Jako holka a dospívající mladá žena jsem byla učena to, že když se s někým nemusím, nebo někoho nemusím tak je nejlepší ho/ji ignorovat a vykašlat se na jakékoliv boje a spory.
Když jsem byla mladší skutečně jsem si to myslela, že toto je nejlepší taktika a nějaké řešení. Inu řešení i ne-řešení, nyní to tak vidím.
Spíše neřešení, které Vám nemusí přinést to co chcete a upřímně toto je jen pro hodně silné flegmatiky, čímž já nejsem.
Když Vám prostě někdo nesedne, nebo chcete s někým ukončit kontakt tak dle učené verze a raděné verze, která mi byla raděna po čas života tak jsem s tím člověkem měla přestat mluvit, přestat psát, vyhýbat se mu fyzicky a pokud to jinak nejde tak s ním mluvit pouze v nejnutnějších případech a nic víc nedělat, nijak ho nezarazit a to, že dělá něco co se mi nelíbí tak jen čekat, až ho to přejde a ignoorovat a ignorovat.
Však trochu bych tu radu, kterou jsem dostala trochu upravila dle svého a dle svých zažitých zkušeností.
Poradila bych toto, když máte s někým problém a ten člověk dělá věci, které se Vám nelíbí, tak co nejdříve ho s tím konfrontrujte a pokud možno ve chvíli, kdy to nejméně čeká, překvapit ho a tím ho usadit do reality. Jasně a výstižně říci, co a jak Vám vadí. Vzít si prostě monolog, oznamovat co si nepřejete a pak utnout hovor. Pak se s tím člověkem normálně bavit a uvidíte, zda to co jste mu řekli bude respektovat, či ne.
Pokud ne, tak jít do ještě ostřejšího sporu, kdy se klidně rozčilte a robte co uznáte za vhodné, pořádně to opestřete a můžete si dovolit být i dramatičtí. Ve většině případů taková scéna dokonale zabere. Ten člověk se Vás pak začne bát, že jste šílenec – což někdy není na škodu, máte potom pak klid. A když ani tak ne, ten člověk Vás možná tak nechá pár dnů vychladnout a potom opět začne do Vás nějakým způsobem vendlovat, tak potom zabere tvrdý ignor. Několik dnů i týdnů si po té Vaší scéně a dramatu dejte pauzu a tvrdě ignorujte, uvidíte co se stane. Možná tak párkrát to zkusí a bude vendlovat, ustojte to, pokud i přesto bude ten člověk přitvrzovat, tak potom Vám povím to, že ta noblesa a ignor nepomůže. Potom se doporučuji znovu vrátit do boje, vymyslet taktiku trochu jinou než by od Vás očekával a s tím do toho jít.
Pak by se vidělo co dál, však pokud ten člověk Vás atakuje, Vy máte právo si vše dorovnat a vzít si vše, co Vám vzal zpět a bránit se.
Protože upřímně ano, ignor je super, do té doby než zjistíte, že to vyžaduje fakt silné nervy a ten člověk nemusí pochopit proč ho ignorujete a může proto začít o to víc do Vás vendlovat a do Vás narážet. Bude se snažit na sebe o to víc upozornit a tím víc Vás pošťouchnout a vytočit, jelikož potřebuje Vaše zapojení, Vaši reakci.
Od Paní Zdeňky Blechové z knih, jsem se dočetla a dovzdělávala to, že když s někým máte problém a ten člověk, Vás nějak atakuje, tak máte na výběr, jak s tím naložíte.
Když to budete ingorovat – odmítnete s tím člověkem učení a tím pádem Vám to nic nedá, bude Vás to pokoušet do té doby, než Vám to do života vstoupí nějak jinak. Je to prostě lekce, kterou Vám ten člověk má udělit a tím, že to odmítnete se to k Vám vrátí jiným směrem, ale vrátí, něco takového prostě někdy stejně prožijete, možná ne hned, ale někdy určitě. Takže to není řešení na stálo.
Když budete ustupovat a dáte mu za pravdu, nebo mu to odkývete, pro Váš klid – tak ten klid skutečně nebudete mít, nepochopili jste lekci, kterou Vám ten člověk dával a tím pádem na Vás všechno navalil, on si ulevil, avšak na Vás to vše zůstalo ve Vás a Vás to bude vnitřně mrzet, štvát a žrát, jelikož energie od něj šla jednostranně na Vás, ale Vy jste to jen přijali, ale nic jste ze sebe též nevydali, aby se to pročistilo a proto to odnášíte Vy.
Když půjdete do střetu ihned jak to půjde – tak tím vyčistíte energii hned. Utnete tipec, když si dovoluje ten člověk moc a nezacházíte za své hranice, držíte si je a zároveň i Vy jemu dáváte lekci a tím pádem už tato lekce do života Vám nemusí chodit, jelikož jste ji pochopili. Tím, že jdete do střetu to není ponižují pro Vás – ačkoliv si někteří lidé myslí to, že když reagujete či bojujete jako on, nějakým ponižujícím způsobem tak se snižujete na jeho úroveň. Nikoliv. Aby Vám ten člověk rozuměl tak musíte mluvit na něj „stejným jazykem“ či stejným způsobem jako on na Vás, jedině tak pochopí. Když budete argumentovat moc rozumně, nebo „na úrovni“ nebo dokonce s noblesou, či ignorovat, tak nepochopí.
Když budete ustupovat a až po čase zasáhnete a půjdete do střetu – tak vesměs jen čekáte až dojde co nejblíž k Vám, přes nějaké Vaše hranice ze kterých jste ustoupili a pouštěli ho blíž a blíž k sobě a tím pádem sebe přestali částečně respektovat – sebe i své hranice a až pak šli do střetu. Jen si takto prodlužujete dobu na to, než půjdete do toho střetu, ta čekací doba je zbytečná.
Dovolím si prostě nesouhlasit s tím, že bránit by se člověk neměl, nebo to, že noblesa a nadhled je vždycky super řešení. Vždy ne, někdy ano.
Záleží na situaci, ale když máte s někým problém a ten člověk do Vás stále vandruje a otravuje, tak je třeba takovému člověku utnout tipec co nejdříve, tak aby pochopil. Hlavně to udělat tak, aby pochopil. Technikou boje, kterou používá i on/ona. Zkuste se zamyslet nad tím, jak přemýšlí ten dotyčný/á a použít podobný způsob, jedině přes ten Vás pochopí a skutečně ten tipec mu utnete.
Leckdy prostě zapomeňte na nějaké slušné chování a nějaké rozumné, či duchovní argumentování a neobávejte se být ostří. Berte to tak, že o Vašem charakteru to nevypovídá nic, byli jste donuceni se bránit, tak se braňte.
To však neznamená, že tací budete i po další budoucí čas.
Zdroj obrázku: BARČA. telenovely.net [online]. [cit. 12.1.2018]. Dostupný na WWW: http://www.telenovely.net/telenovely/el-rostro-de-analia/
Vlasy
Více informací 
Více informací 
Více informací na
Více informací na.
