Ti kteří i po dlouhém čase kritizují a nepřejí něčímu vztahu

V tomto pojednávání se zaměřím na téma lidí, kteří neustále řeší něčí vztah, který jen závidí a nepřejí a stále ty dva řeší i přes to, že už dávno uplynula doba, kdy se dali dohromady a i uplynula ta doba, kdy se s tím okolí smiřuje.

Může to být kdokoliv, ať už ex, přátelé, nebo jen okolí těch lidí, kteří i přes dlouhý čas, který již uplynul od té doby, co se ti dva dali dohromady. Což ano dá se pochopit, že pro některé lidi může být překvapením a šokem, když se dva lidé dají dohromady a je pochopitelné, že pokud ten člověk třeba je ex toho jednoho z partnerů tak to bolí a je to rána, avšak to je ze začátku, to je pochopitelné, že ten jejich vztah nevidí dlouhodobě a možná jim to i nepřeje. Chápu, to je prostě ten začátek toho všeho. Avšak berme to tak, že jsme lidé a že časem i tato rána přebolí a život jde dál, člověk si zvykne, přijme to a bere to neutrálně. Nemusí se s těmi dvěma vidět a vídat, stačí že jen bude respektovat to, že jsou spolu a nějak zmínka o nich ho/ji nevyvede z rovnováhy, jelikož už to má v sobě zpracované a je mu to jedno.

Takhle to dokážu pochopit a přijde mi to naprosto normální postup za který se nemusí člověk stydět, je to naprosto lidské a přirozené a i já se přiznám, že někdy mi třeba chvíli trvalo než jsem ostatní páry přestala řešit v tom zda jsou nebo nejsou spolu šťastní, obvykle to byl můj ex, který se hned v den rozchodu dal tehdy dohromady s milenkou, tudíž to tehdy pro mě byl šok a upřímně mi chvíli trvalo to přijmout, ale ano čas to zahojil a za měsíc za dva jsem se dokázala s oběma bavit úplně normálně a bez žádných negativních emocí a do dnes se s ním bavím a necítím nic špatného. Prostě jde o ten moment toho prvotního šoku, kdy prostě koukáte co se to stalo a možná jste ze začátku skeptičtí.

Ale to pomine a časem se to prostě přejde a berete to normálně jak hotovou věc, ať už jsou podle pravdy spolu šťastní, či nikoliv.

Zaměřím se však na lidi, kteří takový pár řeší a špionují o něm a ji informace jen proto, že jsou zvědaví a ve skrytu duše jim stále ten vztah nepřejí.

Navenek se můžou tvářit jak největší přející lidi, nebo největší kámoši, nebo se tvářit, že to mají na háku, avšak přitom tací lidé jen hlodají další a další informace o tom páru a živí se tím, že hltají to info o nich a hledají sebemenší i větší záminky, aby to bylo špatné.

Nejvíce jim robí dobře to, když se dozví něco špatného na jednoho z partnerů a už šíří drby o tom, jak ten vztah mají špatný a jak jim to nevyjde apod.

Nebo se dozví jen polopravdu o tom, že se třeba někde pohádali a už to vidí špatně, že se určitě rozejdou. Přitom vůbec nevidí to, že se ano pohádali, ale v normálním vztahu se každý čas od času pohádá, což beru jako normální věc a to nemusí vůbec znamenat, že jsou spolu zákonitě nešťastní.

Anebo to, že se jim od pohledu ten vztah zdá nešťastný ještě neznamená, že ten vztah musí tak zákonitě být. Co když jim to tak vyhovuje? A co když prostě jsou tak šťastní? Nikdy totiž do vztahu nikdo nevidí tak dobře tak jako ti dva lidé, kteří jsou spolu a jen oni ví, jak to spolu mají a co je činí šťastnými. Každý vztah je originální a lidi, kteří ho spolu mají, mají spolu jedinečné a originální pouto mezi sebou, které nemusí nikdo jiný pochopit, stačí že to chápou oni dva.

To, že to ostatním není po chuti, nebo se jim to nezdá, není důležité, je to ostatně problém těch drben, když se jim to nelíbí. A upřímně po čase jsem dospěla k tomu názoru, že pokud lidé řeší něčí vztah i po dvou letech co jim ten vztah funguje, nebo po třech a více tak mi to přijde už trapné na někoho donášet špínu a pořád to řešit tak, jako kdyby to byla novinka a největší katastrofa. Ti lidé mi přijdou stále nesmíření s tím a že jim to jednoduše nepřejí a závidí, proto to tak usilovně řeší a jen hledají špínu. Jasný, že by jim urobilo radost, kdyby se rozešli, to by měli co drbat dál a z čeho se sobecky těšit, však oni žijí život toho páru, nikoliv však svůj. Prostě si myslím, že v tom ta závist prostě je, jinak si neumím představit čím jiným by to bylo. Ok, ze začátku chápu, ale po nějakém čase se s tím nesmířit? I když je to Váš ex tak čas to prostě zahojí a život jde dál, když si pak žijete svůj život a ten ex taky, tak už pak rozhodně neřešíte co dělá a s kým, je vám to jedno a když ho potkáte na ulici s tou drahou polovičkou tak se nehroutíte, ale normálně pozdravíte.

Nevím, přijde mi to fakt trapné, to když takhle lidé i po delší době ten pár řeší, přitom jiné páry tak neřeší a to jim je jedno. Asi takové ty páry, které jsou podle očích veřejnosti „v pořádku, nebo schválené“? Netuším, jen teorie.

Rozhodně bych nikdy nechtěla skončit tak, že i když budu si nějak žít životem a stejně budu ve svém životě asi natolik nespokojená či co že bych stále řešila život svých ex a hodnotila jejich drahé polovičky. Tak takhle bych opravdu žít nechtěla, stále by mě to užíralo a trápilo a nechtěla bych tak skončit.

Přišlo by mi to, že jsem trapná a nesmiřitelná. Prostě chci to brát tak jako doposud s klidem a nadhledem, žít si svůj život a zaměřit se na sebe a to že pak někde uvidím ex, nebo o něm něco uslyším tak se z toho nehroutit, nepřát mu nic zlého, ale naopak přát mu jen to dobré a ať najde štěstí s někým novým a přát jim to, však o tom to je. Ano s tím člověkem jsem sice kdysi něco krásného prožila, ale mám ho ráda a proto mu přeji, aby byl šťastný i když beze mě, avšak to neznamená že já bych díky tomu neměla šťastný a spokojený život, já ho budu mít jen s někým jiným a na to se zaměřím.

Nejhorší na tom je, že se s tím v životě setkávám, vídám lidi, kteří sice žijí v jiných vztazích, ale stále se porovnávají ve vztahu s jejich ex, anebo stále řeší vztahy svého ex, s kým mu/ji to nevyšlo a kolik jich ještě bude mít, kdy se poučí a kdy se usadí a že se neusadí, že stejně zůstane sám, jelikož je to prostě špatný charakter – dle jejich slov. No a prostě stále toho člověka řeší. A já si říkám, proč toho člověka stále řešit? Vztah s ním skončil, můžete být rádi, že už to dál nemusíte řešit a zažívat a řešte si svůj život. I kdyby ex byl šťastný, nebo dopadl špatně, Vám už to přeci může být jedno ne? Život jde dál.

Je to smutný pohled na ty lidi, ale úplně ze všeho litují ty nové partnery těchto lidí, kteří to v sobě nemají zpracované a stále řeší ex, těch je mi líto nejvíce, jelikož žijí ve stínu toho ex a slýchávají o ex. Vím, jaké to je být tou novou drahou polovičkou a vězte mi, že to není nic hezkého, protože to je vztah o někom jiném a i když toho člověka milujete, stejně víte, že je srdíčkem stále u ex.

Co si o tématu myslíte Vy? Proč podle Vás lidé neustále řeší jiné páry i po hodně dlouhé době?

Zdroj obrázku: WIKIHOW. Wikihow.cz [online]. [cit. 29.3.2018]. Dostupný na WWW: https://www.wikihow.cz/Jak-zajistit,-aby-se-do-v%C3%A1s-v%C3%A1%C5%A1-b%C3%BDval%C3%BD-partner-znovu-zamiloval