Mám tisíc důvodů Ti věřit a já věřím na 1001 tisíc

Znáte to, leckdy stačí jeden důvod člověku nevěřit a je veškerá důvěra v háji, aspoň u někoho a prostě už to pak nikdy není stejné a už to nikdy ten člověk nenapraví, když je to prostě něco tak vážného a nezlomného.

Což chápu, chápu takové lidi, prostě to tak v životě chodí.

Někdo Vám za život třeba ani důvod k důvěře nedá a stejně mu věříte, i to se děje, je to paradoxní, zvláštní, ale i s tím se dá setkat v životě.

Možná asi proto, že víte jaký ten člověk je a víte, že se mu nedá věřit tak možná proto mu věříte, jelikož víte jaký je a víte, že můžete čekat cokoliv. Ano, život bývá paradoxní.

Stejně tak lásku, obvykle člověk miluje toho, koho nemůže mít, anebo miluje toho, kdo si to „nezaslouží“ v očích společnosti, lidí, okolí, rodiny.

Taky se stává, že nedáváte nikdy důvod k nedůvěře, nedáváte a i přesto Vám někdo nevěří. A proti tomu se člověk těžko brání. Ujišťuje, dává důvody proč věřit, robí vstřícná a kladná gesta vůči tomu člověku a i přesto Vám není věřeno.

Těžké pro co se pak rozhodnout – snažit se dál probudit důvěru, anebo to nechat být, vykašlat se na to a žít si svoje a nesnažit se o nic?

Toť pak otázka.

Avšak myslím si, že to bude povětšinou takto – bude se ten člověk snažit o důvěru u toho druhého do té doby dokud ho to bude bavit a dokud bude cítit, že to má smysl, pokud ho to po čase – různé časové hledisko, zlomí tak se pak na to vykašle a možná v ten moment ten dotyčný/á uvěří a uvidí co vše ten člověk robil a jak mu měl věřit a ne si stále vymýšlet aliby na to, proč by to tak být nemělo, nebo proč je ten člověk nedůvěryhodný.

Také se dá setkat s tím, že máte člověku důvody věřit a tých důvodů je tisíc, přesně tak, máte tisíc důvodů mu/ji věřit a Vy mu věříte na 1001 tisíc a to proto, že ten o důvod navíc je ten, že právě máte toliko důvodů mu/ji věřit a jste rádi, že mu/ji můžete věřit, to je o důvod navíc, který jen upevňuje a posiluje tu důvěru k tomu člověku.

Když to vezmu osobně sama za sebe tak jsem důvěřivá a důvěřuji. Důvěru beru jako pozitivní aspekt v mezilidských vztazích a nikoho nepodezírám, či se nedržím stranou pokud nemám důvod. Takže ke každému jsem otevřená a záleží jen na člověku, jak se ke mně bude chovat a zda mi dá důvody mu věřit, či ne.

Nechávám takto volný průběh, avšak sama za sebe mohu tvrdit, že též se snažím nikomu nedávat důvody, aby mi nevěřil. Snažím se o dobré a harmonické vztahy, které fungují a chci aby mi lidi mohli věřit a spolehnout se na mě.

Mrzelo by mě když by mě nevěřili a museli si mě nějak prověřovat, nebo museli mě kontrolovat. Nebo už jen o mě mluvili v tom duchu, že se mi nedá věřit, že Bůh ví kdo jsem atd.

Jak by řekl pan Casanova z Firtst Claas – důvěra je lepidlo do vztahů, nedůvěra je ředidlo.

Bez důvěry byste nemohli ani pomalu vyjít ven z domu a ani byste nemohli nic dělat, kdybyste nevěřili třeba jen sami sobě, nebo jen tomu, že se vám venku nic nestane. Důvěra do života je potřeba a bez ní by to nešlo.

Byť si ji hodně lidí neváží a robí důvody pro to, aby jim lidé nevěřili, tak je to jejich věc a jejich obrázek o nich samotných, když to tak chtějí tak prosím, každý má svou svobodnou volbu být tím kým chce být.

Přiznám se, že i když mi někteří lidé dají důvod jim nevěřit, tak vždy se chytám spíše tých důvodů proč jim věřit. To už by pak museli pokazit ty hlavní aspekty důvěry, anebo tých důvodů mi dát nesčetně, abych nevěřila, to pak ano jsem nekompromisní a takové lidi si už k sobě nepustím a dám si odstup.

Avšak pokud mám toliko důvodů věřit a já ty důvody proč věřit hledám a zaměřuji se na ně, tak věřím. Takové ty nejisté věci, nebo věci, které se nedají prokázat a dokázat tak přejdu, protože to by se ze mě musel stát detektiv, abych našla důkazy k nedůvěře nebo důvěře, anebo by mi z toho hráblo a já nerobila nic jiného než jen prověřovala, kontrolovala a to se mi fakt nechce, k tomuto činu se nikdy neodhodlám. Nechci, není to můj styl.

Vždy budu hledat důvody proč věřit. Protože život bez důvěry je plný strachu, kontroly, hlídání, sebekontroly a leckdy i hádek.

Přít se jen o pravdu, o to jak co bylo a o to co kdo jak urobil.

Nechtěla bych se takto handrkovat celý život. Fajn, beru že když je k tomu podstatný důvod je to zapotřebí to takhle urobit a jít do sporu, když je zapotřebí. Avšak nikoliv každý den a neustále jen kvůli tomu, že se něco někomu nezdálo, nebo že Vás i bezdůvodně podezřívá z něčeho, co jste ani neurobili a co se ani nestalo.

Ano, leckdy je těžké se bránit nedůvěře a je fakt, že je jen každého volba zda někomu věřit bude nebo nebude. Vždy je to o tom člověku, pro co se rozhodne a tak Vás i bude vidět. Avšak nemusí se Vám vždy povést každého přesvědčit o Vaší nevině, nebo o tom, že nejste zákeřný, či podvodný typ člověka. Je to jen na tých lidech jestli si tu cenu a důvěru k Vám chcou vybudovat, anebo ne.

Můžou si Vaše chování vykládat jako krycí manévr Vašich dle nich „podvodných zločinů a utajovaných činů“, anebo si to vyloží jako že to je od Vás hezké a že jste hodný člověk, který to robí od srdce a z radosti.

Volba je jen na každém. Nemusíte se vždy trápit pro to, když Vám někdo nevěří, to si vybral on sám, že Vám nebude věřit. Ale Vy můžete ovlivnit to, jak budete brát lidi Vy zda ty důvody k důvěře budete nacházet, anebo naopak ne.

 

Zdroj obrázku: © 1996-2018, AMAZON.COM, INC. Amazon.com [online]. [cit. 6.4.2018]. Dostupný na WWW: https://www.amazon.com/Demdaco-26121-Willow-Tree-Promise/dp/B000CR38Y6

O Sára Lhotáková

Jsem nezávislá autorka projevující svobodné názory bez cenzury.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.