Napřed jste nejzlatější a pak na Vás držkují, aneb tak moc Vás mají rádi

Kratší název článku? To bohužel nešlo, jelikož tak to přesně je, jak je napsáno.

Tento fenomém se nejčastěji vyskytuje u výrazně starších mužů než jsem já. Samozřejmě tím nikoho neurážím, že je starý, to určitě ne. Ale v mém pojetí to tak beru a nikoho nekritizuji, dovolím si jen vynést na povrch toto chování.

Obvykle to začíná tak, že Vás někdo osloví a začne Vám lichotit, jste pro něj tou nejlepší, nejkrásnější a úplně nejúžasnější osobností a ženou. Až tak moc ty lichotky vyvyšuje, že to až není realisticky možné, že by to tak bylo, když Vás ten člověk zná pouze z internetu. Jako nic ve zlém, ale já zastávám názor, že přes internet se nedá do člověka vyloženě zamilovat, můžete se tím člověkem pobláznit, ale není to ta pravá láska a zamilování. Zamilování a láska a to všechno co k tomu patří se nachází v reálném životě, kdy se ti dva lidé znají a mají možnost ten vztah zrealizovat a reálně prožít.

Takže promiňte mi pánové, ale pokud mě znáte pouze z internetu a viděli jste pár mých fotek a ani nečetli mé články tak za komplimenty od srdce děkuji, ale nevěřím v nějakou internetovou lásku.

Mám s tím zkušenosti své a vím, že to prostě není ta láska, která by mě uspokojila na mých citových potřebách srdíčka.

Dále to pokračuje tak, že tací lidé naléhají na Vás a chtějí abyste jim byli po vůli a udělali to co oni chtějí. Ať už jde o fotky, nebo o perverzní zprávy, nebo sexting, či dokonce erotický hovor. Cokoliv si umanou. A do té doby jste u nich ta nejlepší a nejkrásnější. Jednou si však dovolíte říct ne, ať už na cokoliv co Vám není příjemné, nebo nechcete, jelikož máte právo kdykoliv a na cokoliv říct ne. Tak v tu ránu jste ta nejhorší a ta největší mrcha – budu teď slušná, ale vyskytuji se i mnohem vulgárnější výrazy. A najednou Vás častují tím, že by Vás jedna fotka nezabila a že by jí určitě, ale určitě nikde nezveřejnili a pak, že jste divná kr… . No a takhle ta jejich „láska“ jak tomu nazývají, která prej údajně se pozná tím, že jim vyskočíte na sociálních sítích v lidech co možná znají, tak takhle prý ta láska končívá. To má ale rychlý spád, že? Podotýkám, že ti muži se ani sejít nechtěli, nebo Vás prostě neviděli v reálném životě.

A ještě jedna věc, když tedy si po těch hnusech co Vám napíšou dovolíte neodpovědět, protože to obvykle každá rozumná ženská udělá, že přestane odepisovat, tak po pár hodinách, anebo po pár dnech, co to takhle vydržet neodepsat a nerozčilovat se nad hloupostí někoho na internetu tak Vám přijdou do toho seznamu ignorovaných zpráv ještě další „jobovky“ a to přímo urážky a že jste Vy ta nejhorší a že jste je nikdy neměla ráda, že oni to mysleli jen a jen dobře a že jste urážlivá kr… a že určitě už někoho máte a jen jste mu to neřekla. To je teprve „láska“, že?

Já osobně jsem došla k poučení a to k tomu, že jak to ten člověk s Vámi myslí a za co mu stojíte tak poznáte tak, že si dovolíte mu třeba den na nic neodepsat, anebo pár dnů a pak uvidíte zda ten člověk se po Vás shání, zda si dělá starosti, zajímá se a třeba i lehce vyšiluje, ale starostí, nic nevyčítá tak to pak věřím, že ten člověk je rozumově v pořádku a ten zájem fakt má, anebo když Vás pak začne častovat urážkami, sebe-litovat se, dělat ze sebe chudinku a psát hnusy, to pak vidíte za co jste mu stály. A je teda pravda, že mě to někdy i mrzí, když ty hnusy čtu, protože si říkám, jakým důvodem dostávám takové zprávy, když toho člověka ani neznám a nic jsem mu v reálném životě neprovedla. Ale ono je všechno možné, kde není důvod tak se vytvoří a tací lidé si ho domyslí a dovytvoří, protože ti se v těch dramatech vyžívají.

Mě ti lidé bez urážky přijdou zaseknutí sami v sobě, že v sobě něco traumatického nezpracovali a proto se takhle chovají, takhle labilně a žijí virtualitou, jsou k tomu upnutí, protože si v reálném životě moc nevěří. Takhle to na mě působí, neříkám, že to tak musí být, ale dle toho co jsem si já ve svých zprávách početla tak mi to tak přijde.

Nemusíte tomu člověku ani nic víc provést zlého, ale on si domyslí důvod, nebo si jej najde, tak to prostě chodí. Proto je zbytečné se trápit nad tím, zda jste tomu člověku něco provedli nebo ne, v těch jejich hlavách si vždy něco vymyslí a budou bulet tak či onak, budou prskat a psát urážky, ale není třeba se tím trápit, je to jejich obrázek o nich to jací jsou a jak jejich hluboká a velká „láska“ to k vám byla. Uvidíte, že to vše byla jen lež a oblbovačka a že v hlubší podstatě jste byli jen jejich nástroj a nic víc.

A stojí to za to se s takovými lidmi o něčem dohadovat, domlouvat, anebo se o něčem přít? Ne nestojí, mě už to za to nestojí. Nechat se urážet, když už tak s důvodem, ale s vymyšleným důvodem to neberu.

Nechat se urážet za to, že já to mám nějak a měla bych to podle někoho mít jinak a že se mám přizpůsobit, tak to se mi vážně nechce.

Já neříkám, že to tak dělají všichni, ale nejčastěji se mi to stává u starších mužů. A když jim napíšu, že si se staršími muži nemám co říct, tak pak hned překecávando o tom, jak je to výhodné a že na věku nezáleží. Ble, ble ble to slyším já, vypouštím to, nenechám si zlámat svůj názor. Jednou ten názor mám a takový si jej nechám. Protože po tomhle co ti muži předvádějí se opravdu radši bavím s muži v mém věku, anebo s mladšími, protože s nimi si mám co říct a takové divadlo totiž nenacvičují. A nikoho neodsuzuji, vůbec neodsuzuji starší lidi nebo muže, to fakt ne. Několik mých blízkých přátel jsou starší než já a je to perfektní přátelství. Beru to individuálně, pokud ke mně se bude člověk chovat škaredě, přemlouvat mě, nebo mě dokonce chtít měnit tak neuspěje a z toho plyne závěr :-).

Zdroj obrázku: NESEHNUTÍ. Idnes.cz [online]. [cit. 3.5.2019]. Dostupný na WWW: https://nesehnuti.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=479776

O Sára Lhotáková

Jsem zrzavá slečinka trochu spisovatelka a trochu víc hudebnice, píšu a tvořím o čem chci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *