Kam se vytratila slušnost?

V dnešním pojednávání budu narážet a lehce se obuji do problematiky chování mužů v dnešní době.

Nevím zda je to dobou, nebo lidmi, anebo je to snad kombinace obojího. Avšak přijde mi to jen mě, anebo více lidem. Mám totiž za to, že když jsem byla mladší a měla 16 – 17 let tak ano, beru, úchyly člověk najde v každém časovém rozmezí, však přijde mi, že co se týče běžných mužů tak měli mnohem větší ostych než nyní.

Nyní mi přijde, že sotva, když někoho poznáte, sotva si napíšete pár vět tak hned se chce sejít, ještě téměř v den, kdy Vám napíše poprvé a na otázku, zda se znáte, tak napíše „Ne, ale můžeme se poznat.“ A když tedy svolíte k tomu si psát tak ještě do konce toho týdne se chce sejít a když řeknete, že na to moc tlačí tak se začne vztekat a začne si hned vše brát osobně, že ho poznat nechcete a že proč si s ním vůbec píšete a následně do konce tentýž týdne Vám přestane psát, jelikož dělá uraženého a ozve se jen pokud napíšete to, že svolíte k setkání, nebo o tom, jak si to setkání představujete.

Kam se podělo to kouzlo psaní si s někým nějakou dobu a toho člověka si psaním lehce „oťukat“?

Už asi toto slovo lidé neznají. Z prvního rande hned vzniká téměř závazek alespoň k líbání a nejlépe hned k sexu, rovněž v některých případech hned jste oslovována „Zlato“. A někteří muži se dokonce hned k Vám chtějí přistěhovat.

Rovněž v dnešní době muži již nepreferují procházku, kávu, či posezení u pivka, kor když jsem z dálky, to hned u Vás chtějí bydlet. Ano, taková nabídka mi již přišla, ačkoliv ten člověk mě neviděl nikdy v reálném životě. A a na otázku normálního „jít ven“ tak odpověděl, že se mu nevyplatí takovou dálku cestovat kvůli procházce.

A když napíšete, že nespíte s lidmi na první schůzce tak hned samozřejmě ubezpečuje, že nepřijel kvůli sexu, však to je lež na ntou.

Tak nějak když se nad tím vším zamyslím a co slýchávám od svých kamarádek a tak nějak z doslechu celkově přijde mi to smutné.

Muži se chovají čím dál drzeji a to nehledě na to, že hned spěchají na sex na přespání nejlépe u Vás – jelikož k sobě Vás málokdo vezme, protože to je ješitnost, jelikož si své soukromí chtějí uchovat pro sebe a tak se raději nakvartýrují k Vám.

Je to pro mě depresivní pohled, když si vezmu, že první schůzka má své kouzlo, že procházky a poznávání někoho nového má své kouzlo a první reálný rozhovor má své kouzlo, když slyšíte něčí hlas poprvé, když se z přátelství pomalu rodí láska, však do háje lidi, má to své kouzlo a právě z takových krásných chvil se nám všem chvěje příjemnou okouzlující nervozitou hlas a právě v tenhle moment se zamilováváme, jelikož to prostě k tomu všemu patří. Tak proč si na jednu stranu všichni stěžujeme na nedostatek lásky a to, že už v dnešní době je urážka po někom chtít vztah, přitom jsme sami proti sobě tím, že na toho druhého hned tlačíte a kvartýrujeme se k někomu do soukromí, který má svůj čas a když to za to bude stát tak Vás ten člověk stejně sám pozve, ale proč se hned do všeho hrnout a spěchat, jen aby něco neuteklo.

A výmluva typu, že dneska se na vše spěchá, fajn, možná se spěchá na jídlo ve fastfoodu, v koloně, v obchodech a nevím kde ještě, všude se dá spěchat teoreticky, avšak nehodlám přistoupit na to, že budu spěchat v lásce a v citech.

Citům nelze poručit a když přijdou déle, přijdou déle, když brzy tak brzy, v pořádku, pointa na co narážím je hlavní v tom, aby to vyplynulo přirozeně a aby to oba tak chtěli.

Píšou mi zklamaní muži, že jim žádná ženská neodepíše a že potřebují poradit jak na ně. Upřímně nedivím se, že si ženy drží odstup, když hned na ně vybalíte sex a to že k nim se hned nakvartýrujete, to si i já budu držet odstup, protože nestojím o vlezlé cizí lidi.

Píšou mi zklamané ženy, které si stěžují na to, že muži jsou jen úchylové, kteří otravují a dokud neuvěří tomu, že někoho skutečně mají – jako partnera tak jim ti muži nedají pokoj a proto se jejich profily na seznamkách, či facebookových profilech plní seznamem zablokovaných kontaktů. A vůbec se tomu nedivím. Jelikož ženy se pak bojí si někoho připustit k tělu, jelikož muži moc tlačí na ženy a když je jim zas vše jedno tak obvykle ze setkání i sejde a pak pravděpodobně i vyjde z toho muže najevo, že je zadaný, či ženatý. Nu a pak si vyberte.

Upřímně nerozumím tomu, proč hned přeskakovat takové krásné etapy randění a poznávání někoho druhého, když tyto kapitoly jsou tak sladké, krásně nevinné a právě pro zamilování jak stvořené.

Proč lidem jde jen o to hned si toho druhého pojistit, aby jim dal sex, nebo bydlení, anebo peníze a na to ostatní už kašlou. Nedivím se, že se hodně lidí následně cítí využitých, jelikož opravdu mi přijde, že se to vše bere hrozně rychle a sotva někoho člověk pozná, sotva s ním randí, už se k sobě stěhují a už je to vše moc hrrr. Když jim to oběma vyhovuje prosím, nic proti tomu nemám, avšak nepřijde mi přirozené když to tak dělá každý, protože nevěřím tomu, že každý to má nastavené tak, že chce všechny takové kroky hned uskutečnit.

Kromě toho si myslím, že takoví muži jsou sami proti sobě, odeženou si od sebe skvělou ženskou, která by třeba o ně i zájem měla, však po takovém výstupu a vtíravém přístupu se nedivím, že se ženská stáhne do ústraní a raději ho ani poznat nechce. A ten chlap opět pobrečí si, že mu přestala psát a tak je kolotoč zas dokola. Jen by stačilo trochu slušnosti, úcty a zbrzdění tempa. Vždyť do háje nemusí být vše hned, nejlepší to je, když to vše vyjde přirozeně a na nikoho se netlačí. To už jsou muži tak paranoidní v tom, že pokud tu ženu rychle neuloví, že ji dostane jiný? Anebo jsou už tak zoufalí, že jim z toho v hlavě šibe? Anebo fakt jen hledají rychlé bydlení, sex, či peníze?

Nechápu to, držím si své hranice toho, že pokud má něco vzniknout tak přirozeně a ráda si s lidmi píšu, aspoň trochu tak zjistím zda si s těmi lidmi mám co říct a zda setkání vůbec má smysl.

Protože upřímně čas je drahý, to nejcennější, co člověk má a nebudu jej věnovat někomu, koho ani pořádně neznám a nevím zda si s tím člověkem mám vůbec, co říct. Chci tak předejít trapnému setkání a mlčení o ničem na kterém zjistíme jak je to vlastně celé trapné, že jsme úplně rozdílní lidé.

Lidi mám ráda, avšak účelně se setkávám jen s lidmi se kterými si mám co říct a rozumíme si v něčem, chci jen prostě cítit, že to setkání s tím člověkem má smysl a nebude trapné ticho o ničem.

Ale to asi chci po lidech moc.

A co Vy jak se k tomuto tématu stavíte? Jaký na to máte názor? Jsou muži skutečně tak drzí? Anebo jen já mám tak zastaralé názory?

Zdroj obrázku: SHOJIRO ISHIHARA. 123RF [online]. [cit. 3.11.2016]. Dostupný na WWW: http://cz.123rf.com/photo_26099771_mu%C5%BE-dr%C5%BE%C3%AD-kytici-kv%C4%9Btin.html