Podezřívání

Je skvělé mít bohatý život a ještě skvělejší ten bohatý život žít. Žít si nádherně a šťastně ve sladké hojnosti, kde všude máte dostatek a zaručeno toho, že Vaše potřeby jsou a budou naplněny.

Ano, je to doslova boží. Každý den ráno vstanete a víte, že prostě bude všeho dostatek ve Vašem životě a i lidí bude dostatek a Vy si to budete moci jen užívat a kochat se přítomného okamžiku a kochat se přítomnými lidmi ve Vašem životě.

Ano, je to boží.

Však co, když právě ti nejbližší Váš život plný hojnosti podezřívají? A hledají za ním něco, co by jim tu Vaši spokojenost vysvětlilo? Hledají za tím Bůh ví jakého „nabíječe – milence“, novou lásku, skrytý pracovní úspěch, výhru finanční, náhlé účinné zhubnutí a další věci.

Nespokojí se prostě jen s tím, že jste spokojeni s tím, co máte v životě, nic netající se, prostě vždy si myslí a asi i budou myslet, že za tím máte nějaké to skryté kouzlo.

Přitom vlastně ono tam nic tajného fakt není. Avšak to těm lidem nevysvětlíte a stále a nadále do Vás budou vendlovat, sledovat Vás, každé slovo hltat a snažit si Vás podmanit, aby z Vás vymámili něco, co vlastně ani nemůžou vymámit, když to není. Když není nic, co by našli tak také ani nic nenajdou.

Jste jako čistá nahá mrtvola na které není ani škrábaneček a teď patologům vrtá hlavou, proč jste vlastně umřela?

To mi připomíná jeden skvělý film Tajemstvím smrti slečny neznámé. Je to sice horor, ale mě se moc líbil, bylo to na takové myšlence založeno. Avšak s tím, že nikdy jí nedokázali, že to co se tam kolem toho všeho dění dělo tak skutečně dělala ona, jelikož ona byla jen mrtvá a čistá, naprosto.

Horor doporučuji, je fakt zajímavý, mě osobně chytl hodně. Částmi je to morbidní, prostě berte v potaz to, že tam bude probíhat po čas celého filmu pitva.

Však zpět k tématu. Někdy lidé prostě nedokážou pochopit to, že dokážete být super, šťastní, spokojení a že nic víc v tu chvíli nechcete, než jen to co máte. Asi nedokážou pobrat to, že Vámi nemusí nonstop zmítat se v tom ustavičným chtěním a toužení po něčem, co třeba ani není dosažitelné a také v té věčné marnivosti a touze mít víc. To je asi ono, proč podezřívavě na Vás hledají něco, co Vás asi tajně dopuje šťastnými pocity a šťastnou náladou a úsměvem na rtech. Nebo to, že určitě máte někoho na tajnačku, kdo Vás obšťastňuje, anebo že máte určitě práci na černo, která Vás tak výborně živí a Vy se díky tomu můžete usmívat, jelikož si všechny ty nádherně věci a zážitky můžete kupovat, jelikož na to máte. Anebo to, že určitě užíváte nějaký zakázaný doplněk stravy na hubnutí díky kterému jste takhle zhubli tak, jak jste. A to víte, hned to začnou na Vás zkoumat a podezřívavě hledat „důkazy“ jelikož bez těch se nepohnou dál.

Jelikož by to tak moc chtěli taky, avšak cítí, že to nemohou mít, jelikož to máte Vy. Zmítají se tak čím dál více ve své závisti, podezřívavosti, žárlivosti a pocity chtít něco, co nemohou získat, chtějí Vám to sebrat, ukrást, převzít, anebo aspoň pošpinit, abyste to neměli Vy. Jelikož to je přeci typicky česká povaha, ne? Když to nemůžete mít tak to přeci aspoň tomu druhému natolik zhnusit, aby to neměl, ani on.

Nejhorší na tom je to, že i třeba Váš blízký člověk Vás takhle začne podezřívat a to z toho, že určitě také máte tajné zásoby svého „štěstí“. A proč vlastně jste takhle s nadhledem, respektem a tolerancí a všechno berete a nestěžujete si?

A teď taky začne hledat důkazy, křičí na Vás, snaží se přijít na to co, snaží se Vás rozčílit, naštvat, či aspoň ve Vás probudit trochu té negace, která by ho utvrdila, že jste údajně „ti stejní, které znal“. Jenže ono se nic nepovede, když je člověk šťastný a spokojený tak nemá takový důvod se pouštět do pře a někdy prostě ani člověk nemá na to náladu se o ničem dohadovat, rozčilovat a být negativní. Aspoň já takovou náladu čas od času mám. Někdy se mi prostě nechce se naštvávat, rozčilovat, být negativní, nebo být podrážděná, tak prostě nejsem a jsem v takovém svém bílo-růžovém štítu, kde se cítím příjemně a když na mě jakýkoliv takový atak útočí tak si ten svůj štít vizualizuji a jsem v pohodě, protože to nepustím do sebe a tím pádem se nerozčílím.

A teď když na Vás ten člověk nemůže a nic to s Vámi nepohne tak ho to snad naštve ještě víc a vyčte Vám nespočet věcí, které údajně jsou na Vás „podezřelé“ a že Vy jste se kompletně změnili a že už to nejste Vy. Že Vás někdo změnil a že jste určitě pod něčím jiným vlivem a že se stýkáte s jinými lidmi a že je to prostě celé špatně a tahle Vaše proměna stojí za prd.

Žádný důkaz samozřejmě a když tak má takový pocit a dojem a tak. V pořádku, dojem a pocit může mít, to beru.

Však jak já mohu ze své pozice dokázat to, že na mě skutečně nic nového, nic převratného a nic tajuplného není? Jak mám dokázat to, že jsem to stále já, tak jak mě ten člověk zná a nic se se mnou nestalo, jen prostě nemám náladu být negativní a nemám náladu stále se za něčím hnát a tak jsem se rozhodla, že prostě jen budu a jsem. Jen jsem a budu v přítomném okamžiku, prožívat to a žít s tím, co mám a užívat si toho pocitu, že zrovna teď fakt nic víc nepotřebuji ke své spokojenosti.

Je to fajn pocit, takový uklidňující.

Spíše si tak někdy připadám, že mám asi obličej na to, který už je podezřelý sám o sobě a lidi asi nevěří? Mě? Mému životu, nebo mým činům? Nevím, netuším.

Kolem sebe cítím spoustu nedůvěry, podezřívání a toho, že někdy lidi až skenují pohledem a hledají na Vás něco, co Vám ten Váš úžasný život zaručuje – jejich očima.

Přitom i kdyby mě zajali, spoutali, svlékli do naha a rozpitvali tak vážně na mě nic nenajdou, jen najdou možná tak zklamání ve svých očekáváních a možná po tom, co by mě rozpitvali by vážně uznali to, že skutečně mě nic vzadu nedopuje, ani skrytě a že vlastně se to ani nedá ukrást, jelikož není co.

Nevím bohužel jak se bránit podezřívavým atakům výslechům typu – jak to dělám a že určitě za tím někdo jiný je a něco jiného je a že ať nekecám a nelžu. Nevím, jak se tomu mám bránit, nemám jak to dokázat, že tomu tak není. Stejně tak oni nemají důkaz na to, že to tak skutečně je. Je to slovo proti slovu a záleží jen na každém komu, nebo čemu bude věřit.

Řeknu svou verzi, Vy řeknete svou, to co uznáte za vhodné bude Vaše pravda, která Vám vše vysvětlí.

Tak to prostě je.

A co Vy? Podezříváte šťastné lidi z toho, že se nelegálně či nemorálně cítí šťastně? Anebo takové věci vůbec neřešíte a jde to mimo Vás?

 

Zdroj obrázku: BAKEERO. filmfanatic.cz [online]. [cit. 27.10.2017]. Dostupný na WWW: http://www.filmfanatic.cz/recenze/2017/01/recenze-the-autopsy-of-jane-doe-jedne-noci-na-pitevne/

O Sára Lhotáková

Jsem nezávislá autorka projevující svobodné názory bez cenzury.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.