Z dobré stránky

Pomáháš, děláš, ptáš se, komunikuješ, vyřizuješ, jsi aktivní. Jsi tu pro druhé lidi, jsi tu pro své nejbližší. Vždy bude něco, čeho se můžeš bát a něco do čeho si ti moc nechce a taky tu budou lidi se kterými se nebudeš chtít vídat a taky tu budou lidi se kterými se nebudeš rozumět. To je rozmanitost života, která platí nadále.

Někdy člověk dělá dobrý skutek a má z toho taky skvělý pocit, že se tím nechá pohltit až tak moc, že ho překvapí nečekaná komplikace, která do toho veškerého úsilí přijde, avšak moudrý člověk se jen tak nenechá vykolejit a dokáže i ze špatného, nevhodného překvapení, které nemá rád vše převést v dobrou situaci, tak že to otočí pro svůj prospěch. A teď nemyslím otáčení toho, kdo co řekl, jen aby někdo manipuloval, to ne.

Myslím tím, že se tomu člověk nepoddá a zapojí své schopnosti, komunikační dovednosti, klid, úsměv a dokáže to. Zapůsobí, zvládne to. Prostě to dá. Nenechá se semlít a nebude naštvaný, smutný a ani negativní. Prostě se tomu postaví, i když to není ideální a takhle si to neplánoval.

Vždy bude něco, co bude chtít naštvat, vždy bude někdo, kdo bude chtít vykolejit a taky tu bude vždy někdo, kdo vás bude chtít vidět zničeného, smutného a rozčileného. Vždy to tak bude, ale nemusí se to stát a už vůbec ne před těmito lidmi. Tací lidé vždy budou, nikdy se mi nepodařilo to udělat tak, aby nikdo z nich nebyl. Takový je život, nemůžete vědět, koho potkáte, ale to jak s ním naložíte.

I když je to blbý, stresují vás, slovem, činem a chováním, nikdy se nemusí člověk vzdát svých sil a odevzdat se tomu, když nechce, tak nemusí. Nemusí být ani negativní, ani nepříjemný ani dávat najevo jakékoliv formy negace a agresivity, protože dneska se po tomhle lidi jenom vozí. Vozí se po těch, který neudrží své emoce na uzdě a hned dají najevo to, jak se cítí. A upřímně, je to prostě tak.

Ale člověk takhle nemusí dopadnout. Nemusí se podvolit. Zvládne to, zapojí schopnosti, vychování, taktiku, dobrá slova, převede řeč jinam, baví se o neutrálních věcech, nemusí o sobě nic osobního prozrazovat. Stačí se bavit o tom o čem lidé chtějí – o sobě samých. To stačí, odvést pozornost, vydržet s taktem a klidem. Ono se vše v dobré obrátí, když člověk zvládne, tak může to vše nakonec dopadnout dobře. Takový už je život, na ničí slova se nemůžete spolehnout, nikdo nic pořádného a pravdivého neřekne, jen samé divadlo. Tak už to chodí, jediný komu může člověk věřit je vlastní intuice.

Když lidé lžou zaonačí to za neznalost, nebo to shodí na malinkatý trapásek, který se přeci stává všude. Dle nich. Když lidé moc dobře ví, co dělají a lžou u toho, tak to radši shodí na někoho jiného, aby nemusel nést on sám odpovědnost. Tak už to chodí, ale ani tak nemusí člověk být negativní, brečet, nebo řvát na nespravedlnost světa a proklínat Vesmír. Není třeba, stačí to vzít tak, jak to je a naučit se v těchle břečkách chodit. Nahodit úsměv, příjemný tón hlasu, navodit jakože se zajímáte, ptát se, vytáhnout otřepaná a vždy dobrá témata k hovoru, vydržet a je to. Vše se dá naučit i tohle se dá naučit.

Možná mě proklejete za to, že tady učím falešnosti. Ok, názor co názor. Já si ale stojím za tím, že neučím faleš, ale spíše lekci taktnosti, jak se z něčeho hned nepodělat, když se vám věci vymknou z plánu a jak hned si neudělat trapas ve společnosti jen proto, že vidíte někoho, koho neradi vidíte. Tohle je tak lidské, že i lidi, kteří se tváří jak každého milují, tak tohle provozují, si myslím. Kor lidé ve vyšší společnosti, myslím si, že se to děje velmi často.

A myslím si, že i když se něco podělá, tak vždy to může člověk klidně a pohodově vyřešit a pak vypadnout, ulevit si a je to. O tom to je, to zvládnout, být pak na sebe hrdý, že to člověk zvládnul. Bez nepříjemného tónu hlasu, řvaní, agrese, hádek, nedorozumění, nebo posílání někoho do háje.

Zdroj obrázku: FATYM VRANOV NAD DYJÍ. Fatym.com [online]. [cit. 29.1.2021]. Dostupný na WWW: http://www.fatym.com/view.php?nazevclanku=25-zdvorilost-vlastnost-charakterniho-cloveka&cisloclanku=2020060023

O Sára Lhotáková

Jsem zrzavá slečinka trochu spisovatelka a trochu víc hudebnice, píšu a tvořím o čem chci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.