Nechat jít…

V životě jsou situace, kdy chtěně či nechtěně necháme určité lidi ze svého života odejít.

Ať už tak, že svou úlohu v našem životě již splnili, anebo tak cítíme, že vzdálením se pomůžeme vztahu mezi námi a tím člověkem.

Ne nadarmo se říká a platí, že to co milujeme je třeba nechat být a pokud se to vrátí tak to je naše a když se nevrátí tak to nikdy naše nebylo. Obrazně řečeno.

Když něco či někoho pustíme ze svého života můžou se stát tyto řešení:

1. Nevrátí se – tudíž není třeba lpět na tom co bylo, je třeba to v sobě vnitřně ukončit, rozloučit se a každý jít svou cestou. Přijde něco nového, někdo nový do našeho života, máme se na co těšit. Což ostatně se máme vždy na co těšit :). Leckdy se nám do života lidé nevrátí proto, že si zasloužíme víc než jen to co nám nabízejí. Proto je leckdy požehnání nedostat v tu chvíli to co právě chceme.

2. Vrátí se – znamená to, že úlohu v našem životě ještě má, anebo patří k nám. Tudíž nám bude učitelem a bude nás doprovázet, avšak s tím člověkem přijde jak to dobré tak i to zlé. Můžeme nabýt dojmu, že nejsme sami, že jsme obklopeni a milováni, ale ne vždy je návrat výhra. Je to další příležitost se učit od toho samého, od čeho či od koho jsme se již učili.

Vše má své pro a proti. Život náš překvapuje každým dnem, zázraky se dějí. Přijímejme tedy tak jak to přijde. ♥

Ostatně všichni to moc dobře známe, učíme se podobné leckdy tady na Zemi, akorát v jiné formě pro každého z nás.