Není dobré lpět na ničem

Až příliš jsem lpěla, až příliš jsem se snažila a trvala na něčem, co nemohlo vydržet. Ono celkově na něčem lpět je špatné, stává se, že o to pak člověk přijde.

Samozřejmě i to, čeho si člověk neváží tak o to také přijde. Je to tak. Ale i když lpíš na něčem moc, nebo na někom, tak o to přijdeš. Život tě učí, že není dobré na ničem lpět. Učí tě vděčnosti, mít rád a oblíbit si, pokoře, avšak bez trvání si na něčem, nebo idealizovat si něco, či někoho. Když lpíš a idealizuješ, vždy se to zboří.

A ano já lpěla a čas od času si takhle nalítnu, že něčem, či někom lpím a trvám. A to je chyba, pak o toho člověka přijdu, nebo o tu věc a je to tak. Najednou se ti to vše rozplyne v to, co si celou dobu hodně fandil a věřil. Na jednu stranu se rozplyne a ubyde i ten stres, nátlak a to drsný, čím ses zatěžoval a čím sis na sebe nakládal starosti. Ale i si řekneš, že vlastně to tak asi mělo být, asi to mělo skončit a člověk to hold nemohl udržet.

A tak o svou chloubu a na to, co jsem byla hrdá, že zlepšuji, pokročuji a co tak prosperuje v mých očích, tak stejně je odsouzeno k zániku. Prostě už bylo moc pozdě a ani kdybych za to dýchala a nespala vůbec, žádný odpočinek a nic, stejně by to nepomohlo. Mělo to tak být a můj přístup k tomu nepomohl, akorát jsem na sebe byla přísná a dřela. Kdybych to brala víc v pohodě a byla uvolněná, polepšila bych si, asi by to stejně skončilo což o to, avšak bych byla víc v klidu, pohodě a víc si vše užívala. Užívala si ty dni a nemusela se stresovat tím, že musím máknout jinak bude vše ztraceno. Najednou se ocitám jakože v tom „ztracenu“ a je to na jednu stranu osvobozující. Je to blbé říct, ale cítím úlevu, jako kdyby ze mě spadla skála. A takhle se mnohem líp cítím, i když mám nejisté téměř všechno, tak se cítím líp než předtím, když jsem jakože měla jisté nebo částečně měla jisté. Nevím, je to prostě osvobozující a myslím si, že člověk by se měl nad sebou a svými prioritami čas od času zamyslet, jestli je to fakt tak nepostradatelné, jestli tím, že něco člověk ztratí zda to není výhra, nebo jestli to fakt je třeba pro dobro věci a získáte něco mnohem hezčího co si víc zasloužíte. Dívám se na to již jinak a vidím, že se to tak mělo stát, mě to mělo naučit, abych zvolnila a uklidnila se po všech stránkách jak fyzické tak psychické stránce. A když je nejistota, je to na jednu stranu blbý, ale na druhou stranu se může fakt stát i cokoliv hezkého a pohnout se ledy k něčemu krásnému. Je třeba to brát z té lepší stránky. Užít si posledních dnů, které jsem v to pozdně letním duchu a těšit se na to, co přijde, kde se mi otevírají nové dveře, protože vím, že se někde dveře otevírají, cítím to a těším se na to, co mě čeká. Změna je život a vím už teď, že to budu brát víc v klidu. Už jsem si tenhle nátlak a obavu z budoucnosti prožila i ty nejisté kecy a umělý nátlak vyvinutý za účelem zvýšení pracovnosti, mám to za sebou, už se stalo. Určitě se víc daří člověku, který je v pohodě a tu práci si užívá a dělá ji s láskou, než někdo kdo to sice s láskou dělá, ale bojí se je vystresovaný a nahání úspěch za úspěchem. Stojí za to být šťastnější. Život je jedna velká cesta a nic není jisté, vše se může obrátit ze dne na den, někdo se blbě zatváří nebo velmi mile zatváří a vše je jinak. A když něco dobrého vydrží tak si toho važte, že je to tak krásně spolehlivé a funguje to. Já už se nemohu dočkat a přeji si, abych taky takový stálý a spolehlivý klid a spolehlivost znovu zažila.

ALEERA. Allera.eu [online]. [cit. 28.1.2022]. Dostupný na WWW: http://aleera.eu/clanek-dovolte-vecem-at-se-proste-stanou

O Sára Lhotáková

Jsem zrzavá slečinka trochu spisovatelka a trochu víc hudebnice, píšu a tvořím o čem chci.

1 komentar v Není dobré lpět na ničem

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *