Jak žárlivost a závist lidi rozkmotří

Představte si dva lidi, kteří se přátelí leta. Jsou velmi dobří přátelé, či spolu mají velmi dobrý vztah. Se vším se vzájemně svěřují, pomáhají si a jsou si vzájemně oporou. Není nic, co by je rozdělilo a žádný člověk, který by to přátelství ohrozil, vždy spolu a při sobě.

Nádhera prostě, řeknete si. Toto je opravdové přátelství.

Opravdové? Možná do nějaké doby.

Dejme tomu osobě S se zdánlivě daří víc než osobě G. Osoba S si dělá věci po svém i celý svůj život. Stále tu pro osobu G je a vždy bude. I v době nezdaru, který bere jako možnost přátelství prohloubit tak tu stále pro G je a bude nadále, stále cítí to upřímné a čisté přátelství.

Však osobě G se začne leccos nelíbit. G není spokojeno ve svém životě, celé jeho/její dosavadní teorie o životě padly a tak se začíná chovat jinak, zvláštně a zjišťuje, že S se má stále dobře a že vše zvládá tak, jak je to atraktivní, správné a prostě mnohem lepší po všech ohledech. Nu a tak začne odkoukávat jisté způsoby od S. Avšak nikoliv tím způsobem inspirace, ale tím, že začne žít jako S a začne žít život osoby S. Což znamená, že se začne chovat, mluvit jako osoba S, seznamovat a přátelit se s lidmi jako S, začne se s každým seznamovat s kým vlastně S je v kontaktu. Jak žárlivost graduje a neutichá, Žárlivost 

Začne nosit oblečení jako S, začne propagovat názory jako S, všude vyvěšuje a hlásá jak s S jsou nej nej přátelé a každému to cpe. Nevadí, že je vždy druhý/á, hlavně že se baví s lidmi jako S a že dělá věci jako S. Činy, které dělalo S vždy, najednou začíná dělat i G a cítí se u toho velmi důležitě, až to není přirozené a vypadá to neobvykle.

Začíná používat slovní spojení jako S a ve vztazích se chová úplně jako S, ostatně i ve financích a i v pracovním životě, zkrátka všude, kde to jen lze.

A to G dělá jen pro to, že nedokáže být sám sebou a nedokáže sám se sebou být šťastný.

Když to S začne připadat divné, tak se G slušně zeptá, proč se tak chová. Následně G všechno zapře a jeho/její chování pokračuje a stále se chová tak, jako když kopíruje se vším všudy S. S to začíná znovu štvát a tak se ptá znovu, znovu je to zapřeno a takto se to několikrát opakuje. Až S jednoho dne dojde trpělivost a když G udělá průšvih tak už to neustojí a křičí a následně z G vypadne, že nesnese to jak se S všechno daří, jak mu/ji všechno vychází a jak ho všichni maj rádi a G údajně nikdo rád nemá.

Od té chvíle to však ale nepomine, G se tak chová dál a dál a není mu/ji to ani trapné. Ostatní lidem vykládá hloupost o S, začne pomlouvat a začne špinit dobré jméno S. I přes to, když má G problém tak stejně přileze za S pro řešení a dobrou radu.

Však chová se stejně podle, kopíruje S ve všem a snaží se mu/ji ten život tak trochu ztížit, schválně komplikuje situace, schválně zdržuje a schválně na sebe strhává pozornost, schválně lže S ve všem, co jde. Což ani S nedokáže pochopit. G mění názory a nálady podle potřeby. Názory dle toho v jakém rozpoložení psychickém je S a když je ve špatném rozpoložení tak G naopak schválně vytáhne to, jak se má údajně skvěle a chlubí se před S. Snaží se stále vytáhovat, machrovat a předčít S. Však to se nikdy nemůže povést, jelikož G jedná egem a to vždy opadne.

S jedná srdcem a žije svůj život a proto nelze ho předčít. S to postupně štve a mrzí chování G, jelikož toho člověka měl/a a má rád/a nadála však nedokáže pochopit tuto rychlou změnu v chování G a toho, že takhle se mění před očima. A nedokáže pochopit proč z tak velkého přátelství je najednou taková kopírka a silná závist.

G se však začne postupně chová drzeji a drzej a začne si vymýšlet ještě víc a říkat S jen to, co se mu/ji hodí jen proto aby nemusel uznat chybu, nebo to, že se mýlil. Začne řešit situace jako S a ještě S vyčte, že není mu/ji neustále k dispozici.

G si hraje na chudinku a neustále si vynucuje pozornost S ať už v životě, nebo na neustálém příjmu na telefonu, nebo celkově. Neustále se něčím chlubí a myslí si, že dostane asi od S pochvalu.

Dál si začne k S víc a víc dovolovat, shazovat jeho/její názory, vynucovat si pozornost víc a víc a když S prostě nemůže, jelikož má taky svůj život tak začne G dělat naschvály, být vulgární a chovat se jako malé ubrečené děcko, dělá uraženého, pár dnů s S nemluví, však potom se uráčí, anebo nechá S, aby přilezlo první za ním se usmířit.

Po hádce s G zásadně neomlouvá, ale nechá S se omluvit první. A takhle to pokračuje dál a dál.

A to vše jen proto, že G začalo silně žárlit a závidět S a z té žárlivosti a závisti se začalo takto chovat, až ta žárlivost a závist rozbila tak pěkné přátelství.

S časem po několika nepochopených situacích a konfliktech s G uznalo, ať si raději dělá co chce a stáhne se a řeší si již jen svůj život a už nebere tolik ohledu na G, ať si žije tak, jak uzná za vhodné a soustředí se na svůj klid a život.

G si myslí bůh ví jak nepochodilo a jak všechno ví a zná a pak při prvním problému si neví rady, avšak aby zachovalo tvář tak dělá, jakože to zvládá, přitom je bezmocné a neví, jak si počít dál. Však je mu trapné po tom, co se S přirozeně odvrátilo po tom všem tak přijít jako první, protože moc dobře ví, že trpělivost S už přehršila a že už nepřijde. V tu chvíli si možná uvědomuje, že něco pokazilo a že se k S měl/a lépe chovat.

Však stejně v záchvatu žárlivosti, se přeci „nemůže“ snížit k tomu aby dolezlo za S a tak radši se v tom svém životě plácá nešťastně dál a vlastně se dostává opět do nespokojené role ve které bylo na počátku. A plive kolem sebe, kope kolem sebe a je na to sám/sama, jelikož lidi, kteří se s ním/ní bavili dřív tak to byli přátelé S a ti zůstali u S, vlastně všechno zůstalo u S, jelikož to byl jeho/její život. G nepatřilo nic, ačkoliv se snažilo si to přivlastnit, avšak nešlo to. Nelze prostě někomu něco ukrást, co vybudoval ten člověk.

A tak G dostalo lekci v tom, že má žít svůj život. A S zase v tom, že si má uvědomit svou hodnotu a někdy nechat lidi „žíti si svůj život a neradit moc, než je zdrávo a nepomáhat též moc tomu, kdo si toho neváží“.

A proto z tohoto důvodu si myslím, že žárlivost ani závist v žádném přátelství ani vztahu není dobrá, jelikož to lidi rozkmotřuje dost žíravým a postupným způsobem. Není to náhlé ani šokové, ale je to postupné a vyžírající jako kyselina, která Vás leptá každým dnem víc a víc a Vy nevíte co s tím dělat, cítíte neskutečnou bezmoc, jelikož chování toho druhého nemůže ovlivnit a i když se snažíte poradit tak stejně neporadíte, jelikož ten člověk Vás okopčí.

Ať si radí každý kdo chce co chce, ale žárlivost ani závist není láska a ani přátelství. Do opravdové bezpodmínečné lásky a přátelství tyto dva aspekty – žárlivost a závist prostě nepatří. Což je můj názor a za tím si stojím.

Tento příběh je inspirován dvěma lidmi a skutečně se stal a pokračuje do současnosti. Co vím tak S se s G nebaví, ukončili kontakt. G dělá, že je ve svém životě spokojen/a a je mu trapné dolézt a omluvit se S. A S se má dobře, žije si svůj život, avšak občas ho/ji mrzí, že takhle krásné přátelství dopadlo tím, že G začalo žárlit a závidět, mrzí ho/ji to, avšak ví, že takhle s odstupem je to lepší, cítí se klidnější.

Co si o tématu myslíte Vy? Co si myslíte o příběhu?

 

Zdroj obrázků:  JENZENY.CZ. jenzeny.cz [online]. [cit. 31.8.2017]. Dostupný na WWW: https://www.jenzeny.cz/zarlivost

MEDIAWIKI. wikihow.com [online]. [cit. 31.8.2017]. Dostupný na WWW: http://pt.wikihow.com/Conquistar-um-Menino

O SML

Jsem nezávislá autorka projevující svobodné názory bez cenzury.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.

Optimization WordPress Plugins & Solutions by W3 EDGE