Kdo si jen tak vzpomene?

Kdo si vzpomene? Jen tak, nic nepotřebuje, nic nesleduje, nemá vedlejší úmysly, nedělá to kvůli sobě za nějakým účelem. Kdo si jen tak vzpomene a popřeje ti, k svátku, k narozeninám, na dobrou noc, dobré ráno, krásný den, pohodové odpoledne i dopoledne. Myslíš si, jak se někdo, některá, někteří anebo ta valná většina ozvou, když budou mít příležitost. Jaké to je zklamání, když se jim naskytne příležitost jak stehno a nikdo nic neudělá, nevyužije příležitosti a nikdo se sám od sebe neozve.

Je to prudké vystřízlivění z kocoviny ve které člověk byl neustále a neustále si myslel, jak jsou všichni fér a jak jsou ohleduplní a hodní přátelé, jen nemají příležitost to dokázat a projevit. A ejhle ono příležitost vždy nějak přijde a je to dobře a pak to vidíš, vystřízlivíš z té kocoviny hned a stojíš pevně nohama na suché studené zemi, pleská ti do obličeje realita jako silný vítr a koukáš do toho přímo. Nemůžeš s tím nic dělat, jen víš, že to bolí a pálí na srdci.

A náhle těch pár jedinců po tvém boku, kteří ti to říkali už dlouhou dobu, mají pravdu a tobě zní v hlavě ta melodie tádydádydááá a vidíš sám/sama sebe jak si dohrál tu svou přátelsko-milostnou komedii o tom, jak sis myslel, že tě mají rádi a jak jsou dobří a super. Ano, dohraješ, dopadne a uvědomíš si, že ti celou tu dobu říkali pravdu a ne nebyli to paranoici, ale viděli to celou tu dobu správně, kdo za co stál a kolik lidí se jen po Tobě vezlo, nebo využívalo to kým jsi.

Ano, takhle jsi dohrál a dopadl člověče, můžu ti na zemi krásně gratulovat. Ano, človíčku teď brečíš a zkazíš si slzami a tím známým pocitem smutku a žalu, který se tě tak neúprosně drží, tak tím si zkazíš doposud parádní den, kterému nic nechybělo. A zkazí ti to následně večer a noc a celý následující den, zhorší se ti zdraví, jen kvůli tomu, že si poznal pravdu a to, kdo jak to s tebou myslel. Vážně to za to stojí? Dohrál si, dokončil si to, jsi na té zemi, máš tu podělanou náladu. No a? Je to snad poslední den, je to snad konec všeho, konec světa? Ne, ani jedno.

Tak se prostě někteří vemena projevili a nedali ti najevo vůbec nic, ukázali svou lhostejnost a nezájem a co jako. Život jde dál i bez nich a možná i líp pro Tebe. Rozhodli se sami, že nechtějí být ve tvém životě, tak je v tom nech a nepros se o pozornost a na sebe neupozorňuj, budeš akorát vypadat trapně, jako zoufalec, který si o pozornost musí říkat. Nu neříkám, že mě to nenapadlo se připomenout, ale pak si říkám, že za tuhle cenu to nemá smysl.

Prostě ne, nestojí to za to, si podělat další den, který může být krásný a ostatně další dni, které následují, jen kvůli několika lidem, kteří prostě se nechtějí kámošit. No a?

Jde se dál, život pokračuje a slunce zapadá a vychází a neptá se tě zda ten den trávíš s 20 lidmi, nebo s jedním, prostě zapadne a vyjde znovu tak, či onak. A hlavně už si nelži a zkus se posunout, tohle se stalo a jdi dál, neomlouvej to, nenamlouvej si blbosti, jdi dál životem, rozhodli se sami.

Ano, je to smutný a bolí toto zjištění po krásném dni a ty jsi vlastně plný očekávání, kdo všechno na tebe myslí a zjistíš, že téměř nikdo. Nebo tedy, abych byla naprosto konkrétní, tak na tebe myslí a ozvou se cizí lidé se kterými v kontaktu nejsi a ti blízcí, nebo bližší tak ti ne. To je paradox a ironie života.

Nu což, připij si na to, zítra se vzbuď, bude nový den a život může být o plné obrázky lepší, mírumilovnější a šťastnější. Jednoho dne to srdce bude bít radost v souladu a klidově. Jednoho dne to tak bude.

Zdroj obrázku: ADMIN. Kýbl srandy [online]. [cit. 15.10.2021]. Dostupný na WWW: https://www.kyblsrandy.cz/prani-pekneho-rana-v-obrazcich/

O Sára Lhotáková

Jsem zrzavá slečinka trochu spisovatelka a trochu víc hudebnice, píšu a tvořím o čem chci.

1 komentar v Kdo si jen tak vzpomene?

Napsat komentář: Kdo si jen tak vzpomene? - To jsou vůně ! - Kvalita za rozumnou cenu Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.