Karma je rychlá a zdarma

Někdy se nestačím divit tomu, jak je karma rychlá a zdarma. Poslední dobou toto rčení „karma je zdarma“ čtu a vídávám stále častěji.

Dříve jsem četla převážně o tom, jak je karma pomalá, ale na každého si najde adresu. Je to zvláštní, jak v průběhu života člověk vídává „náhodně“ něco jiného. Avšak ok, posunu se k pointě věci.

Karmě se ani nemusí tolik pomoci, je fakt, že si každého najde sama a za jak dlouho to bude to záleží na zásobě toho, čeho se ten člověk dopustil a jak moc si naplnil zlými činy svou pomyslnou karmickou nádobu.

Dle toho se odvíjí to, kdy a jak si pro něj karma přijde. Také si myslím, že v tom má i svou roli to dle toho komu a jak ublížíte, pokud je to někdo, kdo je třeba duchovně vzdělaný, či se tím zabývá tak tím víc si myslím, že si pomyslně zavaříte a tím rychleji ta karma Vás dožene.

Ale tak to je taková má zkušenost z praxe, které nemusíte věřit, avšak já tomu věřím.

Že čím víc je člověk vzdělanější duchovně a víc do toho vidí a někdo mu ublíží, či zaškodí, tak tím rychleji toho záškodníka karma dohoní a dá mu výchovnou lekci.

Děje se i to, že když jsou dva lidé,kteří se nepohodnou v jeden den, tak ten druhý den ten jeden z nich se cítí absolutně na nic a bez energie a síly, anebo rovnou oba dva. Je to zajímavé, jako kdyby je karma přiměla se poučit z toho kvůli čemu se nepohodli a kvůli čemu vůbec ta hádka vznikla a něco si z toho měli uvědomit.

Když Vy něco dlouhodobě toleruje to, že se k Vám někdo chová špatně a Vás to bolí, ale neřešíte to, neupozorníte toho člověka na to, prostě to přecházíte a je to tak delší dobu. Tak pak časem to vyvrcholí tak, že se s tím kdo vám škodí nepohodnete, rozhádáte a je paradoxní, že druhý den se právě Vám uleví a cítíte se lepší a éteričtí. Přitom podotýkám, že nejste zlomyslní, či škodolibí, ale prostě ta hádka Vás uvolnila a cítíte se díky tomu líp. Kdežto ten, kdo Vám ubližoval tak ten se den po té hádce cítí mizerně a vše se mu ten den kazí pod rukama.

Pak je tu taky situace, kdy Vám někdo hodně ublíží a Vás to hodně raní, dojde k hádce, Vám se ani neuleví další den, cítíte se stále zlomeně a špatně, tomu druhému je to jedno a dělá jako kdyby nic. A Vy cítíte tím pádem křivdu a pocit ublížení, že se nic nevyřešilo a Vám bylo ublíženo. Chápu tomu a rozumím. V tomto případě pak jste Vy, kdo chopí spravedlnost do svých rukou a uděláte něco pro to, aby si karma pospíšila a tomu člověku, který Vám ublížil tak pomůžete k tomu, aby dostal lekci od života. Tomuto neříkám pomsta, pokud Vám jde jen o to, aby se ten člověk poučil a dostal lekci tak to není pomsta, neberu to tak. Pomsta je to, když toho druhého člověka chcete zničit i po tom, co dostal lekci od života. A tak získáte mnoho odvahy a jdete do akce, na 99,9% se vám to povede a ten člověk dostane společně s Vámi lekci od života a karma si ho po tom všem najde a dostává lekce nadále. Tím, že se takhle karma může opozdit je zapříčiněno tím, že člověk si teprve plní svou pomyslnou karmickou nádobu, tudíž ještě ji v tu chvíli neměl plnou a tak karma ještě nebyla naplněna, proto hnedka nedostal lekci, ale až později.

A když se Vám to povede tak pak už cítíte pocit klidu a už nemáte potřebu brát karmu do svých rukou, ale jste v pohodě. A tomu člověku se po tomto všem začíná karma obracet a dostane buď jednu pořádnou lekci, anebo jich dostává více po menších dávkách, ale dostává, protože už se mu karmická nádoba naplnila za ten uplynulý čas.

Pak je tu také případ toho, že Vy jste si naběhli vlastní hloupostí, ok přijmete to a sypete si popel na hlavu, ten druhý Vám ublíží a vytahuje se, že jakože on má lepší zážitky a lepší lidi kolem sebe než Vy a abyste si jako nemysleli o sobě moc (přitom vy si o sobě nic nemyslíte, spíše Vás mrzí, že jste si zas naběhli) a tak Vám to ten člověk dává najevo, jak se má dobře a jak je všechno super a jak má skvělou náladu a všechno se mu daří a tak, tak to přijmete, ok, popřejete ať se mu daří i nadále a je v pohodě. Než jdete spát tak Vás to sice mrzí, to že se ten člověk má potřebu takhle předvádět a „nandavat“ Vám to jakože je lepší a Bůh ví cosi, asi chtěl vidět nějakou Vaši reakci, kterou nedostal. A tak si povíte „Když tohle má zapotřebí, je to smutné a je mi tohoto člověka líto, že si to musí takhle dokazovat, ale já tohle nemám zapotřebí zažívat, ať si to nechá.“ A tak jdete spát s tímto uzavřeným a klidným pocitem. A ráno, když se vzbudíte tak od toho člověka čtete zprávy o tom, jak od rána se mu vše kazí a kazi a to jak se měl skvěle tak už vůbec není, že se s těmi lidmi pohádal a poslal všechny do háje a jak ten den se všechno kazí, práce mraky, nadřízení ho ženou do nesmyslu. A když to tak čtete tak si říkáte „O můj bože, tomu člověku jsem nepřála nic zlého a ani jsem nechtěla napomoci tomu, aby si ho karma našla, ale že to šlo tak rychle?“ Tak si tak říkáte a přemýšlíte nad tím, že ho ta karma našla fakt brzy za to chování včerejší den.

Na jednu stranu si říkáte, že je dobře, že dostal lekci, ale na druhou stranu tomu člověku nepřejete nic zlého a říkáte si zda to není moc přísné.

Ale zas on Vás taky nešetřil a chtěl Vás donutit do situace ve které si chtěl vynutit reakci. Tak jako férové to je si myslím. A nějaké výčitky stranou.

Každý dostane tolik, kolik si zasluhuje. Jediné co na to říct, že tomu člověku nezávidíte a že zřejmě má den „blbec“, ale v koutku duše asi tušíte proč ten den „blbec“ má. On sice nechápe proč, ale Vy víte a tušíte, jelikož principu karmy a spravedlnosti se stále učíte a vzděláváte. Je vůbec možné, aby ho ten život tak brzy poučil? Je možné, že je karma tak rychlá? Začínám tomu věřit, že ano. Asi už ten člověk měl natolik naplněnou karmickou nádobu, že to co urobil Vám už bylo jen takové doťuknutí a už stačilo fakt málo a tak si ho karma našla.

Je mi to líto, avšak karma je vůči každému férová. Nemusí se ta karma projevit v našich očích jako to na čem by ten člověk podle nás měl doletět a trpět, ale to na čem tomu člověku nejvíce záleží, ukáže se to na jeho štěstí a to může být různé, to ví ten člověk dotyčný nejlépe.

Nepochybuji o karmě, vím, že je nekompromisní a přichází tak, jak je zapotřebí u každého individuálně. Ani tohoto člověka, kterému se toto se mnou stalo nelituji, může si za to sám. Ostatně já vychloubání a dávání důvodů k tomu, aby člověk záviděl nemám ráda, protože se ode mě člověk už nedočká ničeho. Kdyby ten člověk byl tak šťastný a vše se mu původně dařilo, tak nemá potřebu mi to přeci takhle přehnaně cpát jen po tom, že já napíšu že jsem se skvěle bavila se svými nejbližšími. Proč ten člověk najednou obrátil tak, že se začal přehnaně chvástat? Ten, kdo je skutečně šťastný tak Vám to napíše, či řekne normálně bez přehánění a necpe Vám to, anebo to na něm poznáte, že je v pohodě a nemusí Vám to cpát a přesvědčovat Vás o tom. Ale tak na to si ten člověk asi musí přijít sám, v tomhle musím uznat, že je mi ho líto, když má potřebu tohle dělat, na tohle já nejsem zvědavá, přeji hodně štěstí a ať brzy v tomto dospěje, že tohle není řešení a ani cesta jak si někoho získat.

A co si o tématu myslíte Vy?

Zdroj obrázku: VĚŠTÍRNA U SONJY. Karma a skutek [online]. [cit. 14.12.2018]. Dostupný na WWW: https://www.vestirna-u-sonjy.cz/karma/karma-a-skutek/

O Sára Lhotáková

Jsem nezávislá autorka projevující svobodné názory bez cenzury.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *