Násilí plodí jen další násilí

A nikdo ať se mě ani nepokouší přesvědčit o tom, že tomu tak není.

To na co myslíme a v jakém prostředí se pohybujeme si přitahujeme a tudíž pokud se násilně pereme a napadáme jiné lidi tak i zákonitě to k sobě čím dál víc přitahujeme. A nevymluví mi nikdo to, že třeba brání ty slabší, dobře brání ty slabší, ale stejně si takové situace přitahuje do života, že brání ty slabší, tím pádem do svého života přitahuje další střetové situace ve kterých bude bránit ty slabší a tudíž do života tím víc násilí si přitáhne.

Prostě je tomu tak.

Tolik mužů se mě snažilo přesvědčit o tom, že sem tam porvat se je v pohodě. A já nekompromisně říkám, že „Ne není to v pohodě“. Protože násilí nikdy není v pohodě, nikdy nevíte jak dopadne, jak daleko to zajde a co se komu stane a jak to bude probíhat.

Nikdy jsem nebyla pro násilí a ani nejsem a nebudu, stejně tak pro války, nemám respekt k lidem, kteří pro násilí jsou a ať si každý říká, co chce já to nemám ráda.

Neberu výmluvy typu „On si o to říkal. Neměl provokovat. Já za to nemůžu, on si začal.“ a další takové pindy s prominutím. Na to mě nikdo nedostane, to jsou jen výmluvy, jak ospravedlnit to, že jsme agresivně vylítli.

A navíc nesnáším vyloženě sportovní fanatizaci v tom, že se členové jednotlivých sportovních týmů chodí na zápasy vyloženě rvát. Tohle nikdy nepochopím. Kurňa je to sport a sportu se má fandit a když se nevydaří vítězství tak se nedá nic dělat, je to prostě hra a vyjde to příště. Myslím si, že to ti fanoušci – fanatici berou jako nějakou senzaci a smysl svého života, který je třeba brát vážně a s tím já nesouhlasím. Sport je zábava, avšak nejde o život. Prostě jednou to vyjde pak ne no. To je život a tak je to se vším. Tudíž žádný fanoušek mě nepřesvědčí o tom, že rvát se za sport je inteligentní. Nic ve zlém, proti sportu nic nemám, naopak. Avšak nepodporuji fanatizaci.

Bez násilí se dá žít a kdo říká, že ne tak se toho násilí evidentně nechce vzdát a přitahuje si ho do života nadále.

Jak mi potom člověk vysvětlí to, že někteří lidé se s násilím nepotkají za život vůbec, anebo násilně neřeší nic a jiní lidé se s ním setkávají často? Proč někteří lidi mohou jít do společnosti bez toho ani by tam na sebe přitáhli násili a někteří jakmile tam vlezou tak se už rvou u vchodu?

Prostě je to o tom jakmile jednou a opakovaně začnete násilně reagovat tak tím víc si toho násilí následně budete přitahovat.

I vaše osobnost se tomu tak trochu uzpůsobí a z milého a tichého člověka, který byl pro klid a mír na světě se rázem stane člověk, který jen pění a čeká, kdo ho zas vytočí a komu dá facku jako prvnímu.

Změní Vás to, svým způsobem ano, násilí člověka pozmění trochu v charakteru.

Chápu, že lidé mezi sebou chovají ne-sympatie a někteří se i nenávidí, chápu to a soucítím s tím, taky to tak s některými lidmi mám a cítím to tak, avšak i když to takhle člověk cítí neznamená to ještě to, že toho člověka musí zabít, pobít či přizabít. Jéminkote, jsme přeci lidé a nejsme zvířata, nežijeme v divočině kde se všechno řeší takhle, ale jsme lidé, máme mozek, srdce a duši a nemusíme se hned chovat takhle a hned toho druhého dodělat, stejně i když ho dobijeme do bezvědomí, či do smrti nám to nevrátí to, co nám ten člověk provedl. Život nikoho jiného nám to nevrátí, ani věci o které jsme přišli a ani čas o který jsme přišli a ani naši žárlivost či zlomené srdce to nevyřeší.

Říká se, že ten kdo uhodí toho ta rána bolí víc a souhlasím s tím. Jakože ano, samozřejmě, že to fyzicky bolí toho, kdo je uhozen, ano toho to bolí a obvykle dostane strach a stáhne se do ústraní a asi si na toho člověka bude dávat pozor a bude vůči němu cítit nucený respekt. Však ten, kdo uhodí tak toho to víc bolí na svědomí, on pak žije s tím, že někoho uhodil, že ublížil někomu, že to byl člověk, který sice provedl ošklivé věci, avšak pořád je to člověk a žije prostě a nějaké to lidství v sobě též má. Ten kdo uhodí s tím svědomím pak žije dál, až do konce života, jakmile to jednou uděláte je tomu prostě tak a nikdy se toho pocitu nezbavíte.

Rána, kterou nasadíte někomu z vás nesmaže ty pocity agrese, zloby, žárlivosti, hněvu, méněcennosti, či jakéhokoliv pocitu, možná na chvíli si ulevíte, ale ten pocit v sobě nevyřešíte tímto. Jen ublížíte nejen tomu člověku, ale je to jako kdybyste uhodili i sami sebe.

Nejsem žádný rváč a ani nikdy nechci být. Avšak vím, když se Vás probouzí agrese a čím víc se bijete, máte temno před očima a ten pocit kvůli kterému se bijete a chcete toho druhého dobít tak ten se z vás nesmaže, nesmaže ani po tom, co leží pod Vámi a Vy jste možná vyhráli souboj, ale sami v sobě jste stále vězněm.

V době kdy jsem byla taková agresivnější, jelikož mě situace nutila tak jsem skutečně pochopila, že to vše si do svého života přitahuji a čím víc jsem agresivnější, tím víc situací vyhrocenějších se mi do života přitahuje.

Tohle mi to dalo, uvědomění a pochopení, že je třeba přeladit sám sebe v hlavě na jiné vlny, aby si tak člověk nepřitahoval do života to zlé a vyhrocené. Zaměřit se na to za co se vyplatí žít, pro co jsme třeba žili než jsme se staly agresivním. Vždyť život není jen boj, ale je to taky ráj pro splnění si svých snů, dělat to co nás baví, i kdyby to byla jen jedna malinkatá činnost, lidé, kteří nás mají rádi a i jen ten fakt, že žijeme a můžeme žít to je samo o sobě zázrak.

A ano zapracovala jsem od té doby na sobě, zamilovala jsem a i do života jsem se zamilovala, to člověka hodně změní k lepšímu a umocní to jeho klady. A proměníte se tak v lepší verzi sebe sama a to mi pomohlo. Naučila jsem se být víc trpělivější, pokornější a najít asertivní jednání v mém životě, které bylo zapotřebí.

Díky tomu jsem člověkem, jakým jsem nyní a nadále nejsem pro násilí. Ačkoliv nejsem svatá a taky mám své lehké zkušenosti, však zastávám stále stejný názor a nechci ani být přesvědčována o výhodách násilí.

Bojovat za mír, je jako souložit za počestnost. Paradoxní.

 

Zdroj obrázků: ATKINSON, Katie. billboard [online]. [cit. 27.1.2017]. Dostupný na WWW: http://www.billboard.com/articles/news/6575919/taylor-swift-bad-blood-video-karlie-kloss-interview

HANNAHLAB12. weheartit.com [online]. [cit. 27.1.2017]. Dostupný na WWW: http://weheartit.com/entry/group/59438210

O Sára Lhotáková

Jsem zrzavá slečinka trochu spisovatelka a trochu víc hudebnice, píšu a tvořím o čem chci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *