Vezmu si to nejlepší

Proč se trápit, proč naříkat na to, co Vám život nedal, proč neustále si stěžovat na to, co ubližuje a proč vlastně se pořád sám v sobě litovat nad nespravedlností lidí vůči Vám?

Proč vlastně? Proč stále každému cpát to, jak se k Vám někdo pro Vás hodně důležitý neumí chovat a proč vlastně pořád mluvit o tom špatném?

Tyto otázky jsem si kladla na mysl dost dlouhou dobu. Dříve jsem si na ně odpovídala tím, že to tak prostě cítím a cítím potřebu o tom mluvit.

Bylo to tak dobře, potřebovala jsem ze sebe vyventilovat svůj vnitřní smutek, zklamání a beznaděj, kterou jsem pociťovala a to ventilování, povídání o tom a celkové rozebírání situace a problémů mi pomohlo si v hlavě urovnat hodně věcí a celou pointu věci. Viz také vymyslet taktiku a způsoby co a jak dál a jak pokračovat v životě. Jak postupovat, jak se chovat a jak vystupovat. Uvědomila jsem si, že když jsem ze sebe dostala to špatné a ty emoce, viděla jsem všechno s mnohem lepším nadhledem a noblesou a tím jsem se mohla dostat sem, tam kde jsem nyní a v tomto rozpoložení.

Pochopila jsem, že nezměním nijak lidi, kteří mi svým chováním ubližuji a zraňují mě na srdíčku, ale můžu si z toho, jak to je vzít to nejlepší a vůči bolesti se otupit. Ono na leccos si člověk zvykne.

Řekla jsem si, že situace je taková, že ji změnit nemohu ke svému přání a dokonalé souhře a harmonii, avšak mohu zachránit sama sebe tak, abych se měla dobře a to byl hlavní nápad, který za to stál realizovat nadále.

Situace, kdy je vše obráceno proti Vám, jakýkoliv zájem a náznak starosti o něco, či někoho se obrátí proti Vám, jelikož Vy vlastně na nic nemáte nárok a právo dle některých lidí a že je vlastně „zločinem“ se zajímat a nějak se k tomu vůbec vyjádřit byť jen třeba názorem bez většího vlivu. Tak i tak je to bráno zle, jakože někomu překážíte v rajónu. Cokoliv vlastně uděláte, zeptáte se, staráte se, chcete vymyslet řešení, nebo radu tak je to zle, protože přeci Vy se do toho vůbec nemáte montovat a co je Vám do toho, že jo? Máte se starat jen o sebe.

Ale zas kdybyste se nestarali vůbec a ani se nesnažili starat, zajímat a ptát tak jste ještě za většího hlupáka a pomluví Vás, jelikož jste se vůbec ani neptali. Má to logiku? Nu pro mě za mě vůbec žádnou, ale tady logiku nehledejte, spíše jen uražené ego, nizoučké sebevědomí a strach z lásky a emocí.

Dám, už pokoj s tím smutkem nad rozlitým mlékem, které už stejně nikdy nevysuší a sklenici neslepí, nuže z toho co z toho rozlitého mléka zbylo jsem si řekla, že si vezmu to nejlepší, cokoliv to bude i kdyby to byl jen detail.

I kdybych měla mít jen svůj vlastní klid, klidné, čisté svědomí a pohodovou náladu tak i jen to. Nebo i kdybych měla být tu za toho, kdo to vlastně celé kazí, ale přitom já se budu cítit dobře s čistým svědomí a štítem, tak proč ne. Hlavně, že už to trápení nebude nekonečné, hlavně, že bude líp.

Asi tak – když se něco zhroutí, otevře se tím možnost pro něco nového.

Když Vás někde nechtějí, tak Vás budou chtít jinde.

Když to s Vámi někde neumí, tak to s Vámi budou umět jinde.

Když Vám někdo ubližuje tak jinde o Vás bude pečovat.

Když je někdo vůči Vám hrubý, tak jinde budou na Vás jemní.

Sama u sebe jsem to shrnula v životě do této pomyslné mísy a závěru.

Je v pořádku, že všechno není hned, je totiž období, kdy se mám uklidnit a naučit se relaxovat.

Je v pořádku, že se někteří lidé neozývají, chápu, že se jim o to víc nemám vnucovat a dát jim také čas, aby měli sami pro sebe.

Je v pořádku, že čím víc se o někoho snažím, nebo se snažím zavděčit, či si získat něčí lásku tak tím víc mě odmítá, jelikož mě učí abych měla ráda sama sebe a dala tomu koho mám ráda volnost.

A je také dobře, že mě někdo rovnou pošle do háje, aspoň vím na čem jsem a že tady se snažit, či se bavit nemá smysl.

Je fajn, že čím víc čas plyne, tím více si jej vážím a jsem ráda, že můžu žít, vím a cítím, že se život odebírá skvělým směrem pro mé dobro.

Je v pořádku nedostat vše, co v tu chvíli člověk chce, je to leckdy obrovské štěstí, díky němuž se dostanete k ještě většímu štěstí, které si zasloužíte o mnohem víc.

Asi i já jsem potřebovala dostat strkanec a facku od života v tom, abych se nechovala jako submisivní loutka, která jen miluje druhé, ale nemiluje sebe. Musela jsem se vážně probrat do reality, abych pochopila, že leckdy musím nechat snažit se jiné lidi a nesnažit se jen já.

Potřebovala jsem pochopit, že nemusím nutně do všeho zasahovat, když mě tam nechtějí. Pochopila jsem svou hodnotu a stačí mě upozornit jednou, že mě někde nechtějí a už se nevnucuji. Stačí mi to říct jednou a já pochopím.

Nesnažím se změnit všechno a všechny, protože vím, že by to bylo a je stejně zbytečné a zbytečná má snaha a rozplynulá očekávání.

Pochopila jsem, že je nejlepší trávit čas s někým, kdo je tu s Vámi pořád i přes všechno to zlé a ne s někým, kdo má čas jen někdy a i tak se ofrňuje, ošívá s sebou a už by nejraději byl někde jinde. Pochopila jsem, že nemusím být stále ve střehu s tím, co se kde stane a kdo se kdy ozve a čekat stále jak na smilování zprávu od někoho, od koho si přeji, aby se ozval. Je mnohem lepší si ten čas naplnit jinak podle sebe a klidně ho naplánovat tak, aby byl člověk šťastný a spokojený. Lepší a smysluplnější je ten čas věnovat tam, kde cítíte, že to má smysl a baví Vás to. Nemusíte neustále čekat na někoho, kdo se momentálně neozývá a zda vůbec ozve, ale spíše si užívejte to, co můžete dělat dnes, nyní a hned, je to mnohem lepší cesta a způsob jak se učinit šťastnější, než neustále na něco, či někoho čekat.

A pokud mluvím za sebe, tak už nečekám, plně důvěřuji tomu, kam můj život plyne, protože cítím, že to má ten správný směr.

 

Zdroj obrázku: © 2018 – TOP VZDĚLÁVÁNÍ – NEURORESTART-INSTITUTE.COM. neurorestart institut[online]. [cit. 4.10.2018]. Dostupný na WWW: http://neurorestart-institute.com/course/21-dni-optimismus/

O Sára Lhotáková

Jsem nezávislá autorka projevující svobodné názory bez cenzury.

1 komentar v Vezmu si to nejlepší

  1. Jarmila napsal:

    Úžasné čtení, pro mě povzbuzení. Nádherně napsáno❤

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *