Když jste hromosvodem pro všechno

V mezilidských vztazích je poměrně normální to, že lidé nechtějí přebírat zodpovědnost za své chování a jednání a tak hledají nejjednodušší řešení v tom, že všechno, co se jim v životě nedaří tak svedou na někoho jiného.

Může to být člověk blízký, může to být někdo, kdo nám v životě ublížil, nějaké náš nepřítel, či oponent, prostě někdo, kdo vypadá natolik nevinně, důvěřivě a jemně, že se to na něj/ni dá vše svést.

Lidi to dělají běžně, jelikož si nechtějí přiznat to, že za svůj život si nesou zodpovědnost sami a nechtějí si přiznat, že prostě jiní lidé za to leckdy ani nemůžou. Prostě pokud toho člověka nepřichytíte při činu, že Vás o něco fakt připravil, nebo, že Vám něco zkazil a přichytili jste ho tak to na něj svést prostě nemůžete, jelikož je to na Vaší zodpovědnost a odpovědnost a Vy si za nepřízeň i přízeň můžete sami a ručíte za to vlastní hlavou.

I když se v životě nedaří neznamená to hned to, že někdo Vám nepřeje a Vám se určitě nedaří kvůli tomu a že prostě máte smůlu kvůli tomu člověku, anebo za to ten jediný člověk může, protože zrovna on/ona s Vámi nemluví a máte s tím člověkem problém. Je to strašně jednoduché toto říct a cítit se tak, jako oběť, která za nic nemůže, jen ti ostatní Vám jen ubližuji a zraňují Vás. Je to fakt jednoduché, to umím říct i já, avšak má hrdost a čest mi to nedovolují.

Na střední škole jsem byla známá jako ta, která za všechno může a když někdo něco ve třídě provedl, bylo to svedeno na mě. Však samozřejmě ve vtipu a já to jako vtip brala, byla to prostě hláška, která se ujala a byla díky tomu sranda, takže naprostá pohoda a zábava. Nebrala jsem si to osobně, smála jsem se tomu.

Však bylo zajímavé, že zrovna člověk do kterého by to nikdo neřekl tak zrovna na něj to všechno jakoby bylo svedeno. Dovedlo mě to k myšlence, proč lidé obvykle všechno svádějí na lidi, kteří by to nikdy neudělali, či nejsou nijak zákeřní? Proč je to svedeno na nevinné lidi a na skutečné hříšníky poukázáno není?

Protože hříšníci si to nechtějí přiznat a nechtějí se přiznat, nechtějí nést zodpovědnost sami za sebe. Něco provedou vlastním činem, vlastní hloupostí i leckdy a dopadne to špatně, je prostě jednodušší pro jejich ego a sebevědomí říct, že za to může někdo jiný, že celé on/ona to zavinil/a.

Je to tak trochu egocentrismus a naše ego, které nás nutí to svádět na okolnosti a na ostatní, místo toho, abychom si dali ruku na srdce a přiznali si to, že za to můžeme my sami. Protože je těžké pro některé lidi dát pryč to, že si o sobě moc myslíme a skutečně jít do pokory s tím, že si řekneme „Ano, můžu si za to sám/sama, je to tak.“

Určitě to všichni známe. Však, jak se asi musí cítit ten člověk na kterého je vše svedeno?

Takový člověk obvykle vždy kouká, co se stalo a za co vše údajně může a může se cítit velice zle, protože si pak může začít vyčítat věci, které ovlivnit nemohl/a. Když je na Vás všechno svedeno a je Vám vše vyčítáno, tak se můžete cítit, jako kazisvět všeho a bojíte se cokoliv udělat, že to bude zle a že někomu tím zkomplikujete, či pokazíte život. Ten pocit může snižovat sebevědomí a touhu něco tvořit, či něco dělat sám pro sebe. Přitom, když se na to podíváte reálným okem tak za nezdary někoho jiného, či jiných lidí přeci nemůžete, každý je zodpovědný za to co dělá ve své životě. Za to, jak se k něčemu postaví, za to jak žije a za to zda je ve svém životě spokojen, či ne. Za štěstí ve svém životě si každý může sám. Je to prostě tak.

Okolnosti sice leckdy ovlivnit nejdou, avšak vždy jde ovlivnit náš přístup k tomu a ten přístup může ovlivnit každý z nás.

Takže pokud se cítíte jako takový hromosvod pro všechno tak si uvědomte, že spousta toho, co je na Vás svedeno opravdu není Vaší vinou.

Vy jste zodpovědní za svůj život, avšak ne za život nikoho jiného.

Za život na mě bylo svedeno takových nepřízní osudů, že to ani raději nepočítám. Jelikož za dob kartařiny na mě bylo vždy svedeno to, že nevyšla věštba z důvodu toho, že to lidi buď sami změnili vlastními činy, anebo nic neudělali pro splnění vysněného výsledku.

Za dob kartařiny to nešlo brát osobně, vypěstovala jsem si odolnost vůči tomu. Ano, jsem jen člověk všechno také nešlo filtrovat, avšak od cizích lidí jsem si nemohla nic brát vážně a osobně, nešlo to prostě. Nemůže Vás někdo obvinit za to, že to nevyšlo, jen proto, že ten člověk nebyl schopný pro splnění věštby něco udělat.

Také to, když někomu radíte do života, co udělat atd. Tak toto též hodně často je situace, kdy na Vás ten komu radíte na Vás svede to, že mu radíte blbě. V tu chvíli nemá smysl už radit dál, poněvadž ten člověk Vám vyčte vše. Cítí se nezodpovědný za svůj život a tak dá na Vaši radu, avšak je to však na jeho zodpovědnost to, že dá na Vaši radu.

Viz v rodinných vztazích třeba to, že jste udělali něco pro sebe, udělali jste změnu pro sebe a na svou odpovědnost tak za špatné přijetí v rodině „můžete jen a jen Vy“. Jako ano můžete za to, že jste udělali tu změnu, ale nemůžete za to nepřijetí rodiny, či nepřístupné reakce rodiny, či to, že to neregistrují tu změnu. To je jejich problém, jejich přístup k tomu, však ne Váš.

V partnerských vztazích to, že když někoho opustíte, rozejdete se s někým tak ten člověk pak naříká na to, že bez Vás se mu nedaří, že se utápí v depresích, samotě a tak dál. Nu to je taky dost vyděračský případ toho, že ten člověk nechce přijmout zodpovědnost za svou samotu a za to, že se musí vypořádat s tím sám. Vy za to zodpovědní nejste, že se tomu člověku po rozchodu nyní nedaří, to je jeho/její boj.

To, že s někým nemluvíte neznamená to, že jste nyní zodpovědní za jeho/její nezdar, či to že nyní není spokojen ve svém životě.

To, že jste s někým nepřátelé neznamená to, že tomu člověku přivoláváte zlé do jeho/jejího života.

Pamatujte, to co se stane Vám k tomu můžete Vy zaujmout postoj a ovlivnit tak svůj život dle sebe. A rozhodně se neobviňujte za to, že se někomu „kvůli Vám, či Vaší nepřítomnosti“ nedaří, není to pravda, ten člověk má zodpovědnost sám za sebe rovněž a on/ona může ovlivnit svůj život.

Zdroj obrázku: HAVLÍK, Martin. FMzine.cz [online]. [cit. 3.2.2017]. Dostupný na WWW: http://www.fullmoonzine.cz/clanky/kdo-si-tohle-muze-dovolit-nils-frahm-solo