Žárlivost

Na toto téma musím zalovit v paměti a ve vzpomínkách z mládí. Se žárlivostí jako s emocí se setkává většina z nás. Dříve jsem si myslela, že žárlí jen někdo, ale myslím si po zkušenostech a zážitcích ze života, že téměř každý se s tím někdy setkal, ať už osobně, anebo z pohledu pozorovatele.

Žárlivost jako taková je považovaná za negativní emoci. Pochází z pocitu nejistoty, strachu ze ztráty, strachu z podvodu, zákeřnosti a především vychází z nedostatečného sebevědomí člověka. 

Když člověk nevěří sám sobě, tak zpravidla nevěří ani ostatním. Někdo se může stát až paranoidní a tak nevěří už ničemu a nikomu.

Někdo naopak po horších zkušenostech ztrácí důvěru a začne žárlit. Nedivím se, celkem to i chápu. Ale je to takový sebeubližující pocit. Trápíte se a své trápení neustále probíráte, přemýšlíte o tom, bojíte se, co se stane. Co se změní, bojíte se samoty, bojíte se neúspěchu, bojíte se, že se ztrapníte, či budete horší, porovnáváte se s někým jiným a máte z toho akorát tak blbý pocit.

Žárlivost je takový stagnující pocit strachu ze ztráty, anebo také strach ze sdílení. Dle mého názoru je to strach ze ztráty.

Jelikož jsem od mala byla vedená, že nic není moje a že se o vše musím dělit, tudíž sdílení jako takového se nebojím. Třeba dám příklad, když bych měla se dělit o úspěch s někým – nevadilo by mi to. Ale chápu, že někteří lidé se mohou cítit zle za to, že oni nejsou ti jediní, kdo mají ten úspěch. Ale dobrá, každý to vnímá individuálně.

Hodně dlouhou dobu, když jsem byla mladší jsem se porovnávala s ostatními, ostatně moje rodina mě k tomu i vedla a neustále mi zdůrazňovala, co dělají ostatní lidé v mém věku a co já dělám jinak. Když jsem ještě neměla takové zkušenosti jako teď, tak jsem si na popud rodiny nevážila vlastní individuality a tak se porovnávala s ostatními. Podkopávalo mi to sebevědomí nehorázně, nevěřila jsem si  v ničem. Byla jsem jiná a prožívala jsem některé věci jinak než ostatní a neustále jsem se srovnávala. Hlavně, co se vzhledu týče. Myslela jsem si, že jsem škaredá, že mám ošklivý obličej a že ostatní lidé jsou hezčí než já. Tento pocit ve mě byl poměrně několik let. Žárlila jsem na ostatní, kdo byl hezčí – dle mého úhlu pohledu. Porovnávala jsem se s lidmi a žárlila na lidi, kteří bez práce a úsilí měli dobré výsledky ve škole, kdežto já se hodně „drtila“ učení. Ano, je to tak. Nechtěla jsem to nikdy sama sobě přiznat, ale musím to přiznat, protože čím víc si to nechci připustit, tím víc mě život nutí, abych to v sobě zpracovala.

Ve vztazích se žárlivost řeší mnohem více. Neříkám, že jsem nikdy nežárlila, ano žárlila. Ale jelikož jsem vždy cítila větší úctu k milované osobě tak jsem to nedávala znát a poměrně brzy se v sobě pocity snažila zpracovat, což se mi dařilo a z počáteční nejistoty a strachu jsem začala důvěřovat a pak se již cítila bezpečněji a mnohem lépe, jak ve vztahu tak i osobně. 🙂

Žárlivost někdo projevuje, někdo ne, to je na každém z nás, ale vždy to je o tom jak sami sobě věříte. Čím víc žárlíte a čím víc scén žárlivých způsobíte tím méně si věříte a trápíte sami sebe a někdy i trápíte toho na koho žárlíte. Neodsuzuji ten pocit, jen si myslím, že je to zbytečné trápení pro člověka, které se dá zpracovat. I přesto, že máte třeba špatné zkušenosti se vztahy, či s lidmi není důvod každému hned nevěřit. Dejte si čas, než lidi poznáte a připustíte si je k tělu, nebojte se důvěřovat. Bez důvěry si vztahy mezi lidmi neužijete.

Bez důvěry sami v sebe nedosáhnete ani úspěchu. Ať jsem jakýkoliv, jste stejně potřební a úžasní jako kdokoliv jiní. A když na vás ten pocit žárlivost přijde tak si hned vzpomeňte sami na sebe, co je asi špatně – sebedůvěra. A na té zapracujte.

Nezaručuji Vám, že nikdo od této doby Vás nezradí, ale můžete si ten život mnohem zjednodušit a zpříjemnit tím, že si nebudete do hlavy pouštět negativní emoce a trápení. Protože trápení prodlužuje dni, minuty, sekundy a znepříjemňuje náladu a i může kazit mezilidské vztahy a vaši tvořivost – úsilí.

Zdroj obrázku: SCHNEEDORFEROVÁ, Eva. Topzine [online]. [cit. 20.6.2015]. Dostupný na WWW: http://www.topzine.cz/byt-ci-nebyt-zarlivy