Proč se ti, které milujeme od nás paradoxně vzdalují?

Existující, přetrvávají paradox života, vztahů veškeré dnešní doby? Anebo je to trest za naše chyby?

Anebo, je to další lekce života se kterou se máme poprat a tím se prověří naše city, zda skutečně milujeme?

Z jakého důvodu to tak v životě chodí, že když máme někoho skutečně rádi a konečně někdo pro nás něco tak nádherného a hodnotného znamená, proč jako kdyby to vycítil tak se nám začne vzdalovat?

A nás to začne stavět do role, kdy se ženeme za každou chvílí strávenou s tím člověkem, za každým písmenkem, které napíše a za každou větou, kterou vyřkne? Dělá to z nás hladové vlky, kteří se ženou za potravou jménem láska a tím víc jak chceme, tak tím víc paradoxně se nám ten člověk vzdaluje a utíká před námi?

Jsou lidé děsiví, když se zamilují?

whatsapp-date-afspreken

Když to už začíná s naším životem vypadat krásně a my to i tak prožíváme, tak proč nám ta milovaná osoba tak utíká? Proč utíká v tu dobu, kdy ji vlastně paradoxně nejvíce chceme.

Sice je to naše sobecká touha být a možná i vlastnit milovanou osobu a vlastně prožívat ten šťastný pocit znovu a znovu. Je asi na tom nějaká ta sobeckost, kterou nelze popřít.

Když milujeme děláme bláznivé činy, chceme být s milovanou osobou, chceme co nejvíce s ní trávit čas, chceme co nejvíce, chceme se toho člověka nabažit, ale nelze se toho člověka nabažit natrvalo, alespoň ne ze začátku zamilovanosti.

Jenže jak kdy se nám toto oplácí.

Obvykle čím více milujeme někoho, tím víc za to odneseme slz a trápení. Pro druhého bychom udělali první poslední, věnujeme čas, nakoupíme dárky, uděláme laskavosti, uspokojení, činy, které si přeje a pečujeme o ten vztah, ale někdy se tomu milovanému nezavděčíme nikdy a to tím, že se nám i přes tu snahu vzdaluje. A čím víc se bojíme, že ho ztratíme tak tím víc ho ztrácíme a tím víc jsme ve stresu. Ale je tomu tak.

Čím blíže k milované osobě chceme přijít tím je ta osoba dál a my se stále ženeme do té doby dokud můžeme a dokud nás to nevyčerpá. Leckdy až za hranicí zdravého rozumu a úsudku.

Může to zavánět fanatismem, ale o tom už jsem psala dříve O fanaticích a chození přes mrtvoly.

Čím je to způsobené, že když už se tak skutečně člověk zamiluje a ten druhý to nedokáže ocenit a přijmout to? A my jsme tak nucení buď za ním stále dolézat, anebo hledat dál, ale hledat obvykle neúspěšně, protože nikoho jiného nechceme v tu chvíli?

Je to tím, že když se takto zamilujeme tak zapomeneme sami na sebe. Sami sebe odevzdáme tomu druhému, své srdce mu odevzdáme a vlastně vše, co v tu chvíli máme. A když to vše odevzdáme tak ten druhý si s námi může dělat co chce a když ví, že jsme mu plně citově oddáni tak ho to začne nudit a neváží si toho. Je to pro něj fajn, že má člověk, který je jako pejsek, je mu oddán, vše mu splní, vše udělá, vše mu podřídí a přizpůsobí se. Ale pro hodně lidí není z dlouhodobého hlediska atraktivní to, co je hned dostupné, zadarmo, bez řečí, bez konfliktů dostupné, kdykoliv kdy ten člověk chce. To většinu lidí omrzí a tak hledají jiné naplnění v životě a proto se od toho zamilovaného člověka odvracejí. A proto to ty milující lidi tak bolí, protože tomu člověku odevzdali sami sebe a tím, že se ten člověk vytrácí ze života tak ztrácí jejich život smysl. A v tuto chvíli hodně lidí zažívá emoční šok a emoční propad. Jelikož neví co dál, co se životem. Obvykle jsou na dně z rozchodu, či odloučení, bez sebevědomí a totálně vyčerpaní. Tady nastává ta lekce, kterou nám ten člověk dal.

Lekce spočívá v tom, abychom se naučili mít rádi a uměli si i ve vztahu vytvořit to, abychom byli sami sebou a sami za sebe a neodevzdali se hned. Aneb proč je třeba chránit své srdce

Jedině tak, když máme rádi sami sebe a umíme být sami sebou i ve vztahu s někým tak může ten vztah rovnocenně fungovat a budeme i pro toho druhého zajímavějším, protože budeme mít svůj život a budeme i atraktivnější, protože nás nebude mít vždy při ruce a jisté. A lidi spíše baví to, co musí dobývat o co se musí snažit, jinak to ztratí.

Proto pokud jste prošli touto lekcí, tak se dejte do sebe a naučte se mít rádi.

Může se také stát, že jakmile se začnete mít rádi tak i ta vaše milovaná osoba se do vás ještě víc zamiluje a bude vás o to víc chtít.

Z mé osobní zkušenosti v momentě, kdy jsem začala být víc sama sebou, tak se ten člověk skutečně vrátil do mého života a byl ten vztah mnohem lepší a láskyplnější, než byl v minulosti. Byl to takový zázrak se kterým jsem nepočítala.

 

Zdroj obrázku: © COPYRIGHT WHATSAPP. WhatsApp [online]. [cit. 4.12.2015]. Dostupný na WWW: http://www.whatsapp-downloaden.info/whatsapp-dating/

O Sára Lhotáková

Jsem nezávislá autorka projevující svobodné názory bez cenzury.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *