Když vyvracíte něčí teorie o životě

Už jste se setkali někdy s tím, že jste potkali ve svém životě někoho, kdo byl vzdělaný, věděl toho opravdu hodně o životě, či daném tématu o kterém jste se bavili.

Ten člověk byl hrdý na to, co ví a v čem všem má přehled a taky že by ne, poněvadž znalosti má. Jenže tak trochu k Vám změní chování a přístup a Vy se jako vždy ptáte proč?

Po čase nějakého Vašeho vyptávání se, zjišťování co za tím stojí a nějaké otázky proč se tak chová, tak dostanete odpověď, že zrovna Vy popíráte jeho/její nějaké teorie a názory o životě, či o fungování života.

Vyvstává otázka „Jak je to možné popírat něčí teorie o životě a fungování lidského těla?“. Však asi ano je to možné a toho člověka to vnitřně žere.

Ačkoliv jste se o to nesnažili, tak se Vám povedlo někomu ukázat jiný úhel pohledu na život a nemuseli jste se ani snažit. Tady by se hodil nevinný dovětek „To šlo samo, já nic.“

A nebylo třeba ani otevírat oči a vést sáhodlouhé rozmlouvání do života toho člověka a ani nebylo potřeba zasílání informací, či filmů, které vyvrací některé staré myšlenky a „pravdy“, šlo to skutečně samo, jen tím, že jste byli tím živoucím důkazem toho, že to lze jinak a že to lze možná lépe.

A že to, co zná ten člověk není to všechno, není to vítězná cesta, jelikož existují ještě jiné cesty, lepší, další cesty, které možná dovedou ještě k lepšímu výsledku.

Ostatně cesta ke štěstí je nevyzpytatelná a především ta cesta je to štěstí. Cesta vede k cíli a k cíli vede mnoho cest. Stejně tak jako existuje mnoho pravd v životě tak existuje i více úhlů pohledů, názorů a všeho. Jelikož lidí je hodně a jejich myšlenek ještě víc.

Kdyby na životě existovalo jen jedno řešení, či jedna pravda tak dávno by se tím všichni řídili a všechno by to fungovalo tak, jak má. Jenže ono jich je víc a každý si hledá tu svou, ten svůj identický přístup a názor na život, tu svou cestu, cíl a styl, kterým pojede životem dál. Avšak také je to tak, že to co funguje mě, nemusí fungovat jinému, to je právě ta pestrost, že si každý musí najít to svoje, nelze se bezmyšlenkovitě řídit něčím, co používá, či jede dle toho někdo jiný. Může to i nemusí fungovat na nás, to musíme zkusit, jinak to nikdy nezjistíme.

A právě to, když si začneme myslet, že o něčem víme všechno, anebo to, že víme nejlepší způsob řešení, či přístupu v něčem, či k něčemu tak zrovna v tu chvíli do našeho života vstoupí někdo, či něco, co nás přesvědčí o opaku a popře veškeré naše teorie, srazí nás to do reality. Ten, kdo jedná egem se může cítit i lehce ponížen a může se cítit tak, že doposud věděl tak málo a že je tu někdo, kdo zdánlivě o tom nic neví, přitom ve své hlubší podstatě ví víc než my.

Proto není dobré nabývat dojmu, že víme všechno, anebo že víme nejlepší způsob, vždy může přijít něco nového, či něco co nás vykolejí zpět a popře nějaké naše názory. Jelikož naše názory se mění v průběhu života a i my se přirozeně měníme, jelikož dospíváme celý život a to, co v životě prožijeme tak to nás svým způsobem mění též, když se necháme se změnit.

Nevím, zda brát jako poctu, když někomu popřu veškeré jeho teorie a názory o tom, jak něco funguje. Spíše ne, spíše je mi líto toho člověka, jelikož dlouhou dobu věřil něčemu tak silně a intenzivně a hluboce a pak přijdu já a všechno popřu a ten člověk se učí jisté věci znovu. Je mě osobně z toho spíše smutno, než aby mě to těšilo, nepřipadám si lepší, spíše jako zjev z jiného světa, který ani nevěděl o tom, že tento můj přístup je jiný, či efektivnější. To poznávám až nyní, po tom co jsem to zjistila. Avšak i já se mám stále co učit a učím se každým dnem, proto si tak nějak já osobně snažím udržovat otevřený postoj k životu a k lidem a své názory neuzavírat před světem, naopak je stále obohacovat o informace.

Dokud žijeme nejsme na konci nějakého svého sebevzdělávání o životě, vždy je čemu se učit a co zdokonalit.

Leckdy je dobré něco popřít a ukázat, že lze něco jinak a lépe, či prostě jednoduše jinak, protože je to třeba jednou za čas obměnit a protože taky změna je život.

Radím, ano. Popírat něčí teorie je sice pro toho, komu jsou popřeny bolestivé a smutné. Avšak dáváte mu tím neskutečně dobrý skutek a dobrou službu tím, že toho člověka posouváte dál. A to ať už tím, že to uvidí na Vás, že to lze jinak, anebo klasickou rozmluvou do duše, inspirací, nekonečnými nočními rozhovory o tom, či zasílání inspirativního materiálu.

Je to velké plus pro toho člověka a Vy se můžete cítit hezky, za to, že jste někoho posunuli dál a že jste někoho obohatili o další poznání dál.

Být múzou je ponižující dle mého názoru.

Avšak inspirativně někoho posunout dál a někomu změnit úhel pohledu a názor na život tím pozitivním směrem tak to si myslím, že potom stojí za to být inspirací, trochu lehčím vzorem, či živoucím inspirátorem. Však všeho přiměřeně a bez ega, jen srdcem. Tohle může snadno stoupnout do hlavy a lidi si pak myslí, že mají moc měnit lidi a to je zlé, to je práce ega. Však z ega spadneme i my, pokud tak budeme jednat.

A co Vy? Popíráte něčí názory už jen tím, že jste? Anebo Vám je popřena veškerá dosavadní pravda a názor?

Zdroj obrázku: © 2009-2017. DEPOSITPHOTOS INC.. Depositphotos.com [online]. [cit. 12.5.2017]. Dostupný na WWW: https://cz.depositphotos.com/98088140/stock-photo-change-mind-sp.html