Kdo je rebelem a proč jsem občas rebelská a ofenzivní?

Bylo mi již kdysi dříve sděleno, že má tvorba je rebelská a některé mé články jsou až moc ofenzivní.

A já jsem si tak řekla „No a?“

Neshledávám to jako výtku a ani jako kritiku, beru to jako fakt, který na někoho tak zřejmě působí. Avšak to mi nevadí, protože upřímně taková má tvorba má být a pokud tak působí tak jsem jedině ráda a beru to jako nádhernou pochvalu, za což moc děkuji.

Upřímně když budu psát stále o krásných věcech, které jsou na životě prima a které prima zážitky jsem zažila tak to prostě bude časem takové ohrané, nudné a budu opět považována za sluníčkářku. Což nejsem a nikdy nebudu sluníčkářka. Lidi to přestane bavit a budou si radši hledat jiné články na čtení a já budu jen za motivátora na kterého se lepí lidi, kteří brečí a neví co se životem a budou chtít po mě, abych jim ten život vyřešila.

Když budu psát o neutrálních tématech, tak to nikoho nenadchne, nikdo si to nebude chtít přečíst a bude to možná tak bavit jistou skupinku lidí a to je tak vše a to čtení bez tak bude nudné a nedá Vám to nic a nevzbudí to ve Vás nic.

Když budu psát negativně tak budu zas za největšího negativistu, depresionistu a toho, který si stále na něco stěžuje a na to, jak ho bolí život a všechno. A ostatně o negativismu se dá psát pořád, jelikož si vždy může člověk něco najít, na co si lze postěžovat – lidské ego se o to postará. Však negativní články též časem nudí a vzbouzí v lidech to, že ten člověk si jen stěžuje a s ničím nic nedělá, viz prostě takové „blitky internetu“, kde se vypisuje každý a pak stránky ztratí kompletně svou úlohu, ale byl by to už jen takový můj deníček na vypisování depek. To fakt ne.

Nejlepší kombinace, kterou volím i já a připadá mi jako nejlepší ke mně a mé osobnosti je ta rebelská/umělecká. Prostě ta, která je pokaždé jiná, nikdy nevíte, co čekat za tvorbu, s čím přijdu a jak moc drsné, surové, či nádherné to bude. Někdy to bude drsné, někdy zas vděčné a pozitivní, někdy až moc ze života, někdy zpověď, někdy spíše hledání odpovědí na otázky, prostě pokaždé něco jiného, což upřímně ve Váš zanechá mnohem víc dojmu, než kdybych psala stále stejná témata dokola.

Takhle si myslím, že je nižší šance, že se Vám to všechno omrzí a že mě přestanete číst. Ostatně kdykoliv chcete můžete mě přestat číst, nejsem povinná četba.

Rebelská a pokaždé jiná témata mají v lidech vzbuzovat emoce a mají je vyburcovat k tomu se k něčemu vyjádřit, ať už pozitivně, či negativně. Prostě to téma nenechávat suché a napospas, však vyjádřit se k tomu a zapojit myšlení k tématu v tom, proč to tak ten člověk napsal, proč to tak cítí atd. Anebo si také říct „Hej ten člověk na to nevypadá, to téma je drsné, ale ve své podstatě naráží na dost velkou pravdu.“ Leccos si říct, ta slova nechám na Vás, to je Vaše věc ve Vašich hlavách, však rebelská témata tohle mají probouzet a mají lidi zaujmout.

Ostatně můj život sám o sobě je takový, že není jednolitý, ale pestrý a stále se něco jiného děje a něco nového, tudíž nejsem stálý typ, co by měl přes den stejnou náladu, či stejné myšlenky. Mění se to leckdy i ze dne na den a proto ani nemůžu psát o stejných věcech v jednom duchu, nešlo by mi to a nebylo by to od srdce. Tenhle styl mi sedí a upřímně zaujme fakt lidi nejvíc, mám s tím zkušenost.

Kdysi před pár měsíci jsem se snažila jistému pánovi, který se psaním začínal snažila poradit v tom, jak má psát, jelikož o tom nevěděl nic moc a začal psát. Bylo to sice fajn, to co chtěl sdělit, avšak neuměl zaujmout a čekal po prvním článku na stránkách obrovský úspěch, však ten se nestal a proto se ptal mě a když jsem mu řekla, že tohle všechno se buduje a musí psát tak, aby upoutal a aby lidi četli jeho tvorbu tak mi dal za pravdu v tom, že o tom asi ještě vůbec nic neví.

S tím pánem sice spolupráce nedopadla, jelikož se cesty obchodní rozcházeli a každý jsme dělal něco jiného, navíc pak moje tvorba se nehodila do tématu, kterému se věnoval on a tak se spolupráce rozešla v dobrém. Však byla to příjemná zkušenost ve které jsem já mohla poradit něco, co jsem věděla a došlo mi to až později, že se cítím díky tomu velmi dobře a trochu zkušeně.

Moje tvorba mě osobně vyhovuje a pokud to někomu překáží nemusí to číst, ale to mi řeklo již pár lidí a přitom stejně za mnou po čase přijdou a osobně mi pochválí, či se jinak vyjádří k článku. Prostě stále je to nutí číst a to je ten celý princip mé tvorby, aby zajímal tak, aby lidi podněcoval to číst stále a stále, protože kdyby to bylo tak špatné, tak to přeci nečtou, ne?

Jelikož umělci a rebelové mají vzbuzovat emoce v lidech, ať jsou jakékoliv a o tom to je, proto jsou slavní, proto se o nich ví a proto lidem tací lidé co nejvíce toho předají, dají a naučí. V tom je to jejich kouzlo.

Jsou sví, nezkrotitelní, svobodní, odvážní, sebevědomí, nebojí se říct tak jak to cítí a neberou si nějakou servítky a když něco stagnuje tak to mění a když je někde chyba tak opravují a když něco nelze jen tak snadno změnit tak na to upozorní, aby se více lidí uvědomilo.

Rebelsky psát nepřestanu, je to kus mě a kus mé osobnosti, kterou nemůžu popřít, patří to ke mně. Nebudu slušná jen proto, že to někdo očekává, nebo mě tak má zaškatulkovanou. Budu taková jak já uznám za vhodné a budu se vyjadřovat i k něčemu co by mělo být dobré a není a nevadí mi, že se pak někdo urazí – tak ať se urazí, urazí se bez tak jen proto, že to na něj sedí a cítí, že někde dělá chybu, kterou si nepřiznává.

Osobně když já čtu něčí tvorbu, nebo jsem dříve četla hodně blogů a stránek, kteří lidé psali tak mi vždy nejvíce daly ty, které byly něčím zajímavé, oslnivé a třeba i takové, že tam bylo leccos vyčteno a poukázáno. A i jsem narazila na články, které byly negativně laděné a já se v nich našla. Avšak nezačala jsem ty autory blogu nenávidět za to, že to napsali, ne. Naopak dalo mi to to, že jsem se nad sebou zamyslela a zapracovala na sobě a své psychice a chování, bylo a je mi to velkým přínosem a takové články a stránky si do současnosti ráda čtu. Dají mi mnohem víc než články o jednolitém tématu, který sice je krásný, avšak nic nedávající, anebo takový, že už to všichni ví a znají.

Rebelství zdar a děkuji za super nakopnutí do tvorby, aspoň vím, že to co dělám, dělám dobře a je to vše na skvělé cestě a má to smysl, protože to vyvolalo přesně to, co to mělo vyvolat.

A co Vy, jaký žánr článků máte nejraději? Líbí se Vám moje tvorba? Máte potřebu se k ní vyjadřovat, probouzí ve Vás nějaké pocity, či vůbec?

 

Zdroj obrázku: HUBÁČKOVÁ, Petra. musicserver.cz [online]. [cit. 14.7.2017]. Dostupný na WWW: http://musicserver.cz/clanek/31375/rockerka-melissa-auf-der-maur-vystoupi-v-lucerna-music-baru/

O Sára Lhotáková

Jsem zrzavá slečinka trochu spisovatelka a trochu víc hudebnice, píšu a tvořím o čem chci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *