Když se nakonec dovíte jak to vlastně celé je

Aneb, když máte celou tu dlouhatánskou dobu za to, že Vás někdo má skutečně rád a máte za to, že Vám to všechno přeje ten život jaký žijete, že Vás ve všem podporuje, spolupracuje a dodává Vám to nejlepší. V tomto vědomí žijete a máte to tak za to a tak jste rádi, že je to konečně někdo, kdo Vám něco nekritizuje v životě a neříká, co máte udělat jinak, nebo co vlastně máte nastavené nebo urobené špatně.

Konečně cítíte ten klid v tom, že už Vám nikdo do toho nepovídá co a jak děláte špatně a měli byste to dělat jinak, přitom ti lidé radili jen dle sebe a nikoliv podle toho, aby to bylo pro Vaše dobro.

Cítíte se jako princezna kolem které se všechno točí a je to krásný pocit. I problémy, které máte tak to vypadá, že všichni to kolem Vás řeší a jsou při Vás, cítíte podporu, která dříve nebyla vidno, nebo jste to tak nepociťovali.Máte za to, že jste skutečně tím středobodem všeho a cítíte se tak krásně, po delší době si to znovu můžete prožít tenhle báječný pocit a i se lehce cítíte jako takový „borec“, který žije dobře a v pohodě. V očích jiných jste možná stoupli, ale spíše je to o tom, že vnitřně se sami v sobě ve svém těle a myslí cítíte líp, jakože na úrovni na které jste vždy chtěli být. Povýšilo Vás to do zdravého sebevědomí a sebeúcty, že se skutečně dobře ve svém těle.

Což je jedině skvělé, člověk se má v životě cítit dobře a hlavně šťastně. Když se člověk cítí šťastně tak, pak vychází leccos v životě. Jelikož jste naladěni na vlnu života a tím pádem pak k sobě přitahujete i šťastné události a nikoliv něco špatného, tím pádem se vše děje pro Vás prospěch.

Máte za to, že všichni okolo Vás Vám to štěstí přejí a jsou s Vámi. Cítíte se mezi svými a mezi lidmi, kteří jsou na stejné vlně jako Vy, anebo jsou tzv. „vaší krevní skupinou“. Báječný pocit, aspoň v tom tak žijete a užíváte si to. Nemusíte se za sebe stydět, milujete už na sobě i tu nedokonalost a už se nehlídáte neustále zda je něco dobře, nebo ne, prostě žijete a žijete tím svým tempíčkem a milujete to, že to právě dokonalé není, ale je ta svoboda v tom, že Vám za tu nedokonalost už nikdo nevynadá.

Avšak poté se ve slabší chvilce toho nejbližšího dozvíte, že vlastně ten Váš život a to jak žijete, že vlastně nenávidí a to právě kvůli tomu, že jste všude probíraní, řešení a že se vše točí okolo Vás. Jelikož se díky Vám údajně cítí špatně, zle, méněcenně, hloupě.

To docela zamrzí a srazí do pekelné reality, jelikož jste měli za to, že zrovna tento člověk Vám to přeje asi ze všech nejvíc a ono je to vlastně jinak.

Už i díky tomu celkem chápu lidi, kteří nadávají na celebrity, které jsou neustále řešené v bulváru, jelikož je to otravné a chápu to.

Asi i já se svým životem jsem takhle byla otravná, rozumím tomu a je mi to líto. Nebylo to z mé strany myšleno zle. Avšak netuším v tomto jak pomoci.

Netuším, jelikož ten člověk ví, jaké má možnosti a schopnosti ve svém životě a ví to moc dobře a od začátku to byl parťák, který věděl o všem i ještě předtím než to vědělo to celé obecenstvo, okolí atd. Ve všem jste jeli spolu a ve všech tajemstvích a plánovaných věcech dopředu o čem ani nikdo netušil. A ono je to pak takhle…

Je to nepříjemným prozření, ale zároveň ponaučením i lekcí. Je to jako kdybyste byli jako světlo a tma. Najednou, nebo vlastně po celou tu dobu…

A tak si tak říkáte, že jste vlastně celou tu dobu byli za hlupáka v tom, že jste si bláhově mysleli, že je teď všechno v pořádku a naprosto harmonii, přátelství a lásce ten život a ono asi to nikdy nemůže být úplně skvělé. Vždy tam bude nějaká ta šmouha.

Musím upřímně říct, že mě to mrzí, že je můj život trnem v oku, či v očích, mrzí, avšak není to proti nikomu nijak osobně mířené, můj život žiji pro sebe, tak jak nejlépe v tuto chvíli umím a tak jak se to líbí mě. Nedělám to kvůli nikomu jinému a ani kvůli společnosti.

Ale ani nikomu neškodím a nejdu proti nikomu. Možná to vypadá všelijak, ale není tomu tak.

Pokud mohu i já říct, co a jak je tak to není proti nikomu mířený a nedělám to pro obdiv, ale pro sebe, pro svůj osobní klid a štěstí.

Nechci machrovat a ani být záměrně za „borku“ protože to fakt nejsem. Jsem běžný žijící člověk.

Doufám a pevně věřím, že si tohle všechno nějak sedne, nebo snad jednoho dne ten člověk na můj život změní názor, nebo bude i on šťastný tak, aby se nemusel cítit tak špatně. Přeji jen to nejlepší do života a ať i on najde to krásné a šťastné v životě, pak si myslím, že nebude se cítit mizerně.

Po této zkušenosti si myslím, že čím víc nešťastný člověk, který řeší ostatní lidi tak tím víc drbe, řeší životy jiných, jelikož se dívá kolem sebe na lidi, ale nedívá se na sebe a svůj život.

Mám za to, že člověk, který se dívá na sebe a svůj život a rozhoduje se v životě pro sebe tak nemá důvod se vůči někomu cítit špatně a ani řešit ostatní lidi. I kdyby viděl sebe-šťastnějšího člověka tak nemusí mu nutně nijak závidět, protože když řešíte sám sebe tak děláte pro sebe a nepotřebujete se vyzdvihnout, či machrovat před ostatními, proto Vás životy jiných netrápí.

Avšak pokud jste nešťastní a řešíte ostatní lidi tak tím víc Vás může vytáčet, či vadit šťastný život jiných lidí a to jak žijí, máte pak tendenci se porovnávat a to je špatně, protože nelze se s nikým nikdy porovnávat, protože ti druzí nikdy nežili život tak jako Vy, nešli přesnými stopami, jakými jste životem šli Vy, nemají tolik odžito jako Vy a nemají myšlenky a subjektivní pocity a emoce jako Vy. Jiný člověk je něco jako jiná kniha s úplně jiným příběhem a tak to je.

Pevně doufám, že si toto lidé mezi sebou uvědomí a omezí se v tom, že budou řešit jiné, ale pohledí na sebe a svůj život a zeptají se sami sebe „Jsem takhle jak žiji šťastný? Co můžu udělat pro to, abych byl šťastnější?“ a od toho začnou u sebe a na nějaké porovnávání nezbude čas.

Zdroj obrázku: KOIVISTO, Knut. Kafe.cz [online]. [cit. 16.11.2018]. Dostupný na WWW: https://www.kafe.cz/galerie/stieg-larsson-muz-ktery-stvoril-milenium-4979.html?photo=1

O Sára Lhotáková

Jsem nezávislá autorka projevující svobodné názory bez cenzury.

2 komentáře Když se nakonec dovíte jak to vlastně celé je

  1. Jana Fischerová napsal:

    Já jsem se už s tím slovním spojením „machrovat“ setkala a stále si pod tím neumím nic představit, Vy to také několikrát zminˇujete, ale stále nevím?
    Rozhodně nejsem přítelem neustálých rozborů sebe a svého okolí, každý den je jiný a v tom je útěcha a pak taky jsem ve věku, kdy už je mi celkem jedno, co si kdo o mě myslí a to je na stáří velmi osvobozující !!

    • Machrovat znamená předvádět se, vytahovat se, ukazovat sám sebe, že jsem lepší než ostatní, s něčím se vyloženě předvádět a čekat uznání od okolí.
      To ano, když je člověku jedno co si kdo myslí tak je to nesmírně osvobozující :-).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *