodá to a hlodá to a necítíte už tu spokojenost, spíše jste myšlenkami roztěkaní všude možně a to co dříve byl smysl a spojení tak najednou berete jako bez účelu a odcizeně.

Proč vlastně?

Zeptal se ten člověk účelně? Myslel to tak? Anebo se zeptal jen nevinně a bez účelu?

Kdo ví, na tohle se asi odpověď nedozvíme, možná tak intuitivně, avšak asi nikoliv tak, že bychom si to mohli nějak přesvědčivě ověřit.

Prostě je to tak, ten člověk se zeptal, ať účelně, či ne a prostě na Vás to ten účinek zanechalo. Dokázalo Vás to rozhodit a navodit Vám na mysl vlnu pochybností o všem, sami o sobě, svém životě, o tom co Vás činilo šťastnými a spokojenými a vlastně totálně vyhodilo z dobré nálady.

Ať už to bylo oprávněné se takhle nechat vyladit, či ne. Přiznejme si tu věc, že jen my můžeme za to, že jsme se nechali vyhodit z rovnováhy. Nikoliv ten člověk, ale my za to neseme odpovědnost. Jelikož my rozhodujeme o tom, co nás v životě rozhodí a co je pro nás dobré.

Je fajn, se nad tím zamyslet, ale to nad čím budeme dumat dni a hodiny je jen na nás a pokud to dopustíme tak jsme buď snadno ovlivnitelní, anebo nám to řekl člověk, kterému důvěřujeme a necháme se jím ovlivnit, či na jeho/její slova dáme.

A když už tedy jsme v té blbě náladě tak proč se tedy nad tím nezamyslet, avšak nikoliv jen pesimisticky, avšak reálně. Zvážit pro a proti všeho. Jasně, nikdo nemá jen pozitivní, nebo jen špatný život, to nelze. Však každý život má něco do sebe a i třeba Vás ta otázka navede na zajímavou myšlenku tím, že Vám ukáže skryté chyby ve svém životě, které jste neviděli a které můžete dělat lépe.

V tomto případě je to rozhodně pro Vaše dobro. Může Vám to otevřít oči a může Vám to i dát nový úhel pohledu na věc a i také nový smysl všemu. Však jen záleží na Vás, k čem myšlenkami dospějete a jak to nakonec budete vidět.

Pak tu samozřejmě je i to, že Váš život skutečně spokojený je a že i když se na to podíváte reálně tak se vlastně utvrdíte v tom, že jste spokojeni byli právem a že Vám to tak skutečně vyhovuje.

Sice ano, není to ideální, což asi není nikdy. Avšak je to tak, jak jste si přáli a jak Vám to vyhovuje. Pak taková zpochybňující otázka je mimo mísu a ta má za účel jen zpochybnit to, co Vás činí šťastnými. Tudíž je pak nesmysl se nechat ovlivnit těmito otázkami, když Vám vlastní život vyhovuje a když po zamyšlení se vrátíte zpět do reality a uvědomíte si, že bylo zbytečné se takovou otázkou vůbec zaujímat.

Přeci jen ten člověk má jiné priority v životě a to co Vás činí šťastným ještě neznamená, že to činí šťastným i toho člověka, prostě je to tak. Každý vidíme spokojenost v něčem jiném.

Možná to ten člověk nemyslel špatně, možná Vám chtěl dát jiný úhel pohledu, zeptat se zda jste opravdu spokojeni, anebo zda Vám to tak stačí, anebo jen vyzkoušet to, zda jste stále spokojeni s tím jak to máte, anebo samozřejmě se Vás trochu snažil vyhodit z rovnováhy. Všechno je možné.

Však nezapomínejte, ať už ten účel otázky byl jakýkokoliv tak jen Vy rozhodujete o tom, co si vezmete k srdci, co Vás vyhodí z dobré nálady a nad čím se vyplatí přemýšlet a řešit to. Jen Vy rozhodujete o své náladě a myšlenkách, které Vás ovlivní.

Tudíž nemusíte se bát, že kdykoliv může někdo přijít a o ten dobrý pocit Vás připravit, to nikoliv. Vy si ten dobrý pocit musíte umět střežit a zachovat sami v sobě. Je dobrý být vnímavý, avšak zas nebýt přehnaně ovlivnitelný, to jste pak loutkou všech a každý do Vás může dát to, co uzná za vhodné, jak dobré tak to špatné – myšlenky, náladu, názory.

Takové vtíravé otázky, které i mohou mít za účel Vás vykolejit, či negativně ovlivnit tu vždy budou a čím budete známější tím spíš, avšak není to o tom se nechat hned ovlivnit a snažit se renovovat svůj život hned, co Vám kde, kdo řekl, nebo se zeptal. Ale je to o tom, co si z toho vezmete. Buď Vám to dá lekci v tom, že si hned nemáte vše brát k srdci a do hlavy, anebo Vám to dá nový úhel pohledu na situaci a ukáže Vám to slepá místa ve svém životě. Každopádně berme to pozitivně, cokoliv přichází, přichází proto, že má a má to svůj smysl a účel. Všechno jsou to zkoušky a lidi nám je dávají, ať vědomky, či nevědomky. Takový je život.

Když je někdo dlouhodobě spokojený s jedním tak se zákonitě lidé ptají, jak to dokázal a zda stále je takhle spokojený. Když člověk často něco mění tak se ho také lidé ptají, jak to dokáže takhle rychle měnit. Lidé se vždy budou ptát, ale vždy to záleží jen na Vás, jak Vám co vyhovuje a jak chcete žít. A to co lidé řeknou, můžete se zamyslet nad tím, anebo taky vůbec.

Je to na Vás.

A co Vy si myslíte o daném tématu? Pamatujte si na nějakou otázku, kterou Vám někdo položil, která Vás vykolejila?

 

Zdroj obrázku: MENCHU. pixabay [online]. [cit. 11.8.2017]. Dostupný na WWW: https://pixabay.com/cs/p%C5%99em%C3%BD%C5%A1liv%C3%BD-%C4%8Dlov%C4%9Bk-jezero-p%C5%99%C3%ADroda-1377084/

O Sára Lhotáková

Jsem zrzavá slečinka trochu spisovatelka a trochu víc hudebnice, píšu a tvořím o čem chci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *