Archiv pro: ’slibotechna’

Nemusíš se přetvařovat, když to tak necítíš

Možná jsem jen srdečná a miluji, miluji lidi a jsem dobrosrdečný člověk. Víš moc dobře, že pro druhé lidi udělám leccos, pomůžu, vyjdu vstříc, obětuji se, beru ohled, snažím se předejít zbytečným konfliktům a respektuji, že se někteří lidé nemusí a nechtějí vidět a proto to kamufluji tak, aby ke konfrontaci nedošlo, jen pro dobro […]

Plytké řeči

Dám si odpočinek a už neposlouchám a nečtu ty neustálé sliby, co bude jednou někdy a jak už se polepšíš a změníš a jak to všechno bude v pořádku. Protože to je už to ohrané dokola co znám nazpaměť a pokaždé, když to uděláš tak přijdeš s podobnou omluvou a s podobnými aliby, ale já […]

Ušetři prosím čas sám sobě i mě

Aneb když upřímnost šetří čas nejen Tobě, ale i mě. Ale stačí když to budeš robit kvůli sobě, já to pochopím a přijmu to spíše, než když mi planými výmluvami budeš brát drahocenný čas. Jednou mi jeden tehdejší kamarád řekl „Čas je drahý.“ Dříve jsem to nebrala tak na zřetel, nyní už vím, že ano, […]

O „slibo-technách“

Pojem „slibo-techna“ jsem poprvé slyšela už na základní škole jako malá holka. Slyšela jsem jej od třídní paní učitelky na prvním stupni, kdy se tak označovali lidé ze třídy, kteří neustále paní učitelce slibovali, že „zítra už vážně, vážně přinesou domácí úkol.“ Každým dnem víc a víc slibovali, víc se omlouvali a víc byli úslužní, […]