K této myšlence mě dovedla dobrá nálada, kdy jsem měla tvůrčí a nápaditou náladu :). Zamyslela jsem se nad tím, zda věci mohou mít duši, anebo jsou to jen hmotné a prázdné schránky sloužící k uspokojení našich lidských potřeb.
Logicky mi z toho vychází, že nejspíše duši nemají, jak by mohli, že?
Ale co třeba takový nábytek, který je ze dřeva? Anebo věci, které jsou z přírodních materiálů, mohou mít duši? V tom už je to na pováženou. Přeci jen je to z přírody a tudíž tu jakési otazníky k zamyšlení mohou být.
U toho nábytku tomu i věřím, nebo třeba věcí, které jsou z přírodnin, anebo i ze zvířat 🙁 – viz pravé kožešiny. Přeci i jen když je to již bez života, nehýbe se to, nedýchá to, přeci jen jakýsi zbytek po té duši by tam měl být. Si myslím. Ale každý se mnou může nesouhlasit.
Anebo třeba takové automobily, u těch věřím též, že mají duši. Když k nim máme vztah tak určitě. Pokud je bereme jen jako stroje, tak těžko by se vybudoval s takovým autem vztah. Možná přemýšlím moc srdcově, možná ve všem vidím moc optimismu a lásky, ale myslím si, že auta duši mít mohou :).
Záleží samozřejmě na nás a našem přístupu, jak se budeme k dané věci, či autu chovat.
Samozřejmě toto téma je hodně sporné, proto si netvrdím hlásat něco, jsem otevřená všem argumentům 🙂 a různým názorům na téma. Ale jednoduše si myslím a cítím, že hmotné věci nemusí být vždy jen hmotné a prázdné schránky sloužící nám.
Čím si to vysvětluji? Protože když to vezmu ze zkušeností s věcmi, které „mám“ já, tak leckdy fungovaly dle mé nálady. Když jsem měla náladu špatnou, tak ani věci mi nesloužily tak jak měly a mě to ještě víc popudilo do horší a horší nálady – naštvané nálady. Avšak když jsem byla šťastná tak kupodivu věci fungovaly správně, rychle a výkonně. Viz můj notebook, viz můj telefon :). možná se mi to jen zdálo, anebo skutečně na tom něco je.
Určitě asi ne všechny věci mají duši, ale některé určitě ano. Věřím tomu, že věci mohou mít duši, záleží však na našem vztahu k věci, jak se k nim budeme chovat. Možná je to příliš naivní si to myslet, ale nikdy jsem nebyla pesimista a pragmatik.
Hodně mě zajímají různě názory všech lidí, kteří si tento článek přečtou, zajímá mě zda jsem jediný blázen, kdo má takový názor, anebo je i někdo, kdo to cítí podobně 🙂 😀 – tajně doufám, že ano, ale jen doufám.
Zdroj obrázků: STYLOVÝ NÁBYTEK: STOLY A KŘESLA. Nábytek, stylový nábytek [online]. [cit. 8.6.2015]. Dostupný na WWW: http://nabytek-kresla-stoly.info/nabytek/
© COPYRIGHT 2015 THE ONE CAR. The one car [online]. [cit. 8.6.2015]. Dostupný na WWW: http://www.theonecar.com/new-porsche-in-2014/
Zajimava uvaha. Veci z prirodnich materialu a ze zvirat asi maji. Nebo pusobi na nas jako by meli. U jinych to asi zalezi na tom, co ta vec pro nas znamena. Ja jsem v tomhle extremne zvlastni, protoze od mala jsou nektere veci pro me v podstate sexualni objekty. Rad taky nekdy nejake veci rozbijim ale ne proto abych ulevil agresi, ale normalne me to vzrusuje. Sam ale nevim uplne proc. 🙁 Mozna proto, ze vim, ze ta vec byla kdysi pouzivana nekym, kdo se mi libi a pro koho mela tehdy velkou cenu. Jako by ta vec patrila k te osobe, ale ja chci rozbit tu vec, te osobe bych nikdy nic neudelal. To plati treba pro ty mobily… kdyz jsem s tim zacinal, bylo mi i te veci lito, ale casem jsem si zvykl, ze jich je na svete hodne, takze to neni ‚zadna skoda‘. Ale nekdy se za to nemam rad. 🙁