Nechci být předmětem sporu, který jsem nevyvolala

Dnešní pojednání bude a je o tom, když Vás někdo tahá do sporu, který se Vás absolutně netýká a chce Vás využít jako nějakou výmluvu, či záchranu, nebo prostě někoho, kdo jen tím že je tak ten nějaký spor vyřeší.

Představte si spor dvou lidí na nějakém určeném místě. Ok, stane se, ti lidé se nepohodnout a mají k tomu důvod. Jeden z nich odejde trucovat a brečet na neurčitě dlouhou dobu. Tak tam k tomu druhému nastoupí třetí, který plně zastoupí toho prvního člověka se vším všudy a s tím druhým si rozumí a umí spolu vycházet. Taková spolupráce funguje a je to v pořádku a v souladu.

Však po čase se může kdykoliv ozvat ten první a on/ona se ozve, dobře, tak se ten člověk ozval a chce se vrátit na své původní místo. Však už byl nahrazen. Začne bulet a začne se vracet k tomu původnímu sporu, který měl/a s tím druhým a začne se na to odvolávat, škemrat a sebe-litovat se. Nu je to každopádně emočně náročné. Ten druhý jde s tím prvním znovu do sporu, avšak chce obhájit toho třetího, však tahá toho třetího do toho původního sporu, který se však toho třetího vůbec netýkal.

Ten třetí je vtažen do něčeho, čemu nerozumí a nechce se stavět ani na jednu stranu. Obě strany chápe, však nedokáže se přiklonit ani na jednu a hlavně nechce být na ničí straně.

A tak se stane to, že toho třetíto do toho sporu budou tahat a odvolávat se na něj, protože ten první a ten druhý nemají kuráž na to si to vyříkat jen spolu, to co se týká těch dvou.

Prostě nemají na to a proto do toho tahají někoho jiného, což je tak trochu zbabělé.

Jelikož ten třetí s tím nemá nic společného a ani se do toho zaplétat nechce. A tak jen přihlíží, anebo spíše se směje z povzdálí, jelikož tomu třetímu je to absolutně jedno, ví moc dobře, že svoje má jisté a že viníkem není a ti dva ať se klidně pozabijí.

Není to vypočítavé spíše dle mého názoru by měl být ušetřen toho, co si mají ti dva vyříkat a vyřešit mezi sebou.

Na co by měl být předmětem něčeho, co nezpůsobil, netýká se ho to a předtím než problém vznikl tak tam nefiguroval mezi těmi dvěma lidmi.

Jsem toho názoru, že ať už je tam lidí kolik chce tak přeci jen není nikde napsáno, že zrovni ti lidé okolo to způsobili a jsou nějaké nástroje jak mít více „zbraní“ či více podporovatelů na svou stranu.

Nemám ráda lidi, kteří buď brečí jak jim stále někdo ubližuje a veškerou svou „bolest“ přisuzují ostatním a zvláště lidem, kteří jim nikdy neublížili.

A taky nemám ráda lidi, kteří si hledají jen další lidi na to, aby je mohli použít jako předmět sporu jen proto aby se utvrdili o tom, že tu pravdu mají a tím pádem tam ty lidi verbují.

Ano, pochopím kdyby se to těch lidí týkalo nebo kdyby na toho člověk měli stejný názor a zkušenost a chtěli vůči němu/ji vystoupit a vyříkat si to, to pak prosím. Avšak nevinného člověka, který přišel až po zahájení toho sporu tam tahat je nesmysl.

Ten první bulící typ ten vidí v tom třetím člověku další možnost na koho svalit vinu za své trápení a proč brečet víc, jelikož si zdánlivě myslí, že ti dva jsou na něj v převaze a o to více se bude litovat a „trápit“. Nebo taky ten veškerý vliv a důvod proč je na něj ten druhý takový svede na toho třetího a úplně na něj hodí kříž viny, ačkoliv ten kříž nosí ten první člověk sám o sobě, jen si ho nechce přiznat.

Druhý člověk ten se chce utvrdit o svojí pravdě právě pomocí toho třetího člověka, chce aby ten člověk mu dal za pravdu a on si tak mohl víc věřit, jelikož si nevěří tolik.

Sice může být naštvaný, nazlobený a cítit se neohroženě, však vnitřně si tolik nevěří. A tak spoléhá právě na toho třetího člověka. Když mu ten třetí člověk oznámí, že se toho účastnit nebude a že s tím nechce mít nic společného, že je mu vlastně do toho nic a nic s tím nemá společného. Tak druhý člověk zkoprní a znejistí, jelikož právě na něj spoléhal a cítí, že na to bude sám a už takový hrdina není.

A třetí člověk? Ten cítí, že chce od toho být co nejdál, nechce proti nikomu brojit, být předmětem sporu, nechce, aby na něj někdo něco svaloval to co nezpůsobil a jen si chce žít šťastně a spokojeně to svoje a dle sebe. Chce stát z povzdálí a počkat až se mezi těmi dvěma uvolní barikády a prostor se pročistí. Vypadá to možná vypočítavě, nebo možná tak, že nechce se přiklonit na žádnou stranu. Však já jsem toho názoru, že udělal to nejlepší co mohl, nechal spor tomu, kdo si ho řeší a ať si ho vyřeší spolu. Nedává energii do cizích záležitostí a řeší si svoje a tak je to dle mého názoru správně. Kdyby to řešil a zapojoval se do toho vyjde jako ten nejhorší a hlavně bude ho to vysilovat a pro nic za nic. Padlo by to na jeho hlavu jen proto, že tam zrovna byl a pro ty dva, kteří si neumějí ani jeden přiznat chybu tak by to na něj aspoň částečně hodili, že na tom údajně má taky podíl. Přitom nemá.

Je čistý jak růžová lilie, která je tak nádherná, když se podaří sehnat.

Všechno to dění okolo, vyčerpávalo by, avšak pouze za předpokladu, že by se do toho člověk angažoval, to se však neděje a tak je můžu nechat se v klidu poprat o ty maličkosti o které jim tak jde jako kdyby šlo o život a můžu se v klidu pobavit jinak. A bavím se o tom s člověkem, který tak jako já ve stejné roli, jen na jiném místě než já a shodneme se, že je lepší to okolí nechat vybouřit a pak přijít do klidu, nebo jít jinam do jiného klidu, aby člověk měl to svoje a klidné. Staré spory mě nelákají a hlavně ty, které se mě netýkají, k čemu mi to je. Budu se dívat dál, zda se to vybouří a budu se v tichosti bavit s člověkem, který to pozoruje stejně tak, jako já, jen ukrytý za rouškou tmy a hvězd. A čekám v tichosti a klidu až to drama skončí, přeji si to.

Ano, jsem v roli třetího člověka. A co Vy si o příběhu myslíte? Co si o tématu myslíte?

Zdroj obrázku: © 2017 LINGVO.INFO. Lingvopedija [online]. [cit. 16.11.2017]. Dostupný na WWW: http://lingvo.info/hr/lingvopedia/czech