Udělej si čas hlavně sám na sebe

A opravdu, je to stokrát, tisíckrát, ne-li milionkrát omílaná pravda. A to, že když začnete žít život pro sebe, pro svou radost, pro své srdce a tepete pro to, dýcháte pro to, začnou se dít zázraky a celkově ten život víc chutná? Hodně lidí má strach si dovolit někdy říct ne a žít život podle sebe, udělat si radost a udělat také něco pro sebe. A zpočátku je to fakt těžký, míchají se výčitky a pochybnosti, zda je to tak skutečně správné a říkáte si „co když jsem mohl/a si udělat čas na toho a tamtu a vyjít vstříc tamté a tamtomu, bylo by to správné, takhle mám čas vlastně nelegálně jenom pro sebe.“ A to je právě to ono, mít čas na sebe a strávit ho podle sebe, udělat to, po čem fakt v srdci toužíš a co už dlouho odkládáš.

To je to ono. A ne pořád, aby někdo byl spokojený, aby se někomu vyšlo vstříc, jen proto že můžeš, ale co on/a vyjde ti taky vstříc na úkor sebe? Většinou to tak nebývá. V mém případě téměř nikdy to tak nebývá. A proto je fajn překonat ty vlastní výčitky z persony „hodného a poslušného člověka“ a prostě trávit čas podle sebe, dopřát si, potěšit se, udělat si radost. Kvůli sobě, dát stranou, všechno tohle, co počká i ty lidi, kteří stejně počkají zas na „lepší příležitost a víc času“ podle nich a až se to vlastně zas bude hodit jim a ne Tobě. A prostě na chvíli to fakt pošli do háje a žij pro sebe. Neuvěřitelně člověk tím prokoukne, osvěží se a nabije se energií, když něco udělá podle sebe. A to třeba znamená ten den si udělat podle sebe, volno strávit podle sebe, jet tam kam skutečně chceš a ne tam, kam někdo tě nutí abys jel, sejít se s někým a iniciovat to, když necítíš, že je to správné a necítíš opětovaný zájem, umět se na něco vyloženě vykašlat a nenahánět někoho, kdo se za tebou neotočí, nevnucovat se někomu, kdo to jen zkouší a dělá si srandu, kdo si jen chce hojit ego. Nedělat si čas na někoho, kdo se ozve jen když něco potřebuje, ale ty jako člověk ho nezajímáš a v nouzi se na něj nemůžeš obrátit. Nejezdit někam, kam se ti nechce, jen pro to, abys někomu udělal radost, nebo z povinnosti, či slušnosti. Dá se říci, že to je umění se vykašlat na to, se někomu zalíbit, někomu se podřizovat a plnit něčí příkazy a přání, neobětovávat svůj volný čas ostatním lidem, ale dovolit si žít podle sebe, abys ty byl především šťastný. Neposlouchat pořád ty rady a příkazy kam bys měl jezdit, chodit, dělat a na co by ses měl zaměřit a nedělat to co vlastně chceš dělat a dělat to co nechceš dělat, prostě tyhle kraviny úplně vypustit, neřešit a mít svou hlavu. Možná to zní sobecky a možná blbě, ale některé věci prostě odlož na později, nemusí být vyřešeny hned, aby bylo jasno nejsem žádný chorobný prokastináor a ani k tomu nenabádám, spíše to myslím tak, že se nemusíš vše udělat a splnit hned, pokud to vyloženě života ohrožujícně nehoří, prostě to nechat být a v první řadě si udělat čas na sebe a ne neustále na někoho jiného. Protože když nežiješ pro sebe, tak pak ten volný čas začínáš nenávidět, protože nemáš na sebe čas a jsi jen robot, nebo poslušný pejsek, co plní něčí přání a rozkazy a to je vše, zapomínáš sám na sebe a jsi jen uměla figurína, která se směje na povel, odpovídá na povel a jezdí někam na povel, ale radost tu už necítí. Narovinu, někdy se fakt na všechno vykašli a poslouchej svoje srdce, vzpomeň si na důvod co tě tu na životě baví, co tě dřív bavilo, co tě vždy pobavilo, co už dlouho sám v sobě odkládáš a posouváš na pozdější čas, který se už dlouho nekonal a neustále se odkládá. Prostě nyní odlož na vedlejší kolej všechny tyhle rádoby kamarády a rádoby známé a rádoby nevím co všechno, dej je stranou, oni si poradí sami, mají své životy a hádám, že povětšinou jsou dospělí. Třeba si tě naučí víc vážit a když ne, tak se ti vlastně takhle uleví. A dej na první místo sám sebe, i kdybys o volnu nic nedělal, nic nezařídil, nikam nejel a chceš to takhle, je to v pořádku. Chceš procestovat nějaké město, místo, s někým se sejít, udělej to. Ale hlavně to nedělej z povinnosti, jen proto, že si to někomu slíbil, ale už necítíš, že je to dobré rozhodnutí. Klidně si dovol i něco zrušit, pokud už tě to netěší, ten člověk to podělal, naštval tě, nebo je prostě vlažný a ty to už nechceš táhnout sám, vykašli se na to a radši přeorganizuj si program podle sebe, tak či onak by to mohl za tebe udělat i Vesmír, tím, že by ti znemožnil někam jezdit, tam kde být nemáš. A upřímně u mě takhle řádí velmi často, když nemám někam jezdit, tak tam prostě nedorazím, to jsou náhlé výluky, zrušené spoje, nepřízeň počasí, nehody, zpoždění, náhlé usnutí, nestíhání časové. A když někde mám být tak mám i časovou rezervu a vše mi nahrává, čím to asi je?

Zdroj obrázku: BREBURDA, Lukáš. dotekomanie.cz [online]. [cit. 16.9.2021]. Dostupný na WWW: https://dotekomanie.cz/2018/07/hak-pomocnik-na-cestach-v-chorvatsku/