Požehnání

Když si zpětně promítnete svůj dosavadní život, tak jak jsme žili a to co jsme prožívali. Tím čím jsme si prošli, radovali se, smutnili, nervovali se, rozčilovali, trpěli. Když to tak vezmeme zpětně, tak je náš život jako takové kino, které stále běží dál. Je to premiéra, která nebude mít reprízu.

Zkonkretizuji to tak, že jistou dobu prožíváte určitý vztah s určitým člověkem a žijete, avšak když zjistíte, že to není to nejlepší co můžete prožívat. Otevřou se Vám nové obzory.

Poznáte třeba někoho nového, či dostanete nový úhel pohledu a zjistíte, že ten nový člověk je pro Vás skoro jak svatý anděl, který vám přišel požehnat za to odtrpěné období života.

Jako kdyby se Vám otevřelo něco nového, něco tak sladkého, že se i bojíte si to vychutnávat a užívat.

Je to pro Vás jakoby dárek za vše, co proběhlo. A vy si jen říkáte – Teď nastala moje chvíle štěstí. ♥

Každému přeji tento pocit zažít, je naprosto nádherný, božský a povznášející se.

Osobně jsem si to prožila, proto o tom i píši a sděluji Vám to. A ono i v tu chvíli, kdy prožíváte něco nového a vzpomenete na to staré tak se ptáte sami sebe, na co jste tak dlouho čekali a proč jste to tak dlouho drželi?

Tento pocit a tato situace musela přijít, aby Vás odměnila, požehnala Vám a posunula Vás jinam, dál životem 🙂 ♥.