Když nevíte, jaký máte zaujmout postoj

Navzdory tomu, že jsem se já osobně vždy považovala a považuji za cílevědomého člověka, který vždy tak nějak ví co chce a kam směřuje, tak nedá se říct, že vždy jsem v životě věděla, jak se mám k něčemu v životě postavit a jak postupovat dál.

Nesčetněkrát jsem se ocitla v situaci, kdy jsem nevěděla, co dál, jak se k tomu postavit, jak to vzít, jaký postoj zaujmout. Když si to promítnu tak to bylo až směšně tolikrát, že se obávám, zda si vůbec troufám o sobě tvrdit, že jsem cílevědomý člověk.

Jde o to, že cílevědomost se definuje tak, že Vy si dáte nějaký cíl, nebo nějaký záměr, kterého se držíte a jdete za tím dokud toho nedosáhnete. A pokud je to něco, co chcete neustále dosahovat stále dokola. Dejme tomu, že si dáte za cíl, že budete vždy takovým a takovým člověkem jakým jste si předsevzali.

Však za život Vás potká nesčetně situací a zvláště prožijete ty, kterých se nejvíce obáváte a které nemáte sami v sobě zpracované, ať už nepříjemné, obtěžující, nechutné, podlé, nenávistné a i traumatické. Důvod proč se to vše děje, jak by řekla paní Zdeňka Blechová, která je mým vzorem a mou oblíbenou autorkou, tak děje se to z důvodu, že naše duše si tady na Zemi chtějí prožít všechno, všechny situace a všechno prožít, aby mohli jít sami k sobě do rovnováhy a harmonie a zároveň se očistili od všeho starého a očistili tak sami sebe.

Tudíž situace, která Vás traumatizuje tak tu budete zažívat stále a stále, dokud se nepřestanete bát a trauma se nezharmonizuje a Vy se tak nevyčistíte.

67ddf438b1_103161320_o2

Dnes nebudu polemizovat o traumatech, avšak dejme tomu, že jsou situace, které v životě jste nezažili, anebo je zažít ani nechcete. A když do té nechtěné, či nové situace spadnete tak jste, jak nově vylíhnuté kuřátko, které se rozkoukává a samo neví co s tím.

Asi takový je to pocit. A reagujete opravdu různě, jelikož nevíte, jak byste na to člověk jako Vy měl reagovat. Jak by se k tomu měl postavit člověk, kterým Vy chcete být?

A teď ta situace a všechno to okolo vyžaduje, ať se vyjádříte a nejlépe teď a hned a závisí to jen na Vás a Vaší reakci a to, jak se k tomu postavíte. Však jak hned se k tomu postavit, když člověk neví jak. Když je tak paralyzován tou situací ve které neví co.

Dejme tomu, že stojíte v situaci, kterou Vám nastíním. Dozvíte se o svém partnerovi něco v co jste nikdy nedoufali, že by Vám to mohl udělat ( co to je, to nechám na Vašem zvážení a na Vašem uvážení) a ono se to fakt stalo (ano upřímně děje se to bohužel v životě často) a teď Vy jste to nikdy předtím nezažili, či s tímto člověkem jste v té situaci prvně a co teď. Drahá polovička říká „Odpustť, zůstaň.“ A Vy jste tak nahněvaní a chcete to té drahé polovičce oplatit. Však po chvilce si říkáte, že to nemůžete udělat, jelikož toho člověka natolik milujete, že mu to naoplátku nespravíte. Váš rozum říká „Uteč, rozejdi se.“. Srdce říká“ To bolí, potřebuji být sám/sama.“ Taktika a logika Vám radí „ Z toho musím co nejdřív odejít, to je něco, co nemůžu překousnout.“ Hrdost říká: „ Musím nějak dokázat, že nestojím za nic, proč mi to udělal/a to jemu/ji za nic nestojím?“

A tohle všechno v hlavě koluje, spousta otázek a Vy stejně nevíte jak reálně odvětit drahé polovičce. V tu chvíli byste se zahrabali. Kor když Vám vpálí to, že Vy víte přeci všechno a měli byste vědět všechno.

Nu upřímně, pěknou bramboru, nikdo neví všechno a ani to nelze. Vždycky je čemu se novému naučit a ano je velice nepříjemné a trochu dost i nevhodné nevědět, jak se k něčemu postavit. To je fakt, avšak jsme jen lidé a pokud je to první taková situace ve Vašem životě tak je to Vaše lekce, která Vás nyní bude učit. Ano, i zdánliví duchovní učitelé se neustále učí i guru se učí stále a pořád. Prostě nikdy není konec, nikdo nemůže říct, že už ví v životě všechno, protože pak přijde do života něco, či někdo, kdo Vás z tohoto omylu dokonale vyvede.

A není hanba nevědět, jak se v jisté situaci k něčemu postavit v tu chvíli. Však neotálejte dlouho, nebuďte nejistí, či v ničem či bez postoje k tomu moc dlouho to pak je už zaujmutí stagnace.

Chce to čas než se k tomu člověk naučí postavit, všechno má svůj čas, nic není hned, avšak zas by to čas neměl být moc dlouhý, nebo ta lekce se bude opakovat a život Vás znovu vhodí do tej situace, dokud si na ni nevytvoříte postoj, či ji nějak nevyřešíte.

Být bez postoje, či názoru je o ničem, bude se Vám to opakovat do té doby, dokud to nezvládnete a dokud nenajdete svůj postoj to kým jste.

Nemusíte ten postoj najít hned, ale časem určitě.

Spoustu lidi utíká ze situací, které nezná a ve kterých neví co má dělat. Je to třeba pro někoho dlouhodobý vztah, ačkoliv nikdy předtím dlouhodobý vztah neměl, tudíž je to něco nového a tak z principu z toho vztahu už odchází, ačkoliv ten vztah může být i dobrý a šťastný.

Nebo třeba postoj k nevěře, když Vás ten druhý podvede, tak ten člověk vlastně ani neví, jak to vzít, zda odejít ze vztahu, anebo odpustit. Bolí totiž obě varianty a tak raději uteče a dělá jakože nic a snaží se na to, co nejrychleji zapomenout, však to je jen oddalování vytvoření si postoje k tomu.

Lidi si nadělají problémů v minulosti a utečou od nich, očekávají, že ty problémy zmizí. S někým vymetou, podvedou a zradí a myslí si, že když se ztratí z dohledu tak to zmizí. Nikdy to nezmizí, tyhle nevyřešené účty si vždy člověka doženou a dokud se k tomu člověk neumí postavit tak ho to bude nadále pronásledovat.

Vím o tom své. Tak jako každý z vás jistě.

A proto je třeba neotálet, dejte si čas, ale aby to netrvalo věčnost, na rozmyšlenou, na klidnou mysl a až to budete cítit tak jednejte dle svého srdce, tak jak to cítíte, není to hanba, je to totiž postoj a rozhodnutí které vychází z Vás.

 

Zdroj obrázku: MALINOVSKÁ, Jana. Kočkomilka pracuje [online]. [cit. 21.10.2016]. Dostupný na WWW: http://catwithoutwork.blog.cz/1607/neptejte-se-proc-ja-nevim

O Sára Lhotáková

Jsem zrzavá slečinka trochu spisovatelka a trochu víc hudebnice, píšu a tvořím o čem chci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *