Mezi různými vlivy dominance

Žijete, vycházíte lidem vstříc, alespoň hlavně těm u kterých cítíte, že si to zaslouží. Možná robíte tu stejnou chybu stále dokola a to je ta, že vůbec vycházíte vstříc a nejste natolik dominantní, abyste si vyloženě vydupali to po svém.

Možná je to chyba, ale necítím, že bych robila chybu, to ukáže čas na důsledcích těchto rozhodnutích. Avšak člověk, který je flexibilní, přizpůsobiví a tak nějak vstřícný tak paradoxně se ocitá mezi lidmi, kteří ho chtějí mít pod svým vlivem a chtějí ho mít podle sebe.

Je až paradoxně komické na tom to, jak se mezi sebou ti dominantnější jedinci předhánějí, kdo z nich bude lepší a kdo z nich tu situaci pro toho flexibilnějšího člověka vystaví lépe a urobí lepší. Kdo nabídne lepší podmínky, okolnosti a tak nějak celkově lepší vyhlídky a možnosti. Tak trochu je vidno, že se o toho flexibilního člověka „perou“, jelikož moc dobře v hlavách mají spočítáno, že takový člověk je pro ně výhra, jelikož jim rád a s ochotou splní to, co si ten dominantní přeje a bude mu loajální.

A proč takového člověka tedy nechtít, že? Když jste v roli někoho, kdo rád věci a chod po svém, máte něco svojeho a když si máte vybrat mezi dalším dominantním typem, který rád rozhoduje a je panovačný a člověkem, který je hodný, přátelský, ochotný a přizpůsobivý.

Tak logicky, pokud přemýšlíte si asi nevyberete někoho, kdo Vám do něčeho bude povídat a předělávat Vám Váš styl a způsoby, raději někoho, kdo ty zvyky a styl převezme a bude to robit, dle Vašeho přání a tak jak jste to Vy zavedli.

Já tomu rozumím v roli toho dominantní, rozumím tomu, prostě je to chytré rozhodnutí pro sebe a své dobro, ale jestli je to tak pro dobro i toho flexibilního? Ptá se na to někdo?

Představte si 3 dominantnější typy lidí, nezávisle na pohlaví, ale prostě jsou to typy, které všechno mají nejraději podle sebe, rádi rozhodují, jsou panovační, umí si prosadit svoje, nebojí se jít do střetu a tak nějak mají za to, že jsou nepostradatelní a že bez nich by to v životě nešlo. A pak si představte jednoho jedince, který je hodný, má všechny tyhle lidi rád, ochotný, přátelský, milující, pracovitý a rád by každému z nich nějak vyšel vstříc. A teď nastává ten zlom, že u každého z nich může být jen chvíli, jelikož si neumí vybrat u koho zůstane, anebo u koho je mu nejlépe, jelikož ten člověk je rád za to, že může každému nějak urobit radost.

A nyní to těm dominantnějším typům vadí, jelikož ho chtějí mít jen pro sebe a mít ho na 100 procent. Však to nejde, jelikož ten člověk je právě ten nepostradatelný a činí každému to, co sám o sobě postrádá a to že bez něj by to nezvládli, ať už pracovně, v životě, rádcovsky, anebo jen tou svou přítomností.

Však ten flexibilní typ si o sobě nic víc nemyslí, je rád tak jak to je, nic si nenárokuje, rád pomůže, rád je s každým z nich, každého má svůj způsobem rád a neumí si vybrat.

A jak je chvíli u jednoho, tak slyší jen to proč by měl zůstat u prvního a nevracet se k druhému a třetímu, u druhého slyší to samé, akorát odrazování od prvního a třetího a nakonec u třetího slyší, že ti dva jsou úplně mimo, že nejlíp mu bude u třetího, jelikož on ví nejlíp co pro toho člověka je nejlepší a údajně ho nejlépe zná.

Vyvedu z omylu, nejlépe se zná ten flexibilní člověk, jelikož ten se sebou žije neustále a ten ví nejlépe co ho učiní šťastným a pokud si neumí vybrat, tak nemusí, může takhle žít a nechat to životu, ať se vyvrbí sám. Buď na něj někdo zbyde, anebo flexibilní vybuduje to svoje.

Možná je to to co mu celou tu dobu chybí, mít to svoje a aspoň na chvilku nebýt pod něčím vlivem a nebýt někomu tím submisivním a poslušným týpkem, ale co takhle třeba na chvíli být sám pro sebe tím pánem/paní a tvořit něco nádherného a svého, tam kde nebude potřeba se přetahovat o vliv, moc a city něčí.

Avšak, když jste toho všeho pozorovatelem tak to může vypadat krásně, že se nějací lidé přetahují o jednoho a Vy si coby pozorovatel povíte „A proč? To je ten člověk tak úžasnej?“ Nu situace z venku vypadá i láskyplně, avšak důvody proč to tak je a proč ti lidé se přetahují o jednoho je ten, že ti dominantní typy mají rádi možná tak jen sami sebe a protože toho člověka chtějí pro sebe, je pro jejich osobní dobro, protože oni se chtějí mít dobře, aby jim urobil to dobro v životě, odvedl práci, poradil, nebo pro ně byl tím co potřebují, však už nemyslí na to, zda ten člověk je také tak šťastný a je to zrovna to co on chce.

Přetahují se o něj kvůli jejich dobru a takovým lidem robí dobře to, když někoho mají pod svým vlivem a o to právě soupeří o ten pocit toho vlivu a moci nad někým a možná také nad tím jiným dominantní typem, že zrovna on/ona ji získal/a. A o to těm lidem jde, ani ne tak úplně o to, co ten flexibilní člověk chce, vidí v něm potenciál a to co potřebují pro sebe a svůj život, však už se nezeptají co ten flexibil chce a co ji učiní šťastnou.

S podivem hustý na tom všem je to, že když ten flexibil poví, že by rád něco podle sebe a žil podle sebe, že už ho ten boj unavuje, tak je to jakoby nic, nevyslyšeno. Nechají ho vychladnout, prý se to promine a bude se robit, jakože se to neslyšelo a žít se bude dál. Rozumíte? Nějakou prosbu, vyslyšení a přání, jak by si to ona přála tak není, prostě ještě ji to odpustí jako kdyby to byl nějaký prohřešek říct své přání a prostě pak, že se z toho jakože vyspí a bude se žít dál? Vidíte to, jak ti dominantní typy slyší jen sami sebe a po ní po flexibilním člověku vyžadují maximální loajalitu a souhlas?

Zajímavé co? To je jak kdybyste už neměli žádné slovo a vendlovali mezi tím vším. A s podivem by nikdo z nich nechtěl být na Vašem místě, ale raději se budou přetahovat a soupeřit, velmi zajímavé jak někteří lidé uvažují.

Nu, uvidí se jak se situace bude vyvíjet dál, zajímá mě nejvíce ten životní průběh toho flexibilního člověka, jelikož tuto roli osobně zastávám v životě.

Co Vy si myslíte o tématu?

Zdroj obrázku: © THEGOLFCLUB.INFO. TRYING HUMAN AFTER DARK TUMBLR [online]. [cit. 9.11.2018]. Dostupný na WWW: http://thegolfclub.info/related/trying-human-after-dark-tumblr.html