Když jste jak zavření v klícce

Když je to dlouhou dobu podle někoho jiného a Vy se podřizujete a plníte přáníčka, plníte tužby, stanete se takový Vesmírem pro někoho a plníte to, co vidíte na očích, avšak stále to není to ono a stále nejste doceněni.

A vlastně tak nějak stále to není o Vás, ale o někom jiném, jste pod někým, kdo je hvězdou toho všeho, což je v pořádku a není třeba cítit zášť, avšak Vás už tato role přestala bavit, dělat takový všemocný Vesmír pro někoho, kdo ani tak není spokojen a ještě na Vás hledá chyby.

Tak si tajně přejete úplně jiný život, jiné místo a prostě všechno, přejete si to tak moc. Víte a cítíte, že jednou ta Vaše chvíle přijde a že se osvobodíte a budete volní a budete také hvězdou svého života a už bez toho, aniž byste byli pod někým a někomu robili Vesmír, už ten Vesmír budete Vy sami pro sebe.

Říkáte si, už aby to bylo, už aby se to splnilo, vše tomu nasvědčuje, že se Vaše přáníčko splní a už se situace hýbe k lepšímu, už jen chvíle, pár dnů, pár hodin a už to tu bude.

A ono ej, dopadne to tak jak jste nepočítali a zůstáváte tak jak jste, žádná změna se nekoná, nedostali jste to co jste chtěli. Trochu šok, trochu zklamání a tak trochu zklamané naděje, avšak víte asi proč, nedozrál ten správný čas, ještě to nebyla příležitost pro Vás. Někdy nedostat to, co člověk chce hned tak je dobré, aspoň člověk může dozrát a připravit se na tu svou správnou příležitost. Avšak já jakožto člověk, který rád rychlé pokroky a posuny tak to je pro mě takovou novinkou, to Vám povím s úsměvem, že mě to dokáže tak trochu uzemnit. Ale ano, přijmu to, smířím se s tím, však o tom život je přijmout ho takový jaký je a nevzdávat se dál. Byla to jen jedna z překážek a jedno ze zdržení, které Vás potkalo a ono prostě v životě všechno není hned.

Ano, někdy si říkám, proč se tak nestalo a proč jsem se neposunula dál, ale moc dobře vím, že tohle nebyla moje příležitost, ale příležitost někoho jiného a že na mě čas teprve uzraje a mám se naučit žít v tom co mám, až se naučím pak možná by to mohlo přijít? To ví jen Vesmír.

To však neznamená to všechno vzdát a zahodit přání, i přes to si to budu přát a přeji, učím se žít s tím jak to je a přijímám svůj život tak jak je, vím, že jednou moje chvilka přijde a ty ledy se prolomí. Na některé věci v životě si asi vyplatí počkat, i když pro mě to čekání je někdy náročné a ztrácím pak i naději, ale neztratím úplně, spíše jen přijde taková osobní krize, která mě oslabí, ale úplně víru neztrácím.

Ano, tak to stále bude podle někoho a budu žít tak, jak mě to již štvalo nějakou dobu, ale naučím se s tím vším žít, vím, že to zvládnu.

Na tohle si věřím. Ostatně asi musím ještě pro tu příležitost vnitřně zesílit, proto mám takto nadále žít, asi se to ve mně vše má více vyburcovat, nebo probudit, nebo jednoduše si mám asi víc věřit a naučit se, abych se připravila. Asi? Vesmír ví nejlíp, jak to bude a já tomu věřím.

Přijímám to a proto beru tak jak to je a nestěžuji si, nemohu říct, že by mě to činilo nešťastnou, jen mi to konečně dalo realitu a to na čem jsem a jsem ráda, že vím. S pravdou a realitou se vždy lépe smiřuje než se lží nebo iluzí, která se pak rozplyne.

A věřím tomu, že když dlouhodobě je někdo znevýhodňován, nebo je dlouhodobě úplně ten nejspodní článek tak právě tito lidé v sobě za tu dobu co tak jsou nabudou největší síly. Zrovna tito lidé jsou pak dostatečně silní na to, aby se vzbouřili a aby se postavili, protože za tu celou dobu je ta situace tak posílí, že už se nebojí a o tom to je, dokázat odvážně povstat a jít si za svým za tím co chcete a nebát se opustit to, co Vás možná drží v nějaké pohodě a zdánlivě spokojenosti, ale je to jen omezený úhel pohledu, když povstanete a stojíte za sebe najednou vidíte život ve více úhlech a to je to co potřebujete. A zrovna takhle se rodí a stávají rebelové. Aneb takoví oponenti, které nejvíce nesnášejí lidi, kteří žijí konzervativně a bojí se emocí, zrovna tací lidé je nemají rádi, ale přitom jim závidí tu jejich živočišnost a to, že se dokážou postavit a jít si za svým, právě to co bez emočním lidem chybí.

Ano, pochopila jsem to, je to protiklad, který se vyvažuje a vzájemně se tito lidé zrcadlí a je to potřeba, ukazují si to navzájem. Rebelovi totiž není jedno a proto bojuje, zkouší, zakouší, překonává, koná, uvažuje, mění a láme ledy. Bez emoční člověk žije, přežívá, stagnuje, bojí se, ustrašený, spokojí se s málem, nechce víc, nebojuje, poddá se, projevuje se pasivně agresivně, pomlouvá, avšak žádný pokroky pro sebe a svůj život neudělá.

A ano, lidé kteří dlouhodobě žili pod někým a pod vůlí někoho jiného tak jsou pak živelní, jak utržení ze řetězu, protože si cítí tak živí, tak svobodní, tak krásní jako kdyby se zrovna narodili.

Nejsou špatní, jen se také chtějí mít v životě dobře a být šťastní tak, jako hodně lidí si to přeje, ale málokdo pro to něco udělá.

Denně slyším, nebo se dovídám z doslechu, jak někdo žije tak jak žije jen kvůli penězům, rodině, dětem, rodičům, přátelům a já nevím kvůli čemu a přitom by jinak žil jinak. Ano, chápu a rozumím, změna vždy není jednoduchá. A ano chápu ty obavy a ten strach a to všechno, jak by se vlastně člověk postaral a jak by si poradil, rozumím a soucítím, ale dovídávám se to tak často, že je to pro mě něco jako denní chléb a přijde mi to tuctové a dochází mi, že já takhle žít nechci. Kvůli něčemu, nebo kvůli někomu, nebo kvůli vlastnímu strachu tak žít nechci a proto raději konám vše pro to, abych žila šťastně i kdybych měla vše zbourat a postavit znovu tak to za to stojí. Za pocit štěstí se vždy vyplatí bojovat, za to všechno to stojí.

A vím, že tací lidé, kteří dlouhodobě žili pro někoho, kdo stejně pindal a nebyl spokojen tak jednoho se tohle všechno obrátí a už nebude třeba žít pro někoho, ale pro sebe a já si řeknu „Ano, jsem takhle šťastná a takhle mi to vyhovuje a cítím se milovaně.“ Ano, jednoho dne tato chvíle přijde a nenechám si ji ujít. Vše, co se děje má svůj důvod a teď asi ještě mám zesílit a posbírat v sobě síly, abych měla dostatek sil na to si to vybojovat ten svůj pomyslný trůn.

Zdroj obrázků: LAVIGNE, Avril. Youtube.com [online]. [cit. 22.3.2019]. Dostupný na WWW: https://www.youtube.com/watch?v=MbO0ZmN5cWU

ZUCKERBERG, Mark. Facebook.com [online]. [cit. 22.3.2019]. Dostupný na WWW: https://d.facebook.com/AvrilBandaids/photos/pb.205971290022.-2207520000.1548510550./10161223077505023/?type=3&source=9

O Sára Lhotáková

Jsem zrzavá slečinka trochu spisovatelka a trochu víc hudebnice, píšu a tvořím o čem chci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *