Archiv pro: ’mezilidské vztahy’

A jaký jsi měla den?

„Jaký jsi měla den, jak se máš, co si dnes všechno prožila a zažila? Co si dneska řešila? Jak to šlo v práci, jak jde prodej? A co je u Tebe nového, jak se Ti spalo, jak se Ti vstávalo?“ Možná obyčejné otázky, ale dokážou člověka potěšit a o to víc, když přijdou jako první […]

Jak nebýt za hlupáka?

Tohle by mohla být skvělá trilogie a nekonečné psaní o tom, jak se odnaučit být až moc hodný na lidi a nechat se využívat. A já osobně bych mohla být takový zářný příklad toho, jak nebýt tak moc hodný a sloužit jako odstrašující příklad pro lidi, kteří mají podobné sklony jako já a to být […]

Přímo a rovnou

Přímá konverzace, přímá otázka a přímá odpověď na to, co se dotyčný/á ptá, nebo ptám. Upřímně řečeno to, co si myslím. Je to tak těžké? Když něco chci, zeptám se, ozvu se a rovnou nabídnu, nebo navrhnu? Když něco nechci tak ne, že přestanu odepisovat, avšak rovnou dám najevo, že si to představuji jinak a […]

Pak mi dej svobodu

„Ty mi dáš to a já ti dám za to naoplátku ono, jasný?“ Jasný, platí. Ale ty mi dáš naoplátku svobodu a klid, jasný? Ano, výměnný obchod, něco za něco, taková směnárna. Proč ne, když se dva lidi dohodnou proč by ne. Nemám proti tomu nic. Je to věc lidí, jak si to vykomunikují, takové […]

Lidé si to neuměli mezi sebou říct a proto se nic nestalo 2. část

Už dřív jsem psala článek o lidech, kteří se neuměli vyznat z citů a žili pouze z domněnek toho, jak by co jak mohlo být a jak to ten druhý myslí a cítí, přitom si nic neřekli a nevyříkali si to mezi sebou a proto nic se nestalo a nic mezi nimi nevzniklo. Dlouhou dobu […]

Ráda bych věřila, že nejsi jen další výmluva druhá část

Navážu na předchozí článek, jelikož k tomuto tématu cítím, že je dobré se vyjádřit mnohem víc a obsáhleji. Že to co cítím a to jak to mám se nestačilo vměstnat do toho jednoho článku o pár znacích. Jak jsem již psala má důvěřivost je velmi intenzivní, nevím zda to brát pozitivně či negativně. Ale pro […]

Ráda bych věřila, že nejsi jen další výmluva

Vždy se snažím na lidech vidět to dobré a krásné. A nepřipouštět si zpočátku, nebo i časem to, že by se mohli zachovat ne zrovna dobře, nebo tak, že mě zklamou. Nejsem ten typ, který by byl od počátku paranoidní, to opravdu ne. Spíše když někoho poznávám, nebo už když někoho znám a kamarádím se […]

Napřed jste nejzlatější a pak na Vás držkují, aneb tak moc Vás mají rádi

Kratší název článku? To bohužel nešlo, jelikož tak to přesně je, jak je napsáno. Tento fenomém se nejčastěji vyskytuje u výrazně starších mužů než jsem já. Samozřejmě tím nikoho neurážím, že je starý, to určitě ne. Ale v mém pojetí to tak beru a nikoho nekritizuji, dovolím si jen vynést na povrch toto chování. Obvykle […]

Prázdné, suché chování

Když poznáváte člověk tak to není jen o jednom setkání, nebo pár zprávách o tom, co a jak se má. Takhle nezjistíte téměř nic, poznávání je dlouhodobý proces, klidně i několikaletý, či celoživotní. Člověka poznáváte právě tím, že s ním něco zažijete, že ho vidíte reagovat v různých situacích a že s ním nějaké okamžiky […]

Jako tatar

Nyní nebudu urážet tuto národnost a nic proti tomu nemám, říkám rovnou na úvod, tento článek nemá žádnou národnost nebo nějakého člověka urazit. Ostatně vím jak je dnes snadné někomu ublížit i nevědomky špatným slovíčkem, anebo si nějací citlivější jedinci hned vše vztáhnou osobně. Poslední dobou se vyloženě bavím a směju nad konverzacemi s lidmi. […]