Leknutí se

Pro něco žijete, o něco usilujete, pracujete na tom, bojujete, jdete do toho, přizpůsobíte se. Nekoukáte se doleva a doprava, jestli je to správné nebo ne, nepochybujete. Jste totiž maximálně přesvědčeni o tom, že to co děláte, děláte z lásky pro někoho a tím vším i v dobrém pro sebe.

Berete to něco jako, že vy někomu hodně pomůžete, on bude šťastný, tak vy také a tím pádem z toho plynou i bonusy – klady pro vás.

Nemáte pochybnosti a jdete do toho, plni energie i trochou nervozity, ale tohle se překonáte si říkáte v duchu.

Děláte pro to maximum a před očima máte jenom jeho/její úsměv a štěstí, to vás pohání dopředu.

Když po pár krocích se náhle dozvíte, že on/ona tak vůbec není šťastný a chce to vše vrátit zpět, nebo chce něco jiného. V tu sekundu vás polije jak studenou vodou a zastaví se vám srdce, paralýza jak fík. Co teď dělat? Proč to jen nevěděl/a dřív? Proč až nyní, když už jsem vše pro to udělal/a, proč až takhle později, když už se pro to podniklo takových kroků a zařídil/a jsem téměř všechno?

Ach jo, co teď? Člověka bolí ten pohled na něj/ní, ten smutek, ta změna, ty informace, to pomyšlení, že trpí. Bolest jenom v tom pokračovat dál, jak teď?

Člověk je jak svázanej pevnými provazy a nejvíc to bolí na srdci. Takový šok a hlavou vám toho běhá, nevíte co dřív na to říct. Jestli vynadat, odsoudit, přinutit to dotáhnout do konce, pomoci, obrátit též, pochopit, milovat dál a udělat maximum pro to co chce nyní….

Běhá toho mraky, člověk ani nechápe proč a ty všechny důvody, jen cítí tu bolest a tu paralýzu.

Ta panika, stres, rozmlžené vidění, přemrštěný tep srdce, které by nejraději vyskočilo z hrudi, nárazová únava směřující ke kolabsu. Co nyní?

I ten největší poradce, učitel a dospělý život, který ví co dělá se v takové situaci vyloženě lekce a je v šoku. Protože vše je jinak než se zdálo a ze zdánlivé pohádky je najednou noční můra.

Člověk se ptá proč a co tak najednou, ale nemůže na to nic jiného říct, než jen že chápe, protože vidí to zoufalství a tu frustraci, lítost. Není sil na to soudit za změnu názoru a není cit pro to, aby člověk řekl ne a nutil dotáhnout věci do konce.

V konečné fázi, když člověk si prochází tím šokem a těmi všemi informacemi, tak se pocitově čas hrozně táhne. Je to jako kdybyste pozastavili film a nyní zůstali v té dané chvilce, takhle přesně to je. Jako kdybyste se nemohli pohnout ani dopředu, ani dozadu.

Když už se lehce to přehrávání rozpohybuje, stejně ten čas jako kdyby neplynul a táhnul se věčně. Stále máte v hlavě, proč co a jak, co s tím dělat, jak pomoci a co můžete udělat. Jenže zjišťujete, že nelze nic už udělat, nebo nevíte jaké máte další možnosti. Stále byste jen pomáhali, jen aby dotyčný byl šťastný, odložíte i své těšení se na tu změnu a obrátíte tak názor, jen aby byl šťastný. Tak to cítíte. Jen aby byl šťastný, protože to je v konečné fázi to hlavní na čem záleží, i když si projdete sami v sobě všemi těmi emocemi, strachy a úzkostmi co a jak bude a praktickými řešeními tak stejně dojdete k tomu, že nejhlavnější je, aby byl ten dotyčný šťastný a to mu přejete, ať už jakoukoliv formou.

A i když už víc pro něj udělat nemůžete, nebo nemáte sil. Protože jste se hodně lekli a zažíváte šok, který se vám stále připomíná. Tak i tak můžete se za něj pomodlit, popřát a odevzdat tu situaci Vesmíru, ať ho ochrání a dopřeje mu štěstí, jaké si přeje, ať už v jakékoliv formě.

Vy jste sice vyčerpaní, ale taky je třeba myslet na sebe a z toho leknutí se dostat, uklidnit se a přijmout ten pocit jaký je, prožít si ho v klidu, bez následků na zdraví pokud možno. Uvědomit si, že jste udělali vše co jste mohli a že nyní už jen můžete přát v tichosti a držet palce. Uklidnit se, uvědomit si, že takové emoce jsou lidské a normální a čas od času je zažije každý. Šok není dobrý pro srdce a bez srdce jsme ničím a nikým. To je náš motor, který nás pohání, proto bychom ho neměli přetěžovat i když je to z lásky.

Zdroj obrázku: GOLDEN EMPRESSA S.R.O., BULHARSKÁ 996/20, VRŠOVICE, PRAHA 10, 101 00. Fotky-foto.cz [online]. [cit. 21.5.2021]. Dostupný na WWW: https://fotky-foto.cz/fotobanka/ilustrace-zaskocen-smajlik-smajlik(4-195861856)/

O Sára Lhotáková

Jsem zrzavá slečinka trochu spisovatelka a trochu víc hudebnice, píšu a tvořím o čem chci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *