Slabiny

Každý z nás má nějakou tu slabinu. Na kterou obvykle doplatí, která ho svým způsobem může omezovat, může mi ztěžovat život.

To má asi každý. Budu se však bavit o tom, kdy vaši slabinu na Vás někdo odhalí a umí ji „dobře“ použít proti Vám. A tudíž Vás tak může držet v „šachu“.

Slabina jako taková není žádné mínus, je to však vaše součást, tvoří to Vás. Tací jací jste, se vším všudy. 

co_je_to_zavislost

Každý nějakou má. Nevěřím, že existuje člověk bez slabin. Své slabiny není tak úplně bezpečné každému říkat a dávat najevo – už jsem na to nesčetněkrát doplatila :).

Naše slabiny považuji za bezpečné sdělit pouze tomu, komu věříme a ten kdo nás za to neodsoudí a nebude toho zneužívat ve svůj prospěch.

Nejhorší a zamrzení hodné je to, když někomu komu věříte povíte o tom jací jste se vším všudy. A jeho či její skutky vedou pak k tomu, že s vámi začne trochu manipulovat, či Vás držet „zkrátka“ tím, že zneužívá vašich slabin.

Protože ví, že Vy to třeba nezvládnete, nebo, že se bez toho neobejdete tak chtě/nechtě se chováte tak jak si ten člověk přeje. Z takové situace se pak těžko odchází, jelikož svou slabinu těžko popřete a když ano, tak to pak nejste Vy se vším všudy a bude se Vám to kompenzovat jinak v životě. A když ji nepopřete, tak jste bohužel nuceni se chovat dle toho co na vás má větší vliv.

Není to sice hezké, takhle někoho „držet“ a zneužívat jeho slabin a zacházet s ním tak trochu jak s hadrem a ne jako s člověkem a nevážit si ho. Je to neuctivé. Ale nikoho za to neodsuzuji.

Vím o čem mluvím. Leckdy se i za sebe stydím, jak snadno ovlivnitelná a zranitelná jsem. Ten pocit bezmoci, ten pocit, kdy vnitřně křičíte sami v sobě proč je to tak jak to je. Byly časy, kdy jsem si přála být někým jiným a bez slabin. Ale pak když jsem se o to snažila, zjistila jsem, že to bych opravdu nebyla já, že by v tomto těle byl někdo jiný. A to nechci, nechci popřít sama sebe, i kdybych tím pádem měla být šťastnější.

Tudíž řešení, jak z této situace vyjít ven pro mě nejvhodnější bylo to, vyměnit ty lidi, kteří toho zneužívají za lidi, kteří Vás přijmou tací jací jste. Neukazovat své slabiny hned, ale časem, až se získá důvěra. Vybírat si lidi, které si pustíte k tělu a když vyberete zle a víte to, tak se nebát ty lidi ve svém životě vyměnit. Najdou se, možná časem, ale najdou se lidí, kteří Vás ocení takového jaký jste a budou si Vás vážit a nebudou to štvát proti Vám samotným.

Jde jen o to najít a pak sdílet. Případně se nebát změn a nelpět na ničem a nikom. Nechat volný průchod, zachovat otevřený přístup lidem a životu celkově. Proplouvat a nedržet se ničeho.

A hlavně se nebát, mít se rád/a takový jaký člověk je se vším všudy a vážit si sám/sama sebe. ♥

 

Zdroj obrázku: PLOCOVÁ, Monika. Dům Moniky Plocové [online]. [cit. 11.6.2015]. Dostupný na WWW: http://www.monikaplocova.cz/co-je-to-zavislost

O Sára Lhotáková

Jsem zrzavá slečinka trochu spisovatelka a trochu víc hudebnice, píšu a tvořím o čem chci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *