Úspěch o kterém vím jen já a nechám si jej pro sebe

Úspěch jako takový je definován, jako příliv prosperity, když se člověku zadaří to, co si přeje, či na čem mu záleží.

Obvykle se lidé s úspěchem chlubí a dávají to okatě najevo, jak vlastně se jim daří, až to leckdy zavání chlubivostí a pochlebovačností, prostě lidé ve své pravé lidské povaze si moc nechtějí nechávat úspěchy pro sebe, jelikož mají za to, proč si nechávat něco pěkného jen pro sebe, když tím úspěchem můžu si přilepšit, pochlubit se, dát to všem najevo, anebo také to někomu „nandat“.

Ano, úspěch je nejlepší formou pomsty, ačkoliv nemusí být ten úspěch záměrný robený pro pomstu.

Stačí jen to, že Vám daří a jste úspěšní a pro Vašeho nepřítele je to vlastně stěr a od Vás to bere jako pomstu jemu.

Ostatně leckdy jsou věci životě a jsou také lidé, kteří nemají potřebu se vším chlubit a i to, že se jim daří tak neberou jako pohnutek k tomu, aby se chlubili, či aby to dávali hned najevo.

Jsou tací lidé, kteří si vše nechávají pro sebe, což je taková jedna kategorie – obdivuhodná kategorie. Já bych to asi vše v sobě nedokázala držet, poněvadž jsem člověk sdílný a tudíž nechávat si vše pro sebe by pro mě byl pohřeb zaživa.

Také taktičtí lidé totiž moc dobře vědí, že některé své triumfy a vítězství je dobré si nechávat pro sebe a to už buď pro to, že mají nějakou strategii, či taktiku, anebo prostě chtějí jen býti tajemní a ne tak snadno čitelní.

Je tedy fakt, že lidé na sebe ve většině případů vše řeknou a leckdy si i připíší úspěch, který jim nepřísluší a přibarví si to tak, jak potřebují, to je běžné.

A abych pravdu řekla také nosím sama v sobě některá má osobní vítězství a úspěchy jen pro sebe o kterých skutečně vím jen já a ačkoliv, když bych tato vítězství vynesla na povrch tak věřím, že bych konfrontovala některé lidi tak, že by si sedli na hýždě, anebo bych je totálně sundala – vím, že ano, jsou to prostě mé úspěchy, které by jistí konkrétní lidé nepřekousli, jelikož vermomoucně doufali, že se nikdy nestanou. A přesto se mi za dařily a splnily :).

Tudíž v laskavosti a ohledech na nervy některých konkrétních lidí jsem některá svá vítězství a úspěchy skutečně nezveřejnila a neví o nich, ani mí nejbližší.

Jedná se o úspěchy a „esa“ v rukávu, která by konkrétně sundala některé lidi, kteří mě nemají rádi a nesnáší mě, avšak nakonec jsem usoudila, že tato má vítězství si nechám pro sebe, protože někdy je jen prostě lepší vědět pravdu, vědět to, kochat se tím jen já a tím pádem se letmě usmívat nad tím, že to někteří ani vědět nemusí.

Případně pokud půjde do nejhoršího a Ti lidé konkrétní v mém životě by se mi chtěli mstít, nebo tak nějak tak v případě nouze bych tato vítězství použila a zveřejnila, však jen v případu nouze, jelikož to vítězství je opravdu založeno na technice „více štěstí jak rozumu.“

Vím a mohu s jistotou tvrdit, že jsem provedla jisté věci, které byly velkou kombinací štěstí a chycení dobré příležitosti a v období, kdy jsem spíše měla za to, že se mi nedaří, tak se mi právě tohle povedlo a za to jsem vděčná, protože cítím, že se mi fakt něco podařilo a to mi stačí být vděčná za to sama za sebe a kochat se tím jen já a když by bylo nejhůř, vždy tento můj triumf můžu použít, ale to jen pro případ nouze, sama od sebe to zveřejňovat nikde nebudu.

Nevidím na tom nic zlého, že se mi něco takového přihodilo, spíše to beru, jako zhůry pohlazení a zásah od Boha, abych nedopadla tenkrát úplně zle. Však moje ctnost, vděčnost a pokora a i celkově můj názor je takový, že si to raději nechávám pro sebe, že tohle se jen tak nestává každý den a nechci ten super úspěch tehdejší zabít a zneuctít tím, že bych se s ním chlubila.

V tomto případě dokážu být tajemná a říct si jen to, co skutečně chci a co je důležité pro mě.

Ano, jsem taktik nepopírám to, to však neznamená, že lžu.

Jsem názoru, že lidem, kteří mají světlo v srdci a dobré srdce se taková nečekaná vítězství a pomoci od Boha vždy dostane, jelikož znají, co je to pokora a ví si toho vážit a umí se chovat, proto si to zasluhují. Tito lidé totiž ví, co to znamená být vděčný.

A člověk, který umí být vděčný i za maličkosti tak tomu se mohou stát i větší úspěchy, jelikož ten člověk ví, jak si jich vážit a ví, že vše je pomíjivé a tak se na nic neváže a nepřivlasťnuje a nepřisuzuje si víc než skutečně sám provedl.

Jsem ráda za ten úspěch, který se mi stal, bez něj bych jistou těžkou událost v životě nezvládla, byl to super tah, který ke mě přišel ve správnou chvíli a děkuji za to Vesmíru i Bohu, za to že se mi to mohlo stát a mohla jsem tak dokonat.

A co Vy, jak se k tomu stavíte? Pochopili jste pointu článku? Nosíte taky sami v sobě nějaká tajemství, která jste nikdy nikomu neřekli, přitom se nemáte za co stydět, jelikož jsou to úspěchy?

Zdroj obrázku: SKRZYPEK, Vojtěch. Jenfit.cz [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupný na WWW: http://jenfit.cz/tag/uspech/