Když se někdo Vámi cítí ohrožen…

Připusťme si situaci, kdy se Vám v životě prostě daří a Vy cítíte nesmírnou spokojenost a pocit štěstí, nu nejde to samozřejmě bez toho, aniž by Vaše štěstí někomu neleželo v žaludku, či se nezačal cítit ohroženě Vámi.

Dejme tomu, že nějakou dobu žijete tak, jak žijete, pak vlivem špatné situace se Vaše životní situace musí změnit, nejprve je to boj, krev a bolest, avšak ustojíte to, zvládnete to a vydřete to a najdete v tom všem harmonii a rovnováhu. Začnete cítit i lehké zalíbení v tom, jak jste se z toho všeho dostali a již plánujete, co dál se svým životem a vlastně jste rádi za to, čím jste si prošli, berete to, jako lekci a velký očistec k lepším zítřkům.

Jste rádi za to, jak jste a mnohem víc Vás to celé posílilo a zvedlo sebevědomí, však někoho z Vaší blízkosti to nejspíše sebevědomí trochu snížilo, jelikož Vás najednou začne brát, jako nějakou hrozbu a pasivně v chování Vám dává najevo to, že Vy jste najednou někdo, kdo bere pozornost, kdo bere čas, kdo na sebe strhává veškeré dění a že vlastně díky Vám najednou jeho/její život považuje za méněcenný.

Avšak Vy se nechováte reálně tak, že byste někoho shazovali, či ponižovali, či se nad někoho povyšovali a znehodnocovali něčí život, vůbec ne, naopak toho člověka máte rádi, však on/ona se k Vám začne chovat zvláštně. Začne dělat mírně sabotáže, který ten Váš dosavadní život mají změnit k horšímu, či znesnadnit a v komunikaci s Vámi se Vás snaží vždy setřít, uzemnit do reality, abyste si nemysleli, že vše je tak růžové, jak se zdá.

Prostě takový ten člověk ke kterému přijdete s upřímnou radostí, jelikož toho člověka máte rádi, avšak ta osoba se na Vás podívá tím nepříjemně pasivním tónem, rádoby, že si Vás vyslechne, avšak přitom máte z toho člověka nepříjemný pocit a jako dovětek na Vaše novinky a zážitky Vám nic neřekne.

Ve chvíli, kdy jste unaveni a potřebujete jen podporu a nakopnutí do dalších dnů, tak se Vám dostane jen takového oslovení, že si nemáte na co stěžovat, když ten život máte takhle zařízený, že máte to, co jste chtěli a stejně pak se budete mít jinak, že on/ona se má hůře a že má také mizerné vyhlídky. Takže zas další stěr do nějaké nekonečné negace, jelikož ten člověk Vás potopí ještě víc a sveze se po Vás, jelikož nedokáže vydýchat to, že Vy se ve svém šťastném životě můžete také cítit vyčerpaně a unaveně, když se máte tak skvěle – alespoň dle zraku a vnímání toho člověka.

Sabotáže v tom, abyste si nemohli usnadnit život, ať už jde o maličkosti, či zásadní věci, když po tom člověku něco chcete tak rádoby na Vás zapomíná a jakoby náhodou si na to nevzpomněl/a, nebo na to nemá čas, ačkoliv má více volného času než Vy, tak prostě na Vás čas prostě nemá, jelikož je „vytížený“.

Když po tom člověku nic nechcete tak najednou se Vám vnucuje, vyzvídá a vyzvídá na lidi se kterými trávíte čas, jelikož potřebuje vědět nejnovější drby a to, co se děje. Hlavní to, co toho člověka zajímá je Váš nějaký neúspěch, či selhání a když Vy se cítíte mizerně tak Vás ten člověk v tom pocit jen utvrdí a ještě Vás v tom nechá.

Podpora nepřichází od tohoto člověka, ale úplně od někoho jiného, kdo toto vůbec dělat nemusí. To je na tom to nejvíce paradoxní a vážíte si toho. Však proč tak blízký člověk Vás bere jako soupeře, či se chová, jako kdybyste byla nějaká konkurence, či hrozba? Proč? To Vás tak nemá rád/a najednou z ničeho nic?

Když se bavíte se svými přáteli, tak se ptá jak se mají a vyzvídá na ně. Když se bavíte s lidmi, které zná i ta osoba tak chce u všeho být a žárlí, když se s Vámi baví víc a zakecávají se s Vámi než s tou osobou, je to prostě vidno. Ačkoliv ten člověk Vám to nepřizná, tak to prostě vidíte z toho pohledu na Vás. A v tu chvíli najednou využije Vašich strastí a najednou před ostatními si hraje na to, jak na Vás počká a jak se těší na popovídání s Vámi a na to, jak si někam vyrazíte. Ano, před ostatními a na oko, avšak mezi vámi dvěma to už tak žhavé není, anebo je, avšak jen proto, aby odlákala se Vaše pozornost jinam od lidí, kteří to s Vámi mysleli a myslí dobře.

Ta osoba se „nenápadně“ snaží být jako Vy, najednou je taky vytížená, najednou taky chodí tam a tam a obléká se tak, jako Vy. Najednou prostě to s chlapi chce umět taky tak, jako Vy. Je to fakt zvláštní a netěší mě ta představa, že se mi takhle někdo proměňuje před očima a někdo, koho mám ráda tak se chová, jako kdybych já soupeřila, přitom to tak vůbec není. Vyšachovávat nikoho nechci.

Tak a co teď? Zapeklitá situace, cítíte se nepříjemně v přítomnosti té osoby, ačkoliv Vám nepřizná, jaké pocity vůči Vám má a cítí, nepřizná a to nikdy, avšak nemůžete popřít ten pocit, který vedle ní/něho máte. Nelze to popřít, jelikož je diametrálně odlišný než byl kdysi před xy měsíci.

Cítíte trochu zlost, směs žárlivosti, závisti, ale i kapičky lásky vůči Vám, však ten člověk to prostě nedává, má Vás až moc pod kůží a to jen z důvodu, že nedokáže svému životu vtisknou lásku a přijetí, které jste Vy vtiskli do svého života. Neumí se s tím tak poprat jak Vy, jelikož Vy jste měli odvahu si stát sami za sebou a při sobě, on/ona ne, zůstává tam kde se cítí v bezpečí, avšak bojí se svůj život posunout dál, raději tedy spokojeně na jednom místě.

Jste vážně hrozba? Ale jaká? Vždyť nesoupeříte, jen jste šťastní a jen jste konečně se k něčemu ve svém životě postavili a naučili se s tím poprat, konečně jste stáli sami za sebe, bez závislosti na nikom. To je ten problém?

Odpovězte mi, je to vážně ten důvod proč Vám někdo závidí, či co vůbec je toto za chování? Je to souboj? Je to jen má domněnka a dalších mých přátel okolo? Mýlím se? Co byste mi poradili?

Zdroj obrázku: MEDIAWIKI. Wikihow..com [online]. [cit. 31.3.2017]. Dostupný na WWW: http://cs.wikihow.com/Jak-se-vypo%C5%99%C3%A1dat-se-%C5%BE%C3%A1rlivost%C3%AD