Je mi fuk, kdo a jak na mě kouká

Ať se každý tváří jak chce a říká očima co chce. Pohledy lidí, na to co říkáš, co říkáš a co si vůbec přeješ, jen se diví, koukají. Nevěří, jen poslouchají, kývou hlavou a ani nemůžou věřit tomu, co říkáš. Asi si myslí, že si vymýšlíš? No, kdo ví. Netuším a zjišťovat to nebudu. A ano jdu si za tím co chci, věřím, že je to všechno na cestě a nyní je nějaká transformace toho všeho a má se všechno jakože rozpadat, aby se to mohlo dát dohromady. Je mi to jasné a dávám tomuto procesu Ano, zelenou, pojď si pro mě, jsem tu a projdu si tím peklem, nezastavuji, dýchám a žiju pro to.

A ano cítím se spokojeně a cítím klid, možná ne každou podělanou chvíli, ale většinu dne ano, většinu dní v týdnu ano a někdy jsem vážně nabitá optimismem a věřím, že to za čím jdu je už za rohem a že jednoho dne toho dosáhnu. Pevně věřím a cítím se dobře, dělám, jako kdyby se to již stalo. Protože Vesmír funguje na principu „uvěř a já ti ukážu“.

A když to vyprávím, když to říkám, komukoliv, cítím ty pohledy a tu zvědavost a možná i nedůvěru, zda na to mám to zvládnout, cítím lítost a ten údiv a možná, jak si všichni myslí, že proč to vlastně si přeji, proč to chci měnit? V jejich očích, mám asi dokonalost v životě. Ale není to pravda, dýchám a žiju pro svá přání, přemýšlím a konám a nepřestávám věřit, že už ten můj život konečně bude konstantně spokojený a ustálený. Už si také přeji konstantní klid a pohodu, už aby vše bylo vyřešené a ustálilo se to. Momentálně jsem nejvíc toužící po klidu člověk v okolí 10 km asi, chi chi, berte to jen tak obrazně.

No a co, ať si každý myslí a říká co chce a jak chce. Vím moc dobře, proč co a jak chci. Vím proč se o něco snažím a proč si něco přeji, vím proč mám své plány, nepotřebuji k tomu schválení okolí.

Jen je někdy zajímavé vidět a poslechnout si, jak na to ostatní koukají, jak v jejích očích jsem možná v blbé, špatné, nejisté situaci, pro někoho samozřejmě stále mám ten jakože dokonalý život. Co člověk to pohled, jen je to prostě někdy zajímavé. A když srovnám vlastní nastavení v hlavě, to jak jsem namotivovaná a věřím a jak někdo se složí po jiném mini problému, je to zajímavé porovnání a cítím se oproti těm lidem odolně. Ale v dobrém samozřejmě, tím chci říct, že můj přístup je velmi optimistický a nadějeplný, až se tomu někdy i divím já sama.

A někdy mě tyhle problémy a vše odděluje od normálního života, který bych chtěla žít, což někdy si říkám, že jsem asi jediný člověk, který si věří. Avšak asi mi to má tak připadat ta osamělost, avšak až se tohle přežene bude líp a znovu ta hojnost přijde. Je to jen blbým obdobím, které se táhne a vážně už toužím, aby se to přehnalo a to peklo se prošlo na skrz a vyšlo se na světlo. Pak věřím, že by mohlo být dlouhou dobu klid a štěstí v životě, protože po několika měsíčním trápením, šílený jak se to natahuje.

Znáte to, že určitě, když se prostě nějaká podělaná situace vyloženě táhne a ne ne skončit a vy jste tak vnitřně vyprahlí po štěstí, klidu a spokojenosti.

Zdroj obrázku: AYIPHOENIX. en.islcollective.com [online]. [cit. 4.11.2021]. Dostupný na WWW: https://en.islcollective.com/english-esl-worksheets/material-type/activities-songs-and-nursery-rhymes/i-dont-care-ed-sheeran-justin-bieber/116870

O Sára Lhotáková

Jsem zrzavá slečinka trochu spisovatelka a trochu víc hudebnice, píšu a tvořím o čem chci.

1 komentar v Je mi fuk, kdo a jak na mě kouká

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *