Kompenzace

Zevšednit se může vše, naprosto. Z veselého aktivního a optimistického člověka se může stát nudný a stereotypní pesimista, ano může.

Tak trochu jsem si to vyzkoušela, kdybych to neměla zažité nevěřila bych tomu.

Když vás něco dusí, ubírá vám to sil, vyčerpává vás to, tak přesně nevíte jaký dopad to na vás a vaše chování bude mít.

Někdo se stáhne do sebe, izoluje se a přeje si být sám, někdo naopak se pohltí do nějaké činnosti a v tom to utápí. Někdo zas se snaží na to nemyslet a tak hodně času tráví ve společnosti, či s přáteli. Někdo se třeba opíjí, více kouří, začne brát drogy, někdo víc souloží, uspokojuje se. Každý si to kompenzuje jinak.

Avšak nikdy ta kompenzace není trvalým řešením. Kompenzace vám nepřinese pocit trvalého štěstí, vždy jen na chvilku, ta činnost, ten průběh vás může bavit apod. Ale neuspokojí vás to úplně do úplného stavu štěstí a lásky.

Hodně lidí v sobě potlačuje svou nespokojenost se svým životem. A já se ptám proč? Proč to potlačovat, když svůj život mohu změnit? A mohu jej změnit klidně úplně a od základů. Nemusím tolerovat to, co po mě druzí chtějí, nemusím plnit ničí očekávání, nemusím se nikomu podřizovat, nemusím s někým trávit čas, když nechci, nemusím se nikomu vlichotit, nemusím chodit na čas, když nechci.

Chápete? Nemusíte plnit nic z toho, co se po vás očekává. Chybou samotnou je něco očekávat, z toho vždy přichází zklamání a hořkost :).

Buďte sami sebou, jediné co se po Vás chce abyste byli šťastní. To je jediné co musíte. Nic jiného :).

Proto zvedněte se, seberte se z té země nespokojenosti a deprese a koukejte se sebou něco dělat 😉 abyste i Vy byli šťastní, každý na to má nárok být šťastný, i Vy ;).

Hodně sil, vím, že to zvládnete všichni ♥.