Jen prostě o tom nemluvit

Taky to tak někdy máš, že prostě se ti o nějakém tématu dočasně nechce mluvit?

Ať už je to cokoliv. Nemusí to hned znamenat nějaký komplex, nebo mindrák. Protože komplexy a mindráky jsou dlouhodobého charakteru.

Ale tohle je prostě něco, co víš, že časem bude ok a normálně o tom budeš s klidem mluvit. Jen prostě teď je nějaké jiné, podělané období, nebo období kdy máš toho všeho dost a už o tom mluvit nechceš.

Buď je to tím, že je nějaká momentální starost, trápení, nebo máš tu situaci v řešení a nechceš zatím nic zakřiknout, anebo si to řešil právě tak moc, že už z toho vůbec nejsi moudrý a tak už toho máš dost a nechceš o tom už slyšet.

Možností je hodně. Avšak když mám mluvit o sobě, tak jsem ta třetí varianta.

Není to nic zakomplexovaného a ani nic tajného, jen prostě se něčeho ve mně moc nakupilo, že už nedávám o tom slyšet, mluvit, poslouchat rady, poslouchat názory, tak nějak už to nechávám u ledu. Myslím si, že co šlo tak jsem udělala, řešila jsem to hodně a vydatně, dala do toho svého úsilí hodně a tak nějak prostě jsem už na pomezí vlastních sil a zdravého rozumu. Takže si říkám, že prostě už se mi o tom mluvit a ani řešit nechce.

Padlo hodně slov a hodně všeho možného. Může to vyznít fakt divně, když už řeknu, že mě štve i to dobré. Vyložme si to jak chceme, ale tak nějak je všeho opravdu moc a jediné po čem toužím je klid, kdy tohle téma nějakou chvíli existovat prostě nebude.

Není to nic osobního, že by člověk o tom nechtěl někomu blízkému říct, svěřit se a tak, není v tom žádná sociální izolace, uraženost, nebo tak něco, fakt ne.

Je to mé osobní rozhodnutí to téma již neřešit a mít ho za uzavřené. Jenže momentálně okolí je takové, že dychtí po informacích a já mám být prostředník, což se mi nelíbí a nevyhovuje mi to. Nevím co s tím mám dělat. Lidem těžko řeknu, ať to neřeší, všichni jsou totiž zvědaví a já už fakt totálně unavená z nich a z toho.

Víš proto bych prostě to téma úplně vymazala, aspoň na 14 dnů i měsíc a žila tak nějak v klidu, míru a harmonii. Neřešila zbytečnosti a splachovala to, jak to umím dobře. Zaměřila se i na jiné důležité věci v mém životě a starala se hlavně o to. Prostě bych to vypustila a nechala to Vesmíru, ať to už řeší sám. A já se zaměřila na sebe, ti lidé aby chvíli mlčeli a neangažovali se do toho, ačkoliv je mám ráda, jsou to mí přátelé a velmi blízci lidé nebo rodina, tak se vší láskou a něžností bych jim ucpala pusy, aby nic neříkali a chvíli taky žili jen tak pro sebe.

Na světě jsou i jiná témata a tohle jedno trvá moc dlouho a proto se obracím už na Vesmír, ať to vyřeší pro mé dobro, co nejlépe, protože mu věřím. Já už jsem na to krátká a hlavně unavená. Takže si budu žít jakože nic a vyklidím svoje tělo a psychiky, věřím, že mi to pomůže víc než nějaké nekonečné řešení co bude, nebo co mohlo být a co jak kdo to myslel a co jak vypadalo.

Víš, upřímně bych už nejraději řekla „jděte s tím už do háje“ samozřejmě tou neslušnou formou, ale to tu uvádět nebudu, možná tak jen do štítku.

Někdy se fakt nedivím těm lidem, kteří vás rovnou i než promluvíte, nebo chvíli co promluvíte tak pošlou do háje, že na to nemají čas, nebo nemůžou, už jen z principu vás pošlou do háje, nedivím se. Jsou tak unavení a vyčerpaní a už prostě na to nemaj. Nyní to chápu, dřív se mě to dotýkalo a brala jsem si to osobně, že mě nesnáší a zrovna na mě jsou hnusní. Ale ne vždy je tomu tak.

Prostě vypnout hlavu, neřešit nic, možná ani s nikým teď moc nemluvit, mít jen své myšlenky ať už čisté nebo špinavé a mít svůj záměr na který se soustředit, Vesmír zařídí a víc se do toho už neangažovat. Bylo toho dost.

Ale víš jak, někdy bych se na to všechno fakt vykašlala a nechala to za sebou a žila si dál, ať už dopadne cokoliv a jakkoliv, prostě bych to přijala a žila dál. Neumírá se tak co, všichni by si zvykli a já si zvyknu na leccos, když mě nezlomil ten chaos a ty šoky, tak tohle už bych hádám zvládla.

Jen prostě klid, pohodu a nechat to být, nechat tu situaci kynout, tak jak má, jako zadělané knedlíky.

Všechno bude, chce to čas. Nemusí se jen o tom mluvit. V životě jsou i jiná témata a leckdy i závažnější.

Možná právě něco vážného se děje, co pod vlivem tohoto top témata přehlížíme. A to pak možná bude mít tvrdší důsledky…. Kdo ví.

Není nad to být obezřetný.

Zdroj obrázku: LOUPAK.FUN © 2008 – 2021. Loupak.fun [online]. [cit. 15.7.2021]. Dostupný na WWW: https://m.loupak.fun/obrazky/vlastni/836482/