O ješitnosti

Říká se, že všichni muži jsou ješitní. Říká se, říká se, upřímně jsem toho názoru, že v každém muži tak trochu ta ješitnost je, ať už ve větší, či minimální míře, ale ano je.

Ostatně ono i leckteré ženské jsou ješitné, tudíž to nebudu selektovat jen na muže, ale obecně na lidi, jak muži tak ženy.

Ješitnost, taková ta tmavě modře-fialová vlastnost, která Vám nedá sebevědomí na to abyste se otevírali lidem a která nedovolí abyste si přiznali chybu, anebo abyste ukázali svou slabost a zranitelnost a to že někdy něco závisí na tom druhém.

Vlastnost, která Vám zvyšuje ego a která Vás nutí být stále nad věcí a nad vším mít kontrolu. A zároveň Vám dodává myšlenky a ujištění o tom, že zrovna Vy jste ten nej, nejlepší, nejkrásnější a nejúžasnější na světě.

Však je to jen hra ega a tyto myšlenky se rozplývají jak obláčky páry, když se opravdu zamilujete, ale opravdu zamilujete. Tam jde veškerá ješitnost stranou, či je na velkém ústupu.

Jinak ješitnost se odvíjí od toho, jak moc člověk krmí své ego a jak moc hledí na sebe. Kdo je egoista tak tam máte jasno, tam bude i vysoká míra ješitnosti a mít konflikt s člověkem ješitným je peklo, jelikož Vám bude dělat naschvály, podkopne Vám nohy a nebude jednat fér, jelikož se z toho vždy bude chtít dostat jako ten nejlepší. Takže tady jde slušnost stranou.

Když s takovým člověkem běžně jednáte, tak se to dá komunikovat, normálně se dá i přátelit, všechno jde v pohodě, když si na to zvyknete a že prostě mu odkývete sem tam i sebevětší blbost, kteoru údajně „perfektně a nejlépe zvládl“.

Co se týče jeho neúspěchů v životě tak vždy za to může někdo jiný, či okolí, ale nikdy si ten člověk nepřizná to, že by na tom měl svůj podíl, vždy to prostě „někdo podělal, pokazil, někdo za to může“.

To, že se nesnaží něco vytvářet vysvětluje tak, že „nemá na to čas, jelikož má jinde priority, anebo že přípravy toho tvoření jsou tak náročné a složité, že prostě to zabírá spousty času“.

Ve vztazích za všechny hádky a konflikty může ta drahá polovička. Když ho/ji ta drahá polovička nakonec opustí, tak „je to ta největší píp a píp a že stejně už on/ona uvažoval o rozchodu, anebo že se nakonec s ním/ní rozešel ten ješita“.

Když na něj někdo ušije finanční podvod tak samozřejmě, že „ten/ta osoba, firma, podnik je největší sviňárna a že je to banda podvodníků, atd.“ Ale už neuslyšíte něco ve stylu „já hlupák, se nechal napálit od těch podvodníků.“

Když se s takovým člověkem po delší domlouváte na schůzce tak uslyšíte něco ve stylu „udělej si čas tehdy a tehdy, jindy čas nemám“ – a to že vy nemáte čas, to už nebere v potaz. A když už to bere v potaz, tak se hned vyptává „a proč nemáš čas tehdy, co pak děláš, kam jedeš a jak tam jedeš?“

A když odmítnete, že opravdu čas prostě nemáte, jelikož si čas netisknete tak odvěta typu „no já to prostě dřív časově nedávám, nechápu co po tom děláš, že si neuděláš čas.“

Když se do krve pohádáte se svým partnerem „ješitou“ tak obvykle musíte přilézt první se usmířit. Protože nikdy sám za Vámi nepřijde. Buď bude doma bulet, ale před Vašima očima Vám to nepřizná. Vám řekne něco ve stylu, že si užíval s přáteli někde venku a podobné kecy. Musíte tedy Vy se první přijít usmířit, přijet, přijít pěšky musíte Vy, jelikož ten člověk se nikdy po hádce nechodí usmířit, trucuje, dělá uraženého a nikdy nepřizná, že ho to mrzí.

Když jdete někam Vy ven, tak samozřejmě hromada keců ve stylu „hm ty si jdeš jako ven, jo? Co tam jako budeš dělat?“

Když není po jeho/jejím tak Vám vždy Váš návrh jak to udělat tak smete ze stolu, že to je příliš jednoduché, primitivní, špatné, nespolehlivé, nezodpovědné a prostě všeobecně špatné řešení, že se to vždy musí udělat po jeho/jejím.

Včetně toho, kam se půjde a co se bude dělat tak vždy od toho ješitného člověka se to odvíjí, prostě jinak ofrňuje se nad tím, že chcete něco, aby taky bylo podle Vás.

Ano, je toto chování extrémní, ale extrémně ješitní lidé to dělají.

Jednoduché principy – když Vás mají rádi neřeknou Vám to, když je něco mrzí co se odehrálo – neřeknou to, když jsou na dně – nepřiznají to. Ale cokoliv se jedná o to, co se jim povedlo – tak Vám to budou cpát ve dne v noci, cokoliv udělali správně tak to budou každému vyprávět na potkání, cokoliv s čím se můžou pochlubit tak se budou chlubit, cpát to lidem na potkání a cpát to na sociální sítě.

A když někoho nenávidí tak ve většině případů je to z toho důvodu, že tomu člověku něco závidějí, či na toho člověka prostě nemají.

Když se s někým nesnáší, obvykle nepřiznají tomu člověku, že ho nenávidí, ale budou to všude vypisovat každému, toho člověka pomlouvat, ponižovat, ale do očí mu to nepřiznají.

Mají za to, že jen oni jsou ti, kteří jsou tak neodolatelní, že kamkoliv přijdou tak jen na ně spočine oko, pozornost a vše. A že jen oni si můžou užívat života a že jen oni nejvíce a nejtvrději pracují a také že vydělávají nejvíce peněz.

Ješitnost je tak trochu pozůstatek z pravěku, kdy kdokoliv ješitný byl sokem a tak se muži naučili jakéhokoliv soka shazovat a sami sebe vyzdvihovat. Z tohoto to pramení a tak trochu stále pozůstává do současnosti. Však musí se nechat to, že je již dnes i hodně mužů, kteří tu svou ješitnost tolik neprojevují, anebo prostě na ní nestaví, dokážou normálně jednat a i se ženou. Prostě líbí se mi na tom to, že jsou i muži, kteří tu ješitnost dobře sice v sobě mají, ale není to jejich nejpřednější vlastnost a neprojevují ji každý den.

Samozřejmě najdete v životě jako jeden extrém tak i druhý extrém, ale prostě tak to je a i si myslím, že lidi se začínají zamýšlet nad tím, že ta ješitnost opravdu není z nejlepších vlastností a že leckdy dokáže víc uškodit a víc zničit než zachránit.

Viz třeba hodně vztahů skončilo tím, že jeden byl tak ješitný, že prostě nedokázal přijít a říct „omlouvám se, udělal jsem chybu.“ Ano, bohužel je to tak.

A co Vy, jste ješitní? Dáváte ješitnost hodně najevo? Anebo naopak je to v pozadí tato vlastnost?

Zdroj obrázku: JAYFISH. depositphotos.com [online]. [cit. 2.6.2017]. Dostupný na WWW: https://cz.depositphotos.com/102981674/stock-photo-business-man-punch-to-the.html