Někdy je lepší neříkat nic

Vím a chápu, že se lidi předvádějí a potřebují se ukázat v tom nejlepším světle a v mezilidských vztazích je tolik divadel a tolik diváků. To skutečné se odehrává uvnitř v lidech a v jejich srdcích.

Na strašidelné scénáře tu mám lidi, takže já se negací zdržuji, protože je za mě projednávají jiní lidé, dá se říci takové oddělení negativity.

Ať se stane v životě cokoliv, vždy se na to snažím dívat pozitivně a když ne hned, tak to ze sebe dostanu, projdu se, zacvičím, vypovídám to ze sebe a je mi fajn.

Proto ode mě málokdy je slyšet negativní scénář, protože si myslím, že negace nic neřeší. Nedá mi řešení, nedá mi naději, nedá mi pokračování toho, co a jak dál. A jelikož vím, že do života patří i to špatné, které někdy přijde, tak si nemažu med kolem pusy tím, že špatné věci mě obcházejí, nebo blízké lidi obcházejí. Všichni jsme v tomto ohledu zranitelní, takže když to přijde, tak to přijde, je to život. Je lepší to přijmout, než proti tomu bojovat a dělat, že to tak není, když je.

Já se ráda vždy vypovídám z čehokoliv, řeknu, jak se věci mají. Jen někteří lidé by se opravdu neměli vyjadřovat a budu se odvolávat na to, že když nevíš jak člověku pomoc, tak mu nepomáhej, ale aspoň mu neubližuj. Tak bych to chtěla i já, když už člověk neumí podpořit, být pozitivní, vidět nadšení do něčeho nového, tak ať aspoň mě nebere to poslední co mám a to víru.

Není hezké se zmínit, když se o někoho obávám a držím mu veškeré palce, tak vážně není dobré „zamachrovat“ tím že on ví co je to smrt. Ne, vážně tohle už neříkej, nebyla to dobrá rada a ani podpora. Snesu hodně, nežádám po Tobě vůbec nic, ale jen mi prosím ještě nenakládej víc než mám.

Podívej starám se o tebe, zajímám, chovám se tak, jak si přeješ, máš všechno o co si už mě žádal a co sis vybrečel svým labilním chováním, tak mi neubližuj a neber mi to poslední co mám, neber mi víru a nesnaž se tvářit, že ty jsi jakože ten zkušený, co ví co povídá. Nevíš totiž vůbec nic z toho co povídáš, mluvíš naprosto nepatřičně a kdybych byla jiný temperament tak ti vlepím facku, ať se naučíš chovat, nebo ať neříkáš radši nic. Protože tahle slova fakt bolí, kor když nemusí být pravdivá.

Fakt někteří lidé, by se už měli vážně zklidnit, zchladit hormon a radši mlčet, protože to co vyplodí je mazec. Buď je to totální hloupost, anebo to akorát ubližuje.

A ano sice mě to hned nedojde, ale jak se pak zamyslím později, tak tohle fakt nebyl dobrý tah a prostě jen a jen jednoduše si to neměl říkat a měl si držet jazyk za zuby.

Chováš se jak nevyrovnaný blázen, máš svoje chvilky na které jsem si už zvykla, avšak už nemel takové hlouposti a radši to jen vyslechni, mysli si klidně o hýždích, avšak už neříkej takové nepatřičné věci.

Sám máš problémy sám se sebou, jsi labilní. V jeden den jsi hodňoučký a v pohodě chlap. Večer, anebo druhý den už si nepatřičný a nevíš co povídáš. Třetí den se lituješ. Čtvrtý den už nevěříš ani mě a myslíš si, že je celý svět proti tobě. Pátý den se chválíš, jak si se změnil a jak tě všichni chválí.

Mně je upřímně jedno jestli si se změnil, ale podle mě to nemáš moc v životě zorganizované a stabilní a jen na sebe chceš poutat pozornost a když se ti jednou jednu čtvrt hodinku člověk nevěnuje, tak vypustíš z pusy takové blbosti. Jak dítě.

Příště se fakt nesvěřuji, vyřeším si to po svém a prožiju si to po svém. Protože tohle fakt nemám zapotřebí, aby mě to ještě víc sundavalo dolů.

V tu chvíli jsem měla takovou chuť tě profackovat a říct, že se chováš jak ehm ehm, ale neudělala jsem to. Protože bych si nic nepomohla, začal bys akorát brečet, že ti zas někdo ubližuje a jak to máš v životě těžké. Tak jsem to radši sehrála do pohody a do ničeho, aby byl klid. Svoje myšlenky si ohledně toho srovnávám až nyní, mám na to klid.

A fakt do třetice všeho dobrého, někteří lidé by fakt měli držet radši pusu než něco řeknou. Aneb, co jsem si říkávala na základní škole já tehdy „když nevíš co bys hezkého řekl, neříkej raději nic.“

Ano, tehdy to fakt zabíralo, vážila jsem slova a některým lidem to zcela vážně doporučuji se tím řídit.

Zdroj obrázku: CSP_FOCALPOINT. Fotosearch [online]. [cit. 13.11.2020]. Dostupný na WWW: https://www.fotosearch.cz/CSP843/k17494324/