Když se člověk motá a motá až se jednoho dne domotá tam, kam chce

Název článku, možná nesrozumitelný, však jdu hned k předmětu tohoto článku a slohu.

Tento článek věnuji lidem, kteří po čas svého dosavadního života žili tak, že se cítili nepochopení a cítili se tak, jako kdyby se spíše potáceli životem a jejich život neměl řádný směr, anebo trvala velice dlouhá cesta k tomu, že se našli.

Můžou to však být i lidé, kteří ví, co chtějí, avšak neví to jak a jakou cestou se za tím co chtějí vydat.

Třeba si přejete – být milovaní. Ano, je to nádherné, kdo by si jej nepřál, každý asi, že? Však, jak toho dosáhnout?

Někdo si to přeje tak, že chce potkat, seznámit se a dát dohromady s vysněnou drahou polovičkou, která by mu ten pocit, že je milován dávala.

Někdo si zas přeje cítit se milován ve své dosavadní rodině, jelikož to nezažil a tak si to přeje. Jenže jak? Jak toho docílit, když povahu lidí v rodinném kruhu nezměníme.

Osobně jsem přišla na to, najít si přátelé, kteří budou tvořit Vaši novou rodinu a tam ten pocit docílíte.

Někdo si přeje být milován sám sebou. Tak taky nasnadě je posílit své sebevědomí a žít tak, aby se člověk měl rád, miloval sám sebe a viděl na sobě ty klady a dobré aspekty jak svého těla tak i své osobnosti.

Leckdy takové přání, je přání, které hledáte celý svůj život. Jelikož vždy, když už natrefíte na něco, co si myslíte, že je to ono Vaše vysněné přání, tak následně přijdete na to, že byla jen fraška, či špatný vtip, který se rozplynul a Vy tak pokračujete na cestě svému původnímu přání.

Může to trvat několik let i klidně celý život, jelikož po celý život se člověk hledá a hledá způsoby, jak být šťastný.

Takhle se můžete nesčetněkrát splést a motat se tak životem dál. Jelikož už Vám to tak i časem připadá, že se jen tak motáte životem, že asi to své vysněné přání, ani nedosáhnete, jelikož je to vždy nějaký „fail“.

Můžu jen potvrdit to, že těsně než se Vaše přání v životě splní, tak se dostanete do situace, která Vám to splněné přání tak skvěle nasimuluje, že si budete myslet, že skutečně se Vám to přání splnilo, však vyvede Vás to dříve, či později z omylu a Vy tak úplně ztratíte veškerou iluzi o všem. Jakmile tu iluzi o tom všem ztratíte, což bude nesmírně bolestivý proces, kdy v sobě člověk musí zpracovat emoce jako je zklamání, hněv, depresivní stav a závěrečný žal. Jakoby to bude muset vše oplakat a s čistým štítem žít dál tak v tuto chvíli to skutečně vstoupí do života, to co si člověk přeje.

A Vám tak začne vše dávat smysl, to že jste se celý život motaly z místa na místo, to že jste potkali lidi, kteří Vám ublížili, práce ze kterých Vás vyhodili, rodina, která Vás seřvala za něco, přátelé, kteří Vám nohy podrazili a vše Vám to začne dávat smysl, že díky tomu, co jste prožili jste teď a tady v této vysněné situaci ve které jsem těsně před splněním už ani moc nevěřili a spíše tak nějak odevzdaně žili dál.

Jelikož už jste se tak nějak smířili s tím, že se budete životem dál a dál motat a asi dosáhnete cíle Bůh ví kdy. A v tu chvíli se domotáte, jelikož dorazíte tam, kam jste chtěli a pochopíte, že to „motání se“ životem bylo svůj smysl. A každý člověk, který se motá životem se jednoho dne domotá a tam „zakotví“, či přistane na místo tam, kam skutečně patří a tam kde se cítí skvěle.

A to jak jsem již říkala může to být ta ideální drahá polovička, může to být rodina, kterou sestavíte ze svých blízkých přátel, anebo začnete skutečně milovat sami sebe.

Upřímně, já osobně jsem vždy měla celý život pocit, že jsem se vydala levým směrem, zatímco ostaní lidé šli vpravo. Ať už šlo o rodinu, přátelé, okolí, kolektiv, školy a tak dále.

Vždy jsem si přirozeně vybrala jinou volbu než ostatní, nehledě na to, co si zvolili ostatní a i když si vybrali to, co já tak jsem si na provokaci vybrala ještě něco jiného. Zpočátku mě to štvalo, nevěděla jsem, co se svým životem. V dospívání mi to dodávalo kuráž, že jsem šla jinak než ostatní, teď v dospělosti to beru jak kdy jako výhodu. V něčem je to výhoda, mám to co ostatní nedosáhnout. Nevýhoda v tom, že se nemůžu těch ostatních lidí zeptat jak na to, jelikož Ti mi to nepoví.

Prostě vždy musím mít na paměti to, že cokoliv chci musím sama za sebe, nikdo jiný to za mě neudělá. A ani mi to není líto, vím, že je to můj život a já si ho stejně odžiju sama vždycky i kdyby kolem mě stálo 100 mužů, či žen.

Kdybych dávala na lidi tak bych neměla nic svého, ale to, co mají všichni ostatní a motala bych se životem dál a byla bych tak vnitřně nespokojená, že nemám to, co chci.

Motá se v životě skoro každý, to je můj názor a odhad a to tím nechci nikoho urážet, to si nikdo nevztahujte osobně. Avšak jednoho dne se domotá každý na to správné místo, tam kde se najde a najde i sám sebe.

Věřím tomu a věřím v tento princip, který tak funguje. Každý jdeme svým směrem, možná se fakt motáme a chodíme směrem ze strany na stranu, však nezapomeňte, že cesta k úspěchu je vždy trochu zamotaná :).

Zdroj obrázku: TUREK, Rastislav. Rastislav Turek [online]. [cit. 2.9.2016]. Dostupný na WWW: http://turek.co/post/15477009548/prvy-slovensky-startupweekend-pohladom-organizatora