Svádí to z cesty

Drby, drby a drby, rádoby rady, řečí do života, jak byste měli žít a jak vlastně špatně žijete a měli byste žít jinak, rádoby dobré scénáře toho, jak by Váš život měl pokračovat, co byste neměli dělat nikdy, kam byste neměli chodit a naopak, kam byste měli jít a ukázat se tam, anebo opakovaně ukazovat.

A tak dále, jistě to hodně z Vás, ne-li každý zná. Protože tohle je nejrozšířenější typ chování mezi lidmi, že snad není místa na Zemi, kde by někdo něco takového nezažil.

Samozřejmě může to člověk urazit, naštvat, rozmrzet, rozlítostnit a může na to zareagovat jakkoliv, však když jsem se tak nad tím zamýšlela nad úlohou těchto „radilů a drben“ v mém životě. Proč se vlastně o nich dovídám a proč vlastně mě to dokáže rozlítostnit tak jsem přišla na to, že tací lidé mají za úkol pokoušet mou pevnou vůli. Kdybych to přirovnala tak to bude něco jako siréna, která svádí námořníky z cest. Něco takového, protože tací lidé mi přijdou, že zkoušejí kohokoliv, kdo se na jejich rady chytí, kdo podle nich bude jednat a když na ně dá tak moc dobře ví, že takové rady ho zabijí a zničí život, stejně tak jako sirény přivedly námořníky též do záhuby.

Mě to tak prostě přijde, že tací lidé nemají jiný účel v mém životě než jen pokoušet vůli, svádět mě z cesty a pokoušet mě v tom, zda to co chci skutečně chci a dokážu si za tím stát.

Přiznám se, že já jako člověk jsem hodně zranitelná a i se nechám ovlivnit, nechám si poradit a vyslechnu si různé úhly pohledu na věc, nebo vyměním názory, avšak od lidí, které uznávám, obdivuji, mám ráda, anebo mě jejich názor a úhel pohledu zajímá.

Od „sirén“ mě to nezajímá, jelikož to jsou lidé, kteří o mě ví informace možná tak „z vlaku“ anebo z vyprávění od někoho zprostředkovaně, anebo prostě mě jen jejich názor a rada nezajímá, protože mi to nedá nic podnětného do mého života a je mi to jedno.

Jsou to jen lidé, kteří Vám budou metat klády pod nohy ve Vaší cestě životem a na cestě za Vašimi sny a budou se smát, když někde upadnete. To, že oni nikde viditelně neupadly nasvědčuje jen tomu, že se nikdy nevypravili za svými sny a cíli v životě, ale že šli jen cestou jistoty, která je sice bezpečná, ale nikdy Vám nedá více než to, co již znáte a můžete očekávat.

Možná Vy padáte vícekrát anebo je někdy období klidu, kdy se nic neděje a drbny mají co drbat a pomlouvají a sirény začnou zpívat o tom, abyste se vrátili k normálnímu stylu života o kterém zpívají a radí všem okolo. Vy co uděláte je si to možná vyslechnout, ale o to víc si uvědomit, že chcete žít podle svojeho a o to víc tak chcete žít a i když není každý den skvělé posvícení a zdar úspěchu tak to vůbec neznamená, že je konečná.

Zacpat uši, sebrat se a pokračovat v tom, co již máte skvěle nášlápnuto. Stejně si ten život odžijete Vy a jen Vy se rozhodnete jak budete žít. Vy, Vaše názory a hodnoty, které cítíte a nikdo Vám je nemůže sebrat a ukrást je to, co Vás dělá tím kým jste a Vaše rozhodnutí a činy tvoří Vaši budoucnost a Váš život, který Vy si budete žít.

Sirény a drby tu budou vždy a všude, ale to co chcete nemusí, proto se vyplatí jít za tím, co chcete. Sirény najdete i když budete mít už to co chcete, i na úplném začátku, vždy tu budou, je to totiž přemnožený druh, který se stále bude množit a vzniká tak, že ti lidé nechtějí žít jinak než jak žijí oni a mají za to, že tak je nejlepší žít a že jen oni ví všechno nejlépe. Ok, jim to možná vyhovuje, ale ostatním lidem nemusí. Jsou to rádoby všeználkové, kteří vidí nevinného člověka, který má život před sebou, tak mu ho chtějí pohnojit tím, že ho navedou cestou, aby se z něho stala také siréna a drbna a přidala se k nim. Však opravdu chcete jít takovou cestou jako oni? Chcete také žít životy jiných lidí, každému cpát své rady i když o to nestojí a jen na lidi z dálky koukat jak si žijí své šťastné životy a plní si sny?

Já tedy ne, chci svůj život žít a typ života coby siréna a drbna si odpustím, není to to co by mě v životě uspokojilo.

Samosebou to neodsuzuji, je to každého volba, ale já o takový život nestojím a ani se s takovými lidmi nechci bavit, nedají mi nic víc než jen nechtěné rady do života na které se neptám a ani nepotřebuji, aby o mě něco tací lidé věděli a když už tak ať z dálky hledí na mě zespodu na to, co dokážu v životě, nebo na to co se mi podaří a já o nich ani neuslyším, jelikož už budu dávno jinde a za humny od nich daleko.

Je mi líto lidí, kteří podlehnou tomu tlaku sirén, drben a rádoby radílků, kteří se tak snaží každého člověka přesvědčit, aby žil obyčejný a normální život tak, jako kdokoliv jiný a měl klasický způsob života a dělal ty naučené kroky v životě.

Neodsuzuji to, ať si každý žije jak chce, ale nemám ráda, když někdo tak činí kvůli společnosti, nebo pro to, že by se to mělo. Nemám ráda činy z donucení, nebo pro to, aby někdo Vás nepomluvil.

Když někdo cítí, že ho učiní šťastným žít normálním, obyčejným a rodinným životem tak prosím, nemám proti tomu nic, pokud to tak člověk cítí a je tak šťastný tak to tomu člověku přeji.

Však vidím kolem sebe spousty nadějných lidí, kteří mají životy před sebou a sirény, drbny a radílci je bombardují nemístnými poznámkami, komentáři a rýpačkami, aby začali žít podle toho jak by se mělo. Přitom ti lidé jsou dospělí a mají svou vlastní hlavu, nepotřebují takové rady, ani si o ně neřekli a přitom je dostávají. Je mi jich líto a proto v ty nadějné mladé lidi pevně věřím, že se nenechají zlámat těmito sirénama, radílkama a drbnama k tomu, co by sami nechtěli učinit.

Pevně doufám, že v lidech ta pevná vůle je a že takové sirény, drbny a radílky budou posílat do hájů moří, tam kam patří, protože byla by škoda, kdyby takovým lidem, kteří Vám v životě s ničím nepomohou a neznají Vás a neví co by Vás učinilo šťastným tak zrovna kvůli nic si pokazit život nesprávným rozhodnutím, nebo udělat něco, co vlastně nechcete.

Pevně věřím v lidskou pevnou vůli a v to, že si každý bude žít tak, jak chce a nenechá zlámat svou svobodnou vůli.

Já bych jen sirénám, drbnám a radílkům do života vzkázala za svou osobu jediné:

Nezajímáte mě, děkuji za pochopení. S pozdravem Sára – SL“

Zdroj obrázku: DANINAIMARE. deviantart.com [online]. [cit. 14.9.2018]. Dostupný na WWW: https://www.deviantart.com/daninaimare/art/Mermaids-atoll-The-lost-ship-263331495

O Sára Lhotáková

Jsem zrzavá slečinka trochu spisovatelka a trochu víc hudebnice, píšu a tvořím o čem chci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *