Muž činu, muž slov a muž snílek

Nastíním příběh o dvou mužích, kteří usilovali o stejný cíl, však přistupovali k tomu zcela odlišně. Aneb o tom na co se lidé dívají více a co je skutečnější, zda slova, nebo činy.

Tak tu máme příběh, moje osoba je pouze v roli pozorovatele a v roli vypravěče a dále tu máme Muže Činu a Muže Slov.

Muž činu ten, který vždy věděl co chce, vždy měl jasno ve své vizi a ve svých citech, vždy prahnul a šel po tom, co mu bylo milé a to co považoval za smysl svého života a svou součást. Byl ctižadostivý, vášnivý, neodbytný, někdy až moc ambiciózní, dokázal jít přes mrtvoly, nebál se sporů, konfliktů, byl sebevědomý, odvážný, milující. Pro svůj cíl dokázal i překročit hranice zákona a dokázal i svůj cíl pronásledovat, pokud se mu vzdaloval. Šel si zkrátka tvrdě za svým a dokázal i přes řeči ostatních lidí si jít za svým, nehledě na to, kdo co říkal. Nehleděl do stran, pouze se soustředil na svůj cíl. Nevynikal ve slovech a nevynikal ani v ohleduplnosti, byl to i sobecký člověk, kterého zajímalo pouze on sám a jeho cíle, nic více. Byl to i celkem labilní člověk, měl časté výkyvy nálad a jeho činy měli leckdy katastrofický následek. Jednou až takový, že se mu stal osudným a na dlouhou dobu ho to vzdálilo od svého cíle. Však ten muž se nevzdal a i přes to, co provedl dělal vše pro to, aby svůj cíl získal. Vše co řešil bylo osobně a přímo, nikdy nevynikal ve slohu, či nedával na to co slyší, nebo to co si přečte. Byl to prostě muž činu, avšak i přes to mu stále ten vytoužený cíl unikal.

Muž slov ten který vždy věděl, co se sluší a patří. Dokázal básnit, slibovat, lichotit a dokázal říct vždy to co bylo chtěné a to co lidé chtěli slyšet. Dokázal se každému vetřít a byl to vesměs pohodový a klidný člověk. Dokázal vyznávat city, dokázal být milý, ohleduplný. Uměl být hodný, přátelský, klidný. Konflikty však neřešil, ale utíkal od nich. Nechtěl se postavit tváří tvář tomu, že by mohl někdy něco, či někoho ztratit. A když po něm někdo něco chtěl, vyjádření, nedokázal se vyjádřit. Nebyla s ním žádná domluva, problémy nikdy neřešil a když už se k tomu vyjádřil k tomu problému tak pouze stručně a písemně. Nechtěl komunikovat s nikým, pokud měl s někým problém. A když cítil, že se mu to co chtěl ztrácí před očima tak sliboval a komunikoval víc, ano víc, vnucoval se víc a víc. Avšak jeho slovům chyběl nádech činu. Chyběla mu reálnost a proveditelnost jeho slibům. Sice byl hodný, milý a bezproblémový muž, ale do života jako člověk nepraktický, jelikož neuměl jednat a neuměl si jít za tím co chce. Myslel si, že  slova stačí pro to, aby získal to co chce a když tak opět zapojil slova a získal každého koho by chtěl. Stačilo napsat pár vět, stačilo zahrát na city, stačilo čas od času někomu polichotit a tak si toho člověka pojistit. Stačilo tak málo a přes to v konečné fázi tento člověk, který měl stejný cíl jako muž činu, tak muž slov získal ten jejich společný cíl.

Připadá Vám to jako spravedlnost?

Kdo by si podle Vás více zasloužil vytoužený cíl?

Tak abych ten příběh dokončila. Muž slov získal cíl, ale jen na chvilku, protože neuměl se činit tak, aby si ten cíl udržel a uchoval. Muž činu naopak si svůj cíl získával a následně i odháněl, takže ten se neustále ten svůj cíl doprovázel.

Však jednoho dne začal o tomto společném cíli snít muž Snílek, který si vždy ten cíl přál, celý svůj život o něm snil a hledal způsoby, jak jej získat. Však věděl, že bude muset jak konat tak i být slušný a milý. Hlavně měl to, co muž činu a muž slov postrádali a to to, že svůj cíl miloval. Miloval ten cíl a bral jej jako smysl života, však nechtěl jej za každou cenu, ale ani se ho jen tak lehkovážně nehodlal vzdát. Chtěl ten cíl dosáhnout, jelikož o něm snil celý svůj život, modlil se za něj po nocích a měl neustále vizi svého splněného cíle před očima. Samozřejmě, že nic se nestalo samo od sebe. Pro svůj cíl musel konat skutky, však byl ohleduplný a byl trpělivý. Nechtěl vše hned, ale postupně svého cíle dobýval tak, že zjistil, že není cílem ten cíl získat, ale ta cesta k cíli, to je smysl toho všeho. Ta cesta jej bavila a to splnění svého snu a to bylo dosažení svého cíle to mu přineslo euforii a blaženost o které se mu celý život zdálo. Protože šel za svým cílem s milujícím srdcem a konal pro to, avšak byl i ohleduplný s realistickým pohledem na věc tak mohl svého snu dosáhnout a tudíž ten cíl o kterém tito muži snili, proto jej získal.

Je to už spravedlivější?

Co si myslíte o muži činu? Co si myslíte o muži slov? A co si myslíte o muži Snílku?

Líbil se Vám příběh?

Zdroj obrázků: 2013 OPEN WEB PROGRAMMING CLONET COMPUTERS. Filmer.cz [online]. [cit. 16.10.2015]. Dostupný na WWW: http://www.filmer.cz/info/306222-Mu%C5%BE+tai%C4%8Di

DIGINEFF.CZ. Jak na řečníka [online]. [cit. 16.10.2015]. Dostupný na WWW: http://www.digineff.cz/art/jaknato/061013recnik.html