Nechtěná laskavost

Asi sis myslel, že to je to co chci, možná sis myslel, že je to tak dobře, možná to tak chce většina lidí, možná to dělá radost jiným lidem, možná si to nemyslel zle, možná to nebylo schválně, ale vědomé to bylo. Co na to říct… není nad to se zeptat, probrat to, komunikovat, pozeptat se, zeptat se na názor, zeptat se jaký člověk je, co má rád a co ne, tomuhle by se vyhnulo.

Věřím, že jsi dobrý člověk a že máš laskavé srdce, ale tohle si nevymyslel dobře. Tvoje laskavost mi způsobila víc trápení, nervů, strachu, obav a řešení navíc. Už v tak nabitém programu, který jsem ráda, že stíhám v lidských možnostech tak jsi mi to akorát zkomplikoval. Tváříš se jakože nic, ale já pláču a křičím. Takhle ne, takhle už nikdy.

Nesoudím tě, ale už to prosím nikdy nedělej, byla jsem nešťastná. V tu chvíli jsem se cítila, jako kdybys mi vzal sílu, jako kdybys mě nerespektoval, jako kdybys mě přemohl, jako kdybych byla poražená a zmocněná. Naštěstí ne na dlouho, uplynul den, dva, druhý den jsem si to vyřešila a srovnala v hlavě a už jsem byla zas v pohodě. Děkuji za to, ale už to prosím nedělej. Ani nevíš, kolik starostí mi to způsobilo, jak moc jsem riskovala, ale jak to tak bývá, risk je zisk a já získala, díky bohu a zachránila jsem se.

Myslím si, že jsi prostě jen neohleduplný a neopatrný a nedivím se, žes na to v minulosti doplatil. Kdybys bral život zodpovědně a k lidem zodpovědně přistupoval nikdy bys nedopadl tak, jak si dopadl. Lidi jsou někteří zlí a ty to víš moc dobře a místo toho, aby ses toho vyvaroval tak dělá tu samou chybu znovu. Jenže já nejsem zlá, ale ta tvoje neopatrnost mi vadí a nezodpovědnost, vadí mi to, křičí to ve mně. Už to prosím nedělej, nikdy.

Nevím proč sis myslel, že je to takhle správně, asi jen tím, že ses prostě nezeptal a nepořešilo se to, proto to dopadlo takhle a doplatilo na to všechno. Asi to tak mělo být, nelituji toho všeho, stalo se, jen je to minulostí a nebude to pokračovat do přítomnosti.

Chtěla jsem jen, abys viděl, že jsem někdo jiný než to s kým ses setkával v životě, třeba to, že to beru jinak, avšak bohužel.

Jsem jiná a mám své hranice a priority a promiň i když jsi fajn, nikdy ti už nedovolím překročit ty moje. I když to myslíš dobře, já o to nestojím, mě to dalo jen trápení a zbytečnou nálož starostí. Ty jsi v klidu a bezstarostný a ještě se mi divíš, co se se mnou děje. Ale všemu tomuhle by se dalo předejít.

Nelituji toho, že to tak bylo, ale prostě ti už nedovolím to udělat znovu. Mám se ráda a nechci znovu ty špatné pocity. Nedělej mi to prosím. Radši mi nedávej dar a nedělej nic, uděláš víc než se přehnaně budeš snažit, abych jakože byla spokojená. Ale já budu spokojená když už nebudeš dělat nic a necháš mě jít. Už se nesnaž a nech mě jít, prosím.

Vypadal jsi jako budoucnost a neodolatelný cíl a rychle jsem z toho vystřízlivěla, nyní to vidím jinak a jen musím konstatovat, že to bylo jen na chvíli.

Kdyby ses zeptal, tak bys věděl, že nemám ráda překvapení a nechtěné dárky. Stačilo víc spolu komunikovat a nejet si jen to svoje.

Jsem toho názoru, že není nad to se lidí zeptat co a jak si představují, co a jak chtějí, jak chtějí žít a proč co a jak mají, není nad to si o tom popovídat, pak se může člověk v nich vyznat a být jim tím, co nejvíce potřebují. Takhle se můžete vyvarovat toho, co nemají rádi a co jim vadí a zároveň jim umět udělat radost, dělat věci, které opravdu mají rádi a nehledě na to, jak to mají ostatní lidi. Protože každý člověk je originál a je výjimečný a to že to ostatní mají nějak neznamená, že zrovna Ty to tak musíš mít taky. Vůbec to nic neznamená. Co já s tím, že to nějak má většina? S většinou přeci nežiji a nepotřebuji se jim zavděčit.

Zajímá mě konkrétní člověk se kterými se bavím, nebo se kterým žiji a u toho mě to zajímá a budu čímkoliv kým bude potřebovat, jen to vědět a znát čím mám být. Je potřeba komunikovat, ujasnit si to a vyvarovat se těchto chyb. Protože díky těmto chybám už si Vás k tělu ten člověku nemusí připustit, uděláte zásadní chybu o které jste nevěděli a u některých lidí to způsobí to, že už Vás nechce a ztratíte je. A i já jsem takhle několik lidí opustila, protože to pro mě byla nepřekonatelná chyba a věc, která mi hodně vzala a tak mě ztratili.

Když se lidi znají a nedělají si nechtěná překvapení, tak pak všechno líp funguje. Můžete se vyhnout těmto fatálním chybám, které někdy stojí celé přátelství a vztah a pak už to nikdy ani slepit nejde. A je to škoda, protože se tomu dalo předejít, pak už si jen můžete sypat popel na hlavu.

Buďte lidi laskaví a dávejte si dary, ale popřemýšlejte nad tím, zda ta laskavost skutečně tomu člověku udělá radost, zda je to to, co by skutečně chtěl, anebo je to jen Vaše domněnka. Není nad to se zeptat člověka obyčejnou otázku „Co by ti v tuto chvíli udělalo nejvíc radost?“

Zdroj obrázku: BURÁŇ, Jiří. KnihyA [online]. [cit. 15.11.2019]. Dostupný na WWW: http://knihya.cz/tag/duchovni/