Když negativita vyčerpává…

Dlouhodobé řešení stejných záležitostí, dlouhodobé poslouchání stejného zdánlivě neřešitelného problému, dlouhodobé stěžování, dlouhodobá naštvanost, dlouhodobá rozzlobenost, dlouhodobá vznětlivost, dlouhodobé využívání a další příklady negativity.

Dlouhodobě rozumějme něco co trvá soustavně déle než 21 dnů, tudíž už se to může brát tak, že jsme si na to již „zvykli“ a neřeší se to mimořádně, či občasně.

Tato dlouhodobá negace neprospívá nikomu. Jelikož všichni žijeme z lásky tak negativita nám pouze sílu odebírá. I věčným stěžovatelům ta negativita odebírá sílu, i věčným pesimistům to odebírá sílu, jelikož Ti se v tom vyloženě baží a koupou v té negativitě a věří tomu, jelikož to na co člověk myslí a čemu věří tak to se mu stává jeho realitou ve které žije.

Dlouhodobé cachtání optimistického, či realistického člověka v negativitě, či jak já říkám v bahně tak člověka oslabí, vyčerpá a to především po psychické stránce.

Věčně vysmátý optimista, který denně se usmíval, vtipkoval a šířil radost mezi lidi tak ten pravděpodobně po dlouhodobém působení negativity bude působit vyčerpaně, vyždímaně, možná i smutně a bez energie a chuti do života. Jelikož negativita šíleně táhne člověka dolů kor když se nechá a vytrvale se hrabe v negativitě.

A to hrabání se v negativitě ani nemusí být jeho vinou, může to být jen tím, že společně pomáhá řešit někomu jeho problém, či někoho dlouhodobě podporovat a snažit se namotivovat optimisticky, však ten druhý člověk je tak přesvědčených o svých negacích, že tak optimistu převáží a stáhne ho s sebou do těch bahen negativity.

To je právě pak holé neštěstí a pak pesimistovi se dá vlastně za pravdu v tom, že vše dopadne zle a ve své podstatě ano, dá mu to za pravdu, jelikož optimista měl jen to „svoje zablácené“ ve kterém se utápěl a optimista neměl dostatek sil, aby to dokázal pozvednout za oba, jak za sebe tak za toho pesimistu, kterému pomáhal.

Dlouhodobá negativita dokáže pohltit každého, když se soustavně a oddaně tomu věnujete, řešení a stále myslíte na negativní věci, jelikož za tu delší dobu vytěsníte své myšlenkové optimistické vzorce, které jste tam doposud měli. A tak se postupně i pod nátlakem negativity změníte jiným směrem, pokud se tomu poddáte oddaně.

Proto optimista dokáže mimořádně negativitu vyřešit, pokud je občasná a dokáže jí čelit, však dlouhodobě ho to pak vyčerpá tak, že se může i té negativitě podvolit. Jelikož negativita se šíří jako bahno, stačí do ní jednou šlápnout a už ji na sobě máte.

Proto řešení stále stejných problémů, které leckdy ani řešení nemají tak vyčerpává.

Proto debata s věčným stěžovatelem tak vyčerpává a člověk je tak po takovém rozhovoru, jako vyždímaný.

Proto, když jste dlouhodobě v negativní situaci, která Vás trápí tak Vás to změní.

Když dlouhodobě čelíte stále stejné negativitě, která se akorát tak stupňuje tak leckdy to připomíná takový souboj kdo s koho, zda Váš optimismus, či negativita.

Jsem toho názoru, že plamínek ohýnku je víc než černočerná tma, protože světlo je silnější, je to můj verdikt a názor, avšak je třeba ten plamínek a ohýnek optimismu stále mu dodávat vzduch, tudíž nechat mu prostor, aby mohl dýchat.

Když plamínek udusíte tak také uhasne. Stejně tak s optimismem, když ho budete denně a dlouhodobě dusit negativitou a stále stejně neřešitelnými problémy, které se nelepší tak ho také udusíte.

Když však dáte prostor a vzduch ohýnku tak bude plápolat. Stejně tak optimista, prozáří Vám tmu, avšak dejte mu prostor a nezasypávejte ho negacemi denně a bude stále optimistou.

Světlo je silné a věřím, že i silnější, avšak tma je též zrádná a může postupně udusat vše krásné.

Když jste dlouhodobě pod tlakem negativity tak pozor na to, časem se prostě člověk vyčerpá a pak mu přijde již jakkoliv zbytečné říkat nějaké podporující názory, či motivaci, jelikož ví, že budou vysáty negativitou a naprosto k ničemu.

Proto z toho důvodu se doporučuje pokud chcete žít šťastný život se odstřihnout od lidí, kteří si věčně stěžují a také od těch, kteří jsou negativní, jelikož by Vás jen táhli dolů s sebou.

Nemůžete zachraňovat každého. Můžete podpořit, říct názor, poradit, avšak ne zachraňovat, postupně to totiž oslabí Vás samotné.

Negativita vyčerpává, dostává nás do smutku, nespokojenosti se životem, nespokojenosti se sebou samým, donutí nás to porovnávat se s ostatními lidmi, žárlit, závidět a rozčilovat se nad obyčejnými věcmi. Ztrácíme tak nadhled, potěšení z věcí, zážitků a začínáme přežívat. A především ztrácíme pak chuť a energii do života a to je ta největší oběť si myslím. Jelikož chuť do života si můžeme vrátit jen my sami, nikdo jiný nám ji nevrátí. Proto se opět spoléháme sami na sebe.

S negativitou opatrně. Neříkám, aby lidi zavírali oči před problémy, ale také by je neměli řešit non stop 24 hodin denně a stále dokola každý den tentýž problém, který se nepohnul řešit. Je dobré si od toho dát chvíli pauzu, relax, nemyslet neustále na to a ono leckdy, když člověk se to ani nesnaží řešit tak obvykle i člověka napadne výborné řešení problémů na které by při úporném řešení nepřišel.

Jaký názor na to máte Vy? Hrabete se věčně v problémech? Anebo jste optimistou, který povzbuzuje ostatní?

Zdroj obrázku: MAKAWIEL. NaPomoc.cz [online]. [cit. 19.8.2016]. Dostupný na WWW: http://napomoc.cz/zivani-aktivita-opredena-mnoha-otazniky/