Tichý vztek

Aneb, když se prostě někdo stydí za svoje emoce a nechce se projevit, ale přitom vidíte jak vaří vzteky uvnitř, jen to jakože nedává najevo. Přitom vy nejste hloupí a vidíte to. Ta gesta, ty naschvály, ty jakože dobré kecy o tom všem, jen aby se ukázal ten člověk, tak průhledné a tak viditelné. Nic jste neprovedli, neublížili jste vědomě a schválně a přitom je tu někdo, kdo jen vás vidí, nebo o vás něco ví tak už běsní vzteky. Nelíbí se mu vaše situace, váš život a já nevím co ještě všechno co se týká vás. Myslí si, že asi vaše tráva na dvorečku je zelenější a proto má na vás vztek, že jste ho nechali na jeho travičce. Přitom neví, že vaše travička obnáší mnohem víc snahy, síly, úsilí a všeho možného.

Ne prostě v očích toho člověka máte asi vše bez práce a nejlepší. Však z toho vždy čiší taková ta typická povaha, „že všude jinde je tráva zelenější a že soused se má asi vždycky líp“ tzv. řečeno. Něco závisti, něco vztek, něco vlastní frustrace nad jeho životem. Od všeho trochu.

Avšak je to mazec, když člověk, kterému jste nic neudělali a vždy jste se chovali přátelsky, či slušně bez žádného negativního vlivu, tak vám najednou začne dělat naschvály, pomlouvá a dělá uražená gesta, komunikuje málo a když tak jako hrozně přátelsky, ale je to faleš na ntou.

A tohle promiň, tohle vidí i člověk, který nečte náznaky, že ten dotyčný je fakt naštvaný a to pekelně. Hází klacky pod nohy, předvádí se, jakože je lepší přitom je to jen předváděčka a divadlo avšak ne skutečný um, přitom jen nevydýchává to, že vy se předvádět nemusíte, za vás mluví činy a až potom slova.

Nejsem škodolibá, ale tohle je fakt hustý vidět. Na jednu stranu dost nepříjemný, protože si říkáte „čím si tohle chování zasluhuji, jen proto že existuji?“ a na druhou stranu se tím bavíte protože si řeknete „no to mě fakt nesnáší, to musí být emocí v tom člověku, co bude dál, bouchne, nebo ještě bude bublat?“ Trošku srandy nu, nemůžeme být neustále vážní. Nevysmívám se nikomu, jen mi to přijde komické to pozorovat, co vymyslí dál. Samozřejmě je takový člověk nebezpečný, protože k vám nějaké emoce má a nejsou vůbec dobré, takže je dobré si krýt záda a být velmi opatrný na cokoliv, protože ten člověk může i nemusí překročit meze slušnosti a legálnosti. Tak co, když ten tichý vztek vyjde najevo? Kdy už bouchnou ty nervy a budeme to vidět všichni široko daleko? Kdy bude sranda, že to někdo neunese? No to se uvidí, je to takové zajímavé divadlo a já to jen tak pozoruji jako divák. Já vám nevím lidi, ale co mám zkušenost, tak pokud byl člověk opatrný a dal si bacha na takového člověka a nepodcenil ho, tak vždy tento tichý vztekloun dopadnul špatně, tak co tentokrát vyjde to taky tak? Myslím si, že ano, avšak uvidíme. Pořád je to vztek a ten dokáže lidi potopit, je v tom trochu závisti a to je svinstvo ta je zákeřná, proto na to bacha, ze závistí lidi se mění z přátel na nepřátele a na podrazáky, vlastní frustrace, je fakt že takový člověk může také udělat velké věci, záleží jak moc je frustrován. Avšak většinou stačí jen polítování na to, jak je na tom blbě, že si nedokáže vážit svého života a učinit si jej šťastným. Co si vy o tom myslíte?

Zdroj obrázku: MK. terapeutisc.cz [online]. [cit. 4.11.2021]. Dostupný na WWW: https://terapeutisc.cz/2020/05/01/vztek/

O Sára Lhotáková

Jsem zrzavá slečinka trochu spisovatelka a trochu víc hudebnice, píšu a tvořím o čem chci.

1 komentar v Tichý vztek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *