Strčte si ty nechtěné rady za klobouk

Prý jsem chudák, ale nevnímám to tak. Prý se mám špatně, ale já to tak nevnímám. Prý nemůžu dělat, to co mám dělat. Avšak já odpočívám. Prý nemám jít tam, kam chci, protože je to špatné. Co člověk to názor.

Jsem ve fázi, že vás nechávám vykecat, říkejte si názory, vyslechnu si je. Avšak nic mě neodradí od svého přesvědčení. Chabé argumenty typu jedna „paní povídala“, nedostačující důkazy od známého, který „někde četl a dozvěděl se“. Nedostatečná informovanost typu, „četl jsem někde, že to způsobuje no něco špatného a tohle a tamto víš, neměli bychom to užívat“.

Říkejte si co chcete, můj názor je takový jaký je. Háže mě to opět do dřívějších let, kdy jsem si připadala jako černá ovce, přitom celým svým přesvědčením a tělem cítím, že je to tak správné.

Kdo mi má co radit, co je a co pro mě není dobré. Byla bych nejraději když by přestali. Nestojím o to. Jsem dospělá a vím co je pro mě dobré a co ne. Chabé argumenty, nepodložené, to že někdo někde slyšel nebo četl, je pro mě slabota na to, abych změnila názor. Najednou jsou všichni tady strašně chytří a každý druhý spolkl encyklopedii světa. Ne, nemám tohle ráda. A jestli jsem se někdy provinila tím, že se mi to takhle vrací, tak se opravdu omlouvám, všem, kterým jsem nějakou radou poškodila život. Uznám a padnu na kolena.

Nikomu nic necpu, ať si každý poradí sám, bez tak jsou tu všichni nejvíc informovaní a všichni víc všechno nejlíp. Všude se akorát šíří drby, polopravdy a samé hlouposti, jen aby se lidi vyplašili.

Jsem jediná ze svého okolí, kdo má takové přesvědčení a nevadí mi to, hold co se dá dělat. Nepochybuji, jsem si svým přesvědčením jistá.

A vážně mi vadí, když ke mně chodí lidé, kteří nemají v pořádku svůj vlastní život a své vlastní zdraví a budou mi tvrdit moudra, co mám a nemám dělat. Takové bych nejraději poslala oknem, hezky aby mlaskli zadkem o beton.

Lidi, kteří nejsou při smyslech, neznají mě do hloubky, neznají mé zdraví, neznají mé uvažování a mé osobní názory do hloubky, neznají můj životní styl mně budou radit, co mám a nemám dělat se svým zdravím. No ty blázne, vážně mi to leze na nervy, ať jdou do háje a nejdříve si spraví vlastní zdraví a vnímají realitu. Ať vystřízliví do čista a až pak se zamyslí nad tím, co řekli.

Nejsem ničí loutka, aby mi říkal pokyny.

A co s tím jako kdo zmůže, když si to stejně udělám po svém? Jsou se mnou 24 hodin denně? Bydlí se mnou? Spí se mnou? Znají mé touhy a přání? Znají mé slabiny? Ne, ani jedno z toho, znají mě možná tak fyzicky od vidění, dle obličeje a to je všechno. A nestane se vůbec nic, když tu jejich nechtěnou radu vypustím druhým uchem krásně do luftu a budu jednat dle sebe, tak krásný a slastný pocit to bude, že poslechnu sama sebe a své srdce. A ať se pak klidně pokálejí na místě, že jsem neposlechla, je mi to jedno, ať si dělají co chtějí.

Ať si nechají svoje pravdy, já jim taky na potkání netvrdím, že by měli přestat s chlastem, nebo s drogami, nebo s tím, že by měli si najít práci a něco dělat. Nechávám je žít, tak nechte i žít mě. Děkuji se srdíčkem. 💟

Zdroj obrázku: REDAKCE. AZ247.cz [online]. [cit. 22.1.2021]. Dostupný na WWW: https://az247.cz/uzasne-strcte-si-svuj-ukazovacek-zadku-na-60-sekund-uvidite-co-se-stane-s-vasim-telem/